S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.
S rozvolněním covidových opatření některé podniky zdražily. Najdou se ale i položky, které si drží cenu
S rozvolněním covidových opatření některé podniky zdražily (zdroj: ČT24)
Starý vepřín v Písečné na Jindřichohradecku zbourali a místo něj postavili novou farmu a chovají v ní šest set prasnic. Ročně tak mají dohromady přes dvacet tisíc selat a maso prodávají ve vlastním obchodě lidem z okolí. Z větší části ale dodávají na jatka pro velké řetězce. Ovšem za nižší ceny, než by chtěli.
„Dlouhou dobu jsme prodávali někde na úrovni 25 korun za kilo živé váhy, což pro vaši představu je průměrně sedm korun pod náklady,“ říká ředitel Zemědělské společnosti Petřín Josef Kolář.
„Loni v říjnu Čína zakázala dovoz vepřového z Evropy, takže najednou tady byla spousta masa, které by normálně odcházelo do Asie, tak zůstalo v Evropě. Proto bohužel ceny spadly,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Jenže i když ceny klesají, do restaurací se už maso většinou dostává s obchodní přirážkou, a tak hostinští zlevnění spíš nepociťují, jako například v pražské restauraci Řízkovna a pizzerie Jižní Město. Denně tam spotřebují až patnáct kilo vepřového masa. Nejčastěji z něj připravují řízky a zatím za staré ceny.
Kuřata však jedí tamní zákazníci ještě raději. Denně si objednají pokrmy z až čtyřiceti kilogramů drůbežího. Jeho cena ale stoupá. Podle tamní servírky Martiny Jenšíkové patří kuřecí řízek s bramborovým salátem mezi nejoblíbenější jídla u zdejších hostů. „Ale bohužel teď se všechno zdražuje, takže to budeme muset zvednout o deset až patnáct procent,“ doplnila.
Drůbežího a kachního masa je totiž na rozdíl od vepřového na trhu nedostatek. Kvůli ptačí chřipce někteří čeští farmáři museli vybít své chovy. Chybějící maso na trhu nahrazují dovozy. „Vidíme, že se sem musí dovážet daleko více mražených a chlazených kachen ze zahraničí, zejména z Polska, z Maďarska,“ potvrdila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Situace by se mohla podle drůbežářů ale zlepšit na konci roku, kdy dorostou nově založené chovy.
Více se teď platí za mouku nebo brambory, zdražují i pohonné hmoty
Z potravin letos zlevnilo ještě třeba mléko. Za litr polotučného spotřebitelé na začátku roku zaplatili v průměru 17 korun a 91 haléřů, v květnu jim stačilo o 70 haléřů méně. A podobný vývoj nastal i u másla nebo sýra.
Naopak ceny rostly u mouky nebo brambor. Kilogram pšeničné mouky hladké zdražil o čtyřicet haléřů. U konzumních brambor dokonce o korunu a 24 haléřů. A víc stojí i jablka, navzdory jejich přebytkům u pěstitelů. Kilogram byl v lednu skoro o dvě koruny levnější než v květnu. Přímo farmáři přitom jablka prodávají v porovnání se začátkem roku levněji.
Pravidelně v létě zdražují taky pohonné hmoty. Až třetina nákladů na zahraniční dovolenou autem připadne na samotnou cestu. Ať už se jedná o palivo, dálniční známky, nebo mýtné. A u těchto položek často rostly ceny i letos.
Doplněním paliva ještě v Česku se snaží ušetřit například Petr Hrošo, který míří na dovolenou do Slovinska. Tankuje tak pravidelně u poslední čerpací stanice před hranicemi s Rakouskem v Dolním Dvořišti. „Nemám to zjištěné, jak je to teď, ale vím, že v minulosti to rozdíl byl. A zároveň u téhle konkrétní benzinky vím, že ceny bývají nižší než u ostatních,“ vysvětluje.
Slovinskem ale většina Čechů spíš projede, aby se dostali do oblíbeného Chorvatska. Třeba při cestě do Makarské vyjde cena benzínu tam i zpět na víc než pět tisíc korun. Cesta do italského Bibione je na první pohled o trochu levnější, na jeden kilometr ale zaplatí řidiči víc. Počítat se musí s dražším palivem za hranicemi.
Cesta do Chorvatska
Cesta do Itálie
Přesto je vlastní doprava na dovolenou mezi Čechy oblíbená. Třeba Jan Vodvářka jezdí v těchto dnech tankovat i tři karavany denně. Pracuje v půjčovně Karavany Česko jako brigádník a zájem o obytné vozy je letos podle něj velký. „Máme více méně všechny vybookované, všech padesát aut,“ potvrzuje.
Do nádrže se vejde devadesát litrů nafty. Karavan na ni ujede až sedm set kilometrů. Za poslední týdny prý ale tankuje o dvě stě až tři sta korun dráže než třeba na jaře.
Právě zájem motoristů o palivo každoročně o prázdninách zvedá ceny u čerpacích stanic. Letos k tomu přispělo ještě rozvolnění koronavirových zákazů.
„Poptávka v letošním roce, zejména ve druhém čtvrtletí, jde nahoru, protože je úspěšná vakcinace a rozjíždějí se ekonomiky. Od ledna do současnosti se ropa zvedla z 51 dolarů za barel na současných 75 - 76 dolarů,“ vysvětluje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
A pokud se nezhorší epidemická situace, ceny podle analytiků zřejmě ještě dál porostou.