Drůbež strana 2 z 2

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Ptačí chřipka se objevila ve velkochovu se 175 tisíci slepicemi v Kosičkách na Královéhradecku. Veterináři začali připravovat likvidaci celého chovu, utratí také 7500 kachen z dalšího nově zasaženého chovu na Nymbursku. V jiném chovu na Nymbursku v úterý dokončili likvidaci 7300 kachen, v dalších budou zasahovat ve středu. Ptačí chřipka se letos vyskytla již na 25 místech.

V Plzeňském kraji poblíž Přeštic potvrdili veterináři výskyt ptačí chřipky. Letos se rozšířila již do čtyř regionů a veterinární správa zaznamenala pět ohnisek. Nově se nakazila drůbež v malochovu ve vesnici Bzí. Podobně jako předchozí letošní případy patří virus k podtypu H5N8, který je nebezpečný pro ptáky a na lidi se nepřenáší.

Veterináři kontrolují drobné chovy drůbeže v Dlouhé Lhotě na Táborsku, kde se minulý týden prokázal výskyt ptačí chřipky. Zkontrolují i tři velké komerční chovy v okruhu deseti kilometrů od obce. Prověřují také několik úhynů volně žijících ptáků v kraji.

Na Táborsku se potvrdilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže. V chovu v obci Dlouhá Lhota ji mělo asi třicet ptáků, polovina z nich během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují využití moučných červů jako krmiva pro drůbež. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace a potřeba hledání alternativních zdrojů potravy.

V plamenech zahynulo asi 16 tisíc kuřat z drůbežárny v Červeném Hrádku u Chomutova. Hořet začalo kolem šesté ráno, hasiči požár zcela zlikvidovali kolem jedenácté dopoledne. Škody odhadují majitelé v řádu milionů korun. Ačkoli byl požár smrtící pro zvířata, neutrpěl při něm zranění žádný člověk.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

Jednu halu drůbežárny zničil v sobotu požár v Otíně na Klatovsku. Uvnitř haly uhořelo asi 16 tisíc kuřat. Zasahovaly desítky hasičů s 19 kusy techniky, zachránili okolní haly. Požár je už lokalizovaný a nešíří se, hasiči jsou stále na místě.

Ve východočeských Slepoticích skončila likvidace drůbežího chovu, ve kterém se vyskytla ptačí chřipka. Vyhubeny byly chovy krůt i brojlerů, celkem 137 tisíc ptáků. Hasiči dokončili svůj zásah ve Slepoticích. Ještě bude pokračovat dezinfekce hal, kde drůbež žila, tu však zajistí chovatel.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku H5N8 v chovu na Pardubicku, který je letos druhým ohniskem v Česku. Komerční chov se skoro 140 tisíci kusy drůbeže veterináři zlikvidují, začnou s tím ještě v pondělí večer a práce zřejmě potrvají až do pátku. Chov patří firmě Moras Moravany, která na zasažené farmě ve Slepoticích chová zhruba sedm tisíc krůt a 130 tisíc brojlerů.

Dvanáct slepic ve dvou chovech ve Štěpánově nad Svratkou, které v sobotu utratili veterináři, nebylo nakaženo ptačí chřipkou. Chovy sousedily s místem výskytu nemoci. Mimořádná opatření ale stále trvají, starostové obcí v ochranném pásmu a pásmu dozoru musí sepsat seznam veškerého ptactva. Veterináři se zatím ale rozhodli drůbež v těchto zónách nevybíjet.

Státní veterinární správa (SVS) zahájila mimořádnou kontrolní akci, která se zaměří na chovy, do kterých je přesouvána živá drůbež z Polska. Ředitel veterinářů Zbyněk Semerád po jednání Ústřední nákazové komise řekl, že veterináři tak chtějí zamezit zavlečení ptačí chřipky. Kontroly zahrnují celé území ČR, potrvají do konce ledna, mohou být ale prodlouženy. V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se minulý týden virus ptačí chřipky H5N8 objevil na pěti farmách.