Část chovatelů drůbeže plánuje omezit chovy. Kvůli nejistotě i vysokým nákladům

Nahrávám video

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

„Co se týká okruhu dalších tří let – omezit své chovy zamýšlí necelých třicet procent chovatelů drůbeže, a dokonce necelých deset procent se chystá úplně skončit,“ podotýká mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. 

Tajemnice Agrární komory a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá podotkla, že Česko není soběstačné a část produkce tak už nyní dokupuje. „Je možné, že se ta soběstačnost o jednotky až desítky procent může do budoucna snížit.“

Podniky se totiž potýkají s vysokými náklady. „Energie platíme asi o čtyři sta procent více než na začátku roku 2022, takže ten nárůst je tam enormní. Cena za výrobu vajíček byla někde kolem dvou korun, dnes je to určitě přes tři koruny. Cena výkupu vajíček jde teď hodně dolů a jde až pod výrobní náklady,“ podotýká ředitel firmy v Kosičkách Jan Pozdílek.

Navíc kvůli blížícímu se zákazu klecových chovů od roku 2027 investovali šedesát milionů do stavby nové haly. „Z vlastního rozpočtu jsme museli dát 45 milionů. Je to částka, kterou jsme na účtu neměli, takže jsme si museli vzít úvěr,“ dodal. 

Zájem o slepice

Poptávka po vejcích každoročně roste hlavně před Velikonocemi. Letos je balení o deseti kusech průměrně o 24 korun dražší než před rokem. Podle některých prodejců drůbeže si spotřebitelé častěji místo vajec kupují raději přímo slepice na chov. „Je o ně momentálně enormní zájem, protože ceny vajec se drží pořád vysoko. Musím říct, že už začínáme být vyprodaní, jindy je ještě máme třeba měsíc,“ dodává majitel statku ve Zlatnících-Hodkovicích Josef Dvořák.

Za vysoké ceny mohou podle agrárníků právě rostoucí náklady na chov nebo ptačí chřipka, která v některých měsících způsobila nedostatek vajec. V budoucnu ale vidí prostor pro zlevnění. „Může to být dáno právě zlepšenou nákazovou situací, chovy začínají snášet nová vejce, vozí se sem vejce z okolních států a samozřejmě zde probíhá šetření antimonopolního úřadu,“ podotýká Dlouhá. 

Už teď je třeba v řadě supermarketů možné, a to hlavně v akcích, koupit vejce za nižší než průměrné ceny statistiků. Balení třiceti kusů se podle středeční nabídky jednoho z řetězců dá koupit i za stovku.

Ptačí chřipka se v Česku poprvé objevila v březnu 2006. Tehdy našli lidé uhynulou labuť u Hluboké nad Vltavou. Koncem března u ní britská laboratoř potvrdila vysoce patogenní vir H5N1. Veterináři nařídili mimořádná opatření. Od té doby se v Česku objevily desítky dalších případů. Jen loni ministerstvo zemědělství vyplatilo chovatelům na kompenzacích zhruba 130 milionů korun.

Letos o peníze zatím požádalo dvacet podniků. „Aktuálně bylo již vyplaceno 120 milionů korun, o dalších padesát milionů korun je zažádáno a po určitém zprocesování budou i tyto prostředky vyplaceny,“ podotýká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle odhadu resort letos vyplatí na kompenzacích až 300 milionů. Chřipka totiž zasáhla jedny z největších tuzemských chovů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 6 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 16 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...