Část chovatelů drůbeže plánuje omezit chovy. Kvůli nejistotě i vysokým nákladům

Nahrávám video

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

„Co se týká okruhu dalších tří let – omezit své chovy zamýšlí necelých třicet procent chovatelů drůbeže, a dokonce necelých deset procent se chystá úplně skončit,“ podotýká mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. 

Tajemnice Agrární komory a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá podotkla, že Česko není soběstačné a část produkce tak už nyní dokupuje. „Je možné, že se ta soběstačnost o jednotky až desítky procent může do budoucna snížit.“

Podniky se totiž potýkají s vysokými náklady. „Energie platíme asi o čtyři sta procent více než na začátku roku 2022, takže ten nárůst je tam enormní. Cena za výrobu vajíček byla někde kolem dvou korun, dnes je to určitě přes tři koruny. Cena výkupu vajíček jde teď hodně dolů a jde až pod výrobní náklady,“ podotýká ředitel firmy v Kosičkách Jan Pozdílek.

Navíc kvůli blížícímu se zákazu klecových chovů od roku 2027 investovali šedesát milionů do stavby nové haly. „Z vlastního rozpočtu jsme museli dát 45 milionů. Je to částka, kterou jsme na účtu neměli, takže jsme si museli vzít úvěr,“ dodal. 

Zájem o slepice

Poptávka po vejcích každoročně roste hlavně před Velikonocemi. Letos je balení o deseti kusech průměrně o 24 korun dražší než před rokem. Podle některých prodejců drůbeže si spotřebitelé častěji místo vajec kupují raději přímo slepice na chov. „Je o ně momentálně enormní zájem, protože ceny vajec se drží pořád vysoko. Musím říct, že už začínáme být vyprodaní, jindy je ještě máme třeba měsíc,“ dodává majitel statku ve Zlatnících-Hodkovicích Josef Dvořák.

Za vysoké ceny mohou podle agrárníků právě rostoucí náklady na chov nebo ptačí chřipka, která v některých měsících způsobila nedostatek vajec. V budoucnu ale vidí prostor pro zlevnění. „Může to být dáno právě zlepšenou nákazovou situací, chovy začínají snášet nová vejce, vozí se sem vejce z okolních států a samozřejmě zde probíhá šetření antimonopolního úřadu,“ podotýká Dlouhá. 

Už teď je třeba v řadě supermarketů možné, a to hlavně v akcích, koupit vejce za nižší než průměrné ceny statistiků. Balení třiceti kusů se podle středeční nabídky jednoho z řetězců dá koupit i za stovku.

Ptačí chřipka se v Česku poprvé objevila v březnu 2006. Tehdy našli lidé uhynulou labuť u Hluboké nad Vltavou. Koncem března u ní britská laboratoř potvrdila vysoce patogenní vir H5N1. Veterináři nařídili mimořádná opatření. Od té doby se v Česku objevily desítky dalších případů. Jen loni ministerstvo zemědělství vyplatilo chovatelům na kompenzacích zhruba 130 milionů korun.

Letos o peníze zatím požádalo dvacet podniků. „Aktuálně bylo již vyplaceno 120 milionů korun, o dalších padesát milionů korun je zažádáno a po určitém zprocesování budou i tyto prostředky vyplaceny,“ podotýká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle odhadu resort letos vyplatí na kompenzacích až 300 milionů. Chřipka totiž zasáhla jedny z největších tuzemských chovů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 4 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 9 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.