V Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. Zabil ho typ, který dosud člověka nenakazil

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Podle WHO není jasné, jak se muž nakazil, nicméně kmen H5N2 byl v Mexiku zaznamenán u drůbeže.

Ptačí chřipky existuje spousta typů. Kmen H5N2 se liší od toho, který v současné době nakažuje hejna ptáků po celém světě a na jaře letošního roku se jím nakazili ve Spojených státech tři lidé pracující na farmách s dobytkem a drůbeží. Ten se označuje jako H5N1.

Řada kmenů ptačí chřipky představuje pro člověka hrozbu; podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v minulých letech zabíjely po celém světě i jiné typy. Mezi nejnebezpečnější patřil kmen H5N6, který připravil o život 18 lidí při epidemii v Číně před třemi lety.

Mexickým lékařům se nepodařilo prokázat, že by devětapadesátiletý zesnulý muž byl v kontaktu s drůbeží nebo jinými zvířaty. Není tedy jasné, jak a od koho nebo čeho se mohl infikovat. Jeho rodina epidemiologům, kteří případ vyšetřují, řekla, že zesnulý byl delší dobu upoután na lůžko se zdravotními problémy, jež nijak nesouvisely s chřipkou.

V polovině dubna se u něj ale objevily příznaky, které jako chřipka vypadaly: dušnost, horečka a průjem. O týden později už musel vyhledat odbornou pomoc, při příjmu mu bylo diagnostikováno chronické selhání ledvin, cukrovka a vysoký krevní tlak. Na pomoc už bylo pozdě, zemřel ještě téhož dne.

WHO uvedla, že riziko pro lidi v Mexiku je nízké a že zatím nebyly zjištěny žádné další případy, přestože lékaři už otestovali řadu osob, kteří s mužem přišli do kontaktu doma i v nemocnici. Zatím nejlepší stopou, kterou epidemiologové mají, jsou tři březnová ohniska tohoto viru u drůbeže, ale najít přímé spojení se jim nepovedlo. Další možnou cestou nákazy mohli být divocí ptáci žijící na nedalekém jezírku – také to se nyní detailně prověřuje.

Obavy z pandemie

Vlastnosti různých kmenů ptačí chřipky vyvolávají u expertů obavy, zejména schopnost přeskočit z ptáků na savce a způsobit jim vážné poškození organismu a vyvolat tak novou epidemii nebo pandemii. První země světa se na tuto možnost už začínají připravovat.

Finsko na začátku června oznámilo, že se chystá nabídnout vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 lidem, kteří se pohybují mezi drůbeží, ale také lékařům, vědcům a dalším lidem, kteří tyto viry studují. K očkování se také přednostně dostanou chovatelé kožešinových zvířat: už od covidu se ví, že v tomto prostředí se totiž viry velmi snadno přenášejí. V této fázi si Finsko objednalo 20 tisíc dávek vakcíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 5 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 10 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 11 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 13 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 14 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...