V Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. Zabil ho typ, který dosud člověka nenakazil

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Podle WHO není jasné, jak se muž nakazil, nicméně kmen H5N2 byl v Mexiku zaznamenán u drůbeže.

Ptačí chřipky existuje spousta typů. Kmen H5N2 se liší od toho, který v současné době nakažuje hejna ptáků po celém světě a na jaře letošního roku se jím nakazili ve Spojených státech tři lidé pracující na farmách s dobytkem a drůbeží. Ten se označuje jako H5N1.

Řada kmenů ptačí chřipky představuje pro člověka hrozbu; podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v minulých letech zabíjely po celém světě i jiné typy. Mezi nejnebezpečnější patřil kmen H5N6, který připravil o život 18 lidí při epidemii v Číně před třemi lety.

Mexickým lékařům se nepodařilo prokázat, že by devětapadesátiletý zesnulý muž byl v kontaktu s drůbeží nebo jinými zvířaty. Není tedy jasné, jak a od koho nebo čeho se mohl infikovat. Jeho rodina epidemiologům, kteří případ vyšetřují, řekla, že zesnulý byl delší dobu upoután na lůžko se zdravotními problémy, jež nijak nesouvisely s chřipkou.

V polovině dubna se u něj ale objevily příznaky, které jako chřipka vypadaly: dušnost, horečka a průjem. O týden později už musel vyhledat odbornou pomoc, při příjmu mu bylo diagnostikováno chronické selhání ledvin, cukrovka a vysoký krevní tlak. Na pomoc už bylo pozdě, zemřel ještě téhož dne.

WHO uvedla, že riziko pro lidi v Mexiku je nízké a že zatím nebyly zjištěny žádné další případy, přestože lékaři už otestovali řadu osob, kteří s mužem přišli do kontaktu doma i v nemocnici. Zatím nejlepší stopou, kterou epidemiologové mají, jsou tři březnová ohniska tohoto viru u drůbeže, ale najít přímé spojení se jim nepovedlo. Další možnou cestou nákazy mohli být divocí ptáci žijící na nedalekém jezírku – také to se nyní detailně prověřuje.

Obavy z pandemie

Vlastnosti různých kmenů ptačí chřipky vyvolávají u expertů obavy, zejména schopnost přeskočit z ptáků na savce a způsobit jim vážné poškození organismu a vyvolat tak novou epidemii nebo pandemii. První země světa se na tuto možnost už začínají připravovat.

Finsko na začátku června oznámilo, že se chystá nabídnout vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 lidem, kteří se pohybují mezi drůbeží, ale také lékařům, vědcům a dalším lidem, kteří tyto viry studují. K očkování se také přednostně dostanou chovatelé kožešinových zvířat: už od covidu se ví, že v tomto prostředí se totiž viry velmi snadno přenášejí. V této fázi si Finsko objednalo 20 tisíc dávek vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled