Drůbež

Někteří chovatelé zřejmě nestihnou přestavět všechny klecové chovy nosnic do roku 2027, kdy začne platit jejich zákaz. Podle drůbežářů jich část zanikne a ceny dál porostou. Už teď jedno vejce stojí v průměru více než sedm korun.

V komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku v neděli veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval, že kvůli nákaze tam bude utraceno dva a půl tisíce vykrmených kachen. Likvidace by mohla začít ve středu. Letos byla v Česku potvrzena ptačí chřipka i s Blatnou dosud v pěti komerčních chovech, z toho ve čtyřech tento týden.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Prodej drůbežího masa nebo vajec od malých farmářů je od září snazší. Drobní chovatelé se už totiž nemusí řídit týdenním limitem počtu prodaných kusů. Nově platí limit roční, což drobní farmáři vítají. Nově mohou takzvaně „ze dvora“ prodat až dva tisíce kusů drůbeže za rok. Od příštího roku by se mohl takový prodej ještě rozšířit. Chystaný návrh má umožnit malým potravinářským podnikům prodat bez veterinární kontroly až deset tisíc kusů jatečně opracované drůbeže nebo králíků ročně. Musely by se ale registrovat u veterinární správy.

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

V chovu krůt v Medlově u Brna se potvrdilo ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky. Bude nutné utratit 12 tisíc krocanů a krůt, odhadem celkem 200 tun. S likvidací chovu pomohou hasiči a kvůli nedostatku lidí také vězni. V letošním roce se v Česku jedná o desáté ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Na Třebíčsku se potvrdila ptačí chřipka i v druhém chovu s třinácti tisíci slepicemi ve Vanči. I tento chov s geneticky cennými kusy bude zlikvidován, řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve Vanči, části obce Pyšel, bylo 15. února kvůli stejné nákaze utraceno jedenáct a půl tisíce slepic v první hale a o den později 44 tisíc slepic v Častoticích. Hospodářství na obou místech patří společnosti Líheň Studenec. Ta je podle SVS na vysoké úrovni, obdobný chov v jiných evropských zemích není. Drůbež z tohoto chovu je známá v Evropě, Asii i Americe.

Každý vyspělý stát se snaží ochránit svá geneticky důležitá zvířata. V České republice narůstá důležitost těchto programů v době, kdy mezi chovná zvířata proniká ptačí chřipka. Tento měsíc se vyskytla blízko chráněného chovu slepic horalek na Vysočině. Na seznam opečovávaných hospodářských zvířat patří i šumavská ovce, moravský bílý králík nebo přeštické prase.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

Státní veterinární správa (SVS) od 3. března ruší mimořádné veterinární opatření z poloviny loňského prosince zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní ptačí chřipky. Nákazová situace se zlepšila. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Za letošní rok se potvrdilo sedmnáct ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku. Loni jich bylo dvacet a nákaza zasáhla i největší velkochov v Česku, kde bylo 750 tisíc nosnic.

Veterináři odhalili v malochovu drůbeže v Týnci u Dobrovice na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji letos šesté ohnisko ptačí chřipky. V chovu bylo šest slepic. Dvě uhynuly a zbytek veterináři utratili. Kolem ohniska budou vymezena ochranná pásma a v nich vydána mimořádná veterinární opatření.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala v celé České republice  venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek ptačí chřipky. O víkendu přibyla dvě ohniska ve Středočeském a v Jihočeském kraji. Jde o malochovy v Hrusicích u Prahy a v Ponědraži na Jindřichohradecku. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni v listopadu.

Čína zaznamenala první případ nákazy člověka kmenem ptačí chřipky H3N8, uvedla tamní Národní zdravotní komise. Současně ale veřejnost uklidnila, že riziko šíření mezi lidmi je vzhledem k její povaze nízké.