V Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. Zabil ho typ, který dosud člověka nenakazil

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Podle WHO není jasné, jak se muž nakazil, nicméně kmen H5N2 byl v Mexiku zaznamenán u drůbeže.

Ptačí chřipky existuje spousta typů. Kmen H5N2 se liší od toho, který v současné době nakažuje hejna ptáků po celém světě a na jaře letošního roku se jím nakazili ve Spojených státech tři lidé pracující na farmách s dobytkem a drůbeží. Ten se označuje jako H5N1.

Řada kmenů ptačí chřipky představuje pro člověka hrozbu; podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v minulých letech zabíjely po celém světě i jiné typy. Mezi nejnebezpečnější patřil kmen H5N6, který připravil o život 18 lidí při epidemii v Číně před třemi lety.

Mexickým lékařům se nepodařilo prokázat, že by devětapadesátiletý zesnulý muž byl v kontaktu s drůbeží nebo jinými zvířaty. Není tedy jasné, jak a od koho nebo čeho se mohl infikovat. Jeho rodina epidemiologům, kteří případ vyšetřují, řekla, že zesnulý byl delší dobu upoután na lůžko se zdravotními problémy, jež nijak nesouvisely s chřipkou.

V polovině dubna se u něj ale objevily příznaky, které jako chřipka vypadaly: dušnost, horečka a průjem. O týden později už musel vyhledat odbornou pomoc, při příjmu mu bylo diagnostikováno chronické selhání ledvin, cukrovka a vysoký krevní tlak. Na pomoc už bylo pozdě, zemřel ještě téhož dne.

WHO uvedla, že riziko pro lidi v Mexiku je nízké a že zatím nebyly zjištěny žádné další případy, přestože lékaři už otestovali řadu osob, kteří s mužem přišli do kontaktu doma i v nemocnici. Zatím nejlepší stopou, kterou epidemiologové mají, jsou tři březnová ohniska tohoto viru u drůbeže, ale najít přímé spojení se jim nepovedlo. Další možnou cestou nákazy mohli být divocí ptáci žijící na nedalekém jezírku – také to se nyní detailně prověřuje.

Obavy z pandemie

Vlastnosti různých kmenů ptačí chřipky vyvolávají u expertů obavy, zejména schopnost přeskočit z ptáků na savce a způsobit jim vážné poškození organismu a vyvolat tak novou epidemii nebo pandemii. První země světa se na tuto možnost už začínají připravovat.

Finsko na začátku června oznámilo, že se chystá nabídnout vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 lidem, kteří se pohybují mezi drůbeží, ale také lékařům, vědcům a dalším lidem, kteří tyto viry studují. K očkování se také přednostně dostanou chovatelé kožešinových zvířat: už od covidu se ví, že v tomto prostředí se totiž viry velmi snadno přenášejí. V této fázi si Finsko objednalo 20 tisíc dávek vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 19 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...