V Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. Zabil ho typ, který dosud člověka nenakazil

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Podle WHO není jasné, jak se muž nakazil, nicméně kmen H5N2 byl v Mexiku zaznamenán u drůbeže.

Ptačí chřipky existuje spousta typů. Kmen H5N2 se liší od toho, který v současné době nakažuje hejna ptáků po celém světě a na jaře letošního roku se jím nakazili ve Spojených státech tři lidé pracující na farmách s dobytkem a drůbeží. Ten se označuje jako H5N1.

Řada kmenů ptačí chřipky představuje pro člověka hrozbu; podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v minulých letech zabíjely po celém světě i jiné typy. Mezi nejnebezpečnější patřil kmen H5N6, který připravil o život 18 lidí při epidemii v Číně před třemi lety.

Mexickým lékařům se nepodařilo prokázat, že by devětapadesátiletý zesnulý muž byl v kontaktu s drůbeží nebo jinými zvířaty. Není tedy jasné, jak a od koho nebo čeho se mohl infikovat. Jeho rodina epidemiologům, kteří případ vyšetřují, řekla, že zesnulý byl delší dobu upoután na lůžko se zdravotními problémy, jež nijak nesouvisely s chřipkou.

V polovině dubna se u něj ale objevily příznaky, které jako chřipka vypadaly: dušnost, horečka a průjem. O týden později už musel vyhledat odbornou pomoc, při příjmu mu bylo diagnostikováno chronické selhání ledvin, cukrovka a vysoký krevní tlak. Na pomoc už bylo pozdě, zemřel ještě téhož dne.

WHO uvedla, že riziko pro lidi v Mexiku je nízké a že zatím nebyly zjištěny žádné další případy, přestože lékaři už otestovali řadu osob, kteří s mužem přišli do kontaktu doma i v nemocnici. Zatím nejlepší stopou, kterou epidemiologové mají, jsou tři březnová ohniska tohoto viru u drůbeže, ale najít přímé spojení se jim nepovedlo. Další možnou cestou nákazy mohli být divocí ptáci žijící na nedalekém jezírku – také to se nyní detailně prověřuje.

Obavy z pandemie

Vlastnosti různých kmenů ptačí chřipky vyvolávají u expertů obavy, zejména schopnost přeskočit z ptáků na savce a způsobit jim vážné poškození organismu a vyvolat tak novou epidemii nebo pandemii. První země světa se na tuto možnost už začínají připravovat.

Finsko na začátku června oznámilo, že se chystá nabídnout vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 lidem, kteří se pohybují mezi drůbeží, ale také lékařům, vědcům a dalším lidem, kteří tyto viry studují. K očkování se také přednostně dostanou chovatelé kožešinových zvířat: už od covidu se ví, že v tomto prostředí se totiž viry velmi snadno přenášejí. V této fázi si Finsko objednalo 20 tisíc dávek vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 23 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...