Drůbež

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Na Třebíčsku se potvrdila ptačí chřipka i v druhém chovu s třinácti tisíci slepicemi ve Vanči. I tento chov s geneticky cennými kusy bude zlikvidován, řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve Vanči, části obce Pyšel, bylo 15. února kvůli stejné nákaze utraceno jedenáct a půl tisíce slepic v první hale a o den později 44 tisíc slepic v Častoticích. Hospodářství na obou místech patří společnosti Líheň Studenec. Ta je podle SVS na vysoké úrovni, obdobný chov v jiných evropských zemích není. Drůbež z tohoto chovu je známá v Evropě, Asii i Americe.

Každý vyspělý stát se snaží ochránit svá geneticky důležitá zvířata. V České republice narůstá důležitost těchto programů v době, kdy mezi chovná zvířata proniká ptačí chřipka. Tento měsíc se vyskytla blízko chráněného chovu slepic horalek na Vysočině. Na seznam opečovávaných hospodářských zvířat patří i šumavská ovce, moravský bílý králík nebo přeštické prase.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Tři roky zbývají chovatelům slepic na jejich vystěhování z klecí. V nich jich stále žije zhruba polovina v Česku, což zákon brzy zakáže. Náklady na přestavbu chovů odhadují úřady na tři miliardy korun. Chovatelům se do změn nechce, obávají se, že se budou potýkat s lacinější konkurencí ze zahraničí. Není totiž jasné, zda bude zákaz klecového chovu platit v celé Evropské unii. Agrární komora tvrdí, že řada farmářů raději slepice chovat přestane.

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

Státní veterinární správa (SVS) od 3. března ruší mimořádné veterinární opatření z poloviny loňského prosince zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní ptačí chřipky. Nákazová situace se zlepšila. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Za letošní rok se potvrdilo sedmnáct ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku. Loni jich bylo dvacet a nákaza zasáhla i největší velkochov v Česku, kde bylo 750 tisíc nosnic.

Veterináři odhalili v malochovu drůbeže v Týnci u Dobrovice na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji letos šesté ohnisko ptačí chřipky. V chovu bylo šest slepic. Dvě uhynuly a zbytek veterináři utratili. Kolem ohniska budou vymezena ochranná pásma a v nich vydána mimořádná veterinární opatření.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala v celé České republice  venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek ptačí chřipky. O víkendu přibyla dvě ohniska ve Středočeském a v Jihočeském kraji. Jde o malochovy v Hrusicích u Prahy a v Ponědraži na Jindřichohradecku. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni v listopadu.

Čína zaznamenala první případ nákazy člověka kmenem ptačí chřipky H3N8, uvedla tamní Národní zdravotní komise. Současně ale veřejnost uklidnila, že riziko šíření mezi lidmi je vzhledem k její povaze nízké.

V Nových Hradech se podařilo zachránit jediný šlechtitelský chov hus v Česku před zánikem kvůli ptačí chřipce. Veterináři tam vůbec poprvé aplikovali drůbeži očkování. Nyní se na farmě Rybářství Nové Hrady začala líhnout první housata. Dříve přitom hrozilo, že celý chov s padesátiletou tradicí zanikne. Z původních zhruba pěti tisíc kusů drůbeže nakonec zbylo osm stovek.

Ptačí chřipka zasáhla velkochov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku. Ve čtyřech halách se nachází celkem 188 tisíc kusů drůbeže, všichni ptáci budou utraceni. Zničit se musí také 600 tisíc kusů vajec, oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o subtyp choroby H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V posledních dnech se na místě objevily hromadné úhyny několika tisíc kusů. Zástupci společnosti AG Maiwald, která chov slepic provozuje, nechtějí situaci komentovat. Zvířata se zřejmě začnou likvidovat 27. prosince.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších čtyř hejn firmy Rybářství Nové Hrady. Příští týden budou muset utratit asi 1900 ptáků. Už v listopadu museli veterináři usmrtit kolem 2600 kusů drůbeže. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí, zbude z něj jediné hejno s asi dvěma stovkami ptáků. Firma už připustila, že chov, který čítal pět tisíc hus, možná skončí.

V Česku řádí ptačí chřipka, některé z chovů se ale podařilo obnovit. Ptačí chřipka tak zatím na ceny v obchodech vliv nemá. Někteří farmáři sice maso i vejce zdražili, ale to především kvůli rostoucím nákladům. Nákaza však ohrožuje jediný tuzemský šlechtitelský chov hus.

Po měsíci se v Česku znovu potvrdila ptačí chřipka. V letošním čtyřicátém ohnisku v Rohozné u Jihlavy na Vysočině je pět tisíc kusů drůbeže, hlavně hus. Veterináři je vybijí. Podle Státní veterinární správy (SVS) jde o nízce patogenní chřipku subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Před měsícem šlo v Trhových Dušníkách na Příbramsku o vysoce patogenní typ choroby.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

V ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku se prokázal nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1. Ten je potenciálně přenosný na člověka. Veterináři o tom informovali Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje, řekl ve středu za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Podle mluvčí krajských hygieniků Dany Šalamunové bude lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženými zvířaty, nařízen lékařský dohled. Do karantény jít nemusejí, protože nebyl zaznamenán případ přenosu z člověka na člověka.

Zhruba po čtyřech měsících se v Česku znovu prokázala ptačí chřipka. Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku. Na místě uhynulo pět hus. Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.

Státní veterinární správa (SVS) uložila chovateli drůbeže Perena pokutu 130 tisíc korun za porušení mimořádných veterinárních opatření. Společnost také přijde o část náhrad od státu, informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Ptačí chřipka se objevila v celkem dvanácti chovech společnosti Perena.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.