V mléku amerických krav se našly částice viru ptačí chřipky. Naznačuje to větší šíření nemoci

Americké úřady našly ve vzorcích mléka, které se prodává v běžných obchodech s potravinami v USA, fragmenty viru ptačí chřipky. Podle expertů oslovených deníkem Washington Post to ještě nemusí znamenat nebezpečí pro lidské zdraví, ale naznačuje, že virus ptačí chřipky se ve stádech amerického dobytka rozšířil výrazně více, než se zatím předpokládalo.

Stopy viru našel v mléku americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA). V úterý vydal zprávu, v níž popsal, že vzorky byly odebrány v průběhu celého výrobního procesu mlékáren, přičemž v některých se našly virové částice. Další detaily ale úřad zatím neposkytl.

Problém to není proto, že mléko prochází, než se dostane k lidem, pasterizací. Během ní se potraviny krátkodobě intenzivně zahřejí, což mikroorganismy, jako jsou viry, ničí. Teplo je sice zabije, nezlikviduje ale zbytky jejich genetického materiálu. Ten už sice obvykle není schopen dál se množit, a tedy škodit, ale stále zůstává v potravině přítomný. A je tedy odhalitelný speciálními testy.

„Na základě dostupných informací je pravděpodobné, že pasterizace inaktivuje virus, ale neočekává se, že by tento proces odstranil přítomnost virových částic. Proto byla u některých odebraných vzorků zjištěna přítomnost viru pomocí testování polymerázovou řetězovou reakcí (qPCR),“ uvedl úřad.

  • Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
  • Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
  • Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
  • Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.

Mnohem větším problémem tedy není samotná přítomnost mrtvých kousků viru, ale toho, jak často je experti našli. Deník Washington Post získal od dvou zaměstnanců FDA pod podmínkou zachování jejich anonymity vyjádření, ve kterém uvedli, že stopy viru se objevily v mnohem větším počtu vzorků. „To znamená, že infekce je ve stádech dojnic rozšířenější, než jsme si mysleli,“ vysvětlil jeden z nich.

Podle FDA už probíhají další laboratorní prověrky. „Důležité je provést další testy, aby se zjistilo, jestli je neporušený patogen stále přítomen a jestli zůstává infekční. To nám řekne, zda existuje riziko onemocnění spojené s konzumací výrobku,“ uvádí se v prohlášení FDA. Výsledky budou podle agentury k dispozici v horizontu dní až týdnů. Zatím ale nezaznamenali žádný důkaz, že by komerčně prodávané mléko nemělo být bezpečné.

Nakažený dobytek

První informace o dobytku nakaženém ptačí chřipkou zaznamenaly americké úřady na konci března letošního roku.

Virus, jímž se dobytek nakazil, je ten stejný, který zabíjí volně žijící ptáky i drůbež v chovech po celém světě včetně České republiky. Tento typ se označuje jako 2.3.4.4b. Genetická analýza viru z farem ukázala, odkud pochází. „Není to běžný kmen, je to do značné míry potomek virů, které dominovaly na drahách tažných ptáků v Pacifiku a ve Spojených státech,“ uvedli vědci.

Experti se obávají dvou možností. Zejména toho, že by se virus od krav mohl rozšířit na drůbež. Zatímco u dobytka způsobuje jen drobné zdravotní problémy, u drůbeže má prakticky stoprocentní smrtnost. Krávy a drůbež se často chovají nedaleko od sebe, takže tato možnost není jen teoretická. Pokud se nemoc dostane do chovu, pak se jak v Evropě, tak v USA musí zlikvidovat celý – ve Spojených státech už farmy kvůli tomuto viru musely vybít 85 milionů ptáků. U krav taková pravidla neplatí.

A pak se obávají toho, že se začne mezi dobytkem více šířit a mohl by se tak ještě lépe přizpůsobit savcům. Měl by tak více možností adaptovat se i na člověka, který se v blízkosti dobytka často a dlouho pohybuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 40 mminutami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 10 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...