V mléku amerických krav se našly částice viru ptačí chřipky. Naznačuje to větší šíření nemoci

Americké úřady našly ve vzorcích mléka, které se prodává v běžných obchodech s potravinami v USA, fragmenty viru ptačí chřipky. Podle expertů oslovených deníkem Washington Post to ještě nemusí znamenat nebezpečí pro lidské zdraví, ale naznačuje, že virus ptačí chřipky se ve stádech amerického dobytka rozšířil výrazně více, než se zatím předpokládalo.

Stopy viru našel v mléku americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA). V úterý vydal zprávu, v níž popsal, že vzorky byly odebrány v průběhu celého výrobního procesu mlékáren, přičemž v některých se našly virové částice. Další detaily ale úřad zatím neposkytl.

Problém to není proto, že mléko prochází, než se dostane k lidem, pasterizací. Během ní se potraviny krátkodobě intenzivně zahřejí, což mikroorganismy, jako jsou viry, ničí. Teplo je sice zabije, nezlikviduje ale zbytky jejich genetického materiálu. Ten už sice obvykle není schopen dál se množit, a tedy škodit, ale stále zůstává v potravině přítomný. A je tedy odhalitelný speciálními testy.

„Na základě dostupných informací je pravděpodobné, že pasterizace inaktivuje virus, ale neočekává se, že by tento proces odstranil přítomnost virových částic. Proto byla u některých odebraných vzorků zjištěna přítomnost viru pomocí testování polymerázovou řetězovou reakcí (qPCR),“ uvedl úřad.

  • Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
  • Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
  • Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
  • Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.

Mnohem větším problémem tedy není samotná přítomnost mrtvých kousků viru, ale toho, jak často je experti našli. Deník Washington Post získal od dvou zaměstnanců FDA pod podmínkou zachování jejich anonymity vyjádření, ve kterém uvedli, že stopy viru se objevily v mnohem větším počtu vzorků. „To znamená, že infekce je ve stádech dojnic rozšířenější, než jsme si mysleli,“ vysvětlil jeden z nich.

Podle FDA už probíhají další laboratorní prověrky. „Důležité je provést další testy, aby se zjistilo, jestli je neporušený patogen stále přítomen a jestli zůstává infekční. To nám řekne, zda existuje riziko onemocnění spojené s konzumací výrobku,“ uvádí se v prohlášení FDA. Výsledky budou podle agentury k dispozici v horizontu dní až týdnů. Zatím ale nezaznamenali žádný důkaz, že by komerčně prodávané mléko nemělo být bezpečné.

Nakažený dobytek

První informace o dobytku nakaženém ptačí chřipkou zaznamenaly americké úřady na konci března letošního roku.

Virus, jímž se dobytek nakazil, je ten stejný, který zabíjí volně žijící ptáky i drůbež v chovech po celém světě včetně České republiky. Tento typ se označuje jako 2.3.4.4b. Genetická analýza viru z farem ukázala, odkud pochází. „Není to běžný kmen, je to do značné míry potomek virů, které dominovaly na drahách tažných ptáků v Pacifiku a ve Spojených státech,“ uvedli vědci.

Experti se obávají dvou možností. Zejména toho, že by se virus od krav mohl rozšířit na drůbež. Zatímco u dobytka způsobuje jen drobné zdravotní problémy, u drůbeže má prakticky stoprocentní smrtnost. Krávy a drůbež se často chovají nedaleko od sebe, takže tato možnost není jen teoretická. Pokud se nemoc dostane do chovu, pak se jak v Evropě, tak v USA musí zlikvidovat celý – ve Spojených státech už farmy kvůli tomuto viru musely vybít 85 milionů ptáků. U krav taková pravidla neplatí.

A pak se obávají toho, že se začne mezi dobytkem více šířit a mohl by se tak ještě lépe přizpůsobit savcům. Měl by tak více možností adaptovat se i na člověka, který se v blízkosti dobytka často a dlouho pohybuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 18 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...