V Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. Zabil ho typ, který dosud člověka nenakazil

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Podle WHO není jasné, jak se muž nakazil, nicméně kmen H5N2 byl v Mexiku zaznamenán u drůbeže.

Ptačí chřipky existuje spousta typů. Kmen H5N2 se liší od toho, který v současné době nakažuje hejna ptáků po celém světě a na jaře letošního roku se jím nakazili ve Spojených státech tři lidé pracující na farmách s dobytkem a drůbeží. Ten se označuje jako H5N1.

Řada kmenů ptačí chřipky představuje pro člověka hrozbu; podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v minulých letech zabíjely po celém světě i jiné typy. Mezi nejnebezpečnější patřil kmen H5N6, který připravil o život 18 lidí při epidemii v Číně před třemi lety.

Mexickým lékařům se nepodařilo prokázat, že by devětapadesátiletý zesnulý muž byl v kontaktu s drůbeží nebo jinými zvířaty. Není tedy jasné, jak a od koho nebo čeho se mohl infikovat. Jeho rodina epidemiologům, kteří případ vyšetřují, řekla, že zesnulý byl delší dobu upoután na lůžko se zdravotními problémy, jež nijak nesouvisely s chřipkou.

V polovině dubna se u něj ale objevily příznaky, které jako chřipka vypadaly: dušnost, horečka a průjem. O týden později už musel vyhledat odbornou pomoc, při příjmu mu bylo diagnostikováno chronické selhání ledvin, cukrovka a vysoký krevní tlak. Na pomoc už bylo pozdě, zemřel ještě téhož dne.

WHO uvedla, že riziko pro lidi v Mexiku je nízké a že zatím nebyly zjištěny žádné další případy, přestože lékaři už otestovali řadu osob, kteří s mužem přišli do kontaktu doma i v nemocnici. Zatím nejlepší stopou, kterou epidemiologové mají, jsou tři březnová ohniska tohoto viru u drůbeže, ale najít přímé spojení se jim nepovedlo. Další možnou cestou nákazy mohli být divocí ptáci žijící na nedalekém jezírku – také to se nyní detailně prověřuje.

Obavy z pandemie

Vlastnosti různých kmenů ptačí chřipky vyvolávají u expertů obavy, zejména schopnost přeskočit z ptáků na savce a způsobit jim vážné poškození organismu a vyvolat tak novou epidemii nebo pandemii. První země světa se na tuto možnost už začínají připravovat.

Finsko na začátku června oznámilo, že se chystá nabídnout vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 lidem, kteří se pohybují mezi drůbeží, ale také lékařům, vědcům a dalším lidem, kteří tyto viry studují. K očkování se také přednostně dostanou chovatelé kožešinových zvířat: už od covidu se ví, že v tomto prostředí se totiž viry velmi snadno přenášejí. V této fázi si Finsko objednalo 20 tisíc dávek vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...