Státní veterinární správa (SVS) zahájila mimořádnou kontrolní akci, která se zaměří na chovy, do kterých je přesouvána živá drůbež z Polska. Ředitel veterinářů Zbyněk Semerád po jednání Ústřední nákazové komise řekl, že veterináři tak chtějí zamezit zavlečení ptačí chřipky. Kontroly zahrnují celé území ČR, potrvají do konce ledna, mohou být ale prodlouženy. V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se minulý týden virus ptačí chřipky H5N8 objevil na pěti farmách.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) ve středu připomněl, že ministerstvo spolu s veterináři varovalo před zvýšeným rizikem ptačí chřipky z Polska už na konci minulého týdne. Chovatelé podle úřadů hlavně musí zabránit tomu, aby volně žijící ptáci kontaminovali drůbež, krmivo nebo napájecí vodu.
„Je nutné provádět důsledné kontroly a dodržovat zásady biologické bezpečnosti a prevenci ve všech chovech. Státní veterinární správa už informovala všechny krajské veterinární správy, chovatelské organizace, zemědělské svazy, veterináře i hygieniky,“ uvedl Toman.
„Apelujeme na všechny chovatele, aby nepouštěli osoby, které nemají v chovech co dělat. Aby se převlékali a podobně, protože riziko je v tuto chvíli spojené s osobami nebo vozidly,“ dodal šéf veterinářů Zbyněk Semerád.
Mimořádné kontroly se týkají jatek a farem, které drůbež do Polska dodávají nebo ji z Polska dovážejí. Veterináři kontrolují dokumentaci i zdravotní stav zvířat. V případě úhynu více než pěti kusů drůbeže najednou odebírají veterináři vzorky.
Komerční chovy mají ze zákona povinnost hlásit pokles příjmu potravy a vody o více než 20 procent, nižší produkci vajec o více než pět procent po dobu delší než dva dny a zvýšenou úmrtnost vyšší než tři procenta týdně.
Ptačí chřipka se v Česku objevila po deseti letech v roce 2017 a tehdy zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních zařízeních. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nemoci.
Ústřední nákazová komise je určená skupina pracovníků, kterou zřizuje ministr zemědělství v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz zvířat, jako trvalý poradní orgán ministra zemědělství.
Africký mor prasat se sice podařilo vymýtit, nákaza je ale zhruba 70 kilometrů od hranic
Kromě ptačí chřipky se Ústřední nákazová komise zabývala ve středu také africkým morem prasat (AMP). Nemoc, která není nebezpečná pro člověka, přenášejí například divoká prasata. První výskyt AMP byl v Česku potvrzen v červnu roku 2017, zatím poslední pozitivní nález je z února 2018.
Loni veterináři oznámili, že ČR je po téměř dvou letech oficiálně považována za zemi bez nákazy AMP. Podotkli, že je tak prvním státem na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit.
Ministerstvo ve středu upozornilo na to, že loni v listopadu nastal výrazný postup AMP v Polsku, nové ohnisko nákazy je necelých 70 kilometrů od českých hranic. V Rumunsku a Bulharsku je podle něj africký mor prasat rozšířen po celém území, nákaza se vyskytuje i na Slovensku.
„Pokud jde o africký mor prasat, na jedné straně se nám ho podařilo v České republice úplně vymýtit, ale na straně druhé, v okolních státech se nákazu tlumit nedaří, a proto je velmi pravděpodobné, že se nemoc objeví opět u nás. Je to možná jen otázka času,“ uvedl ve středu Toman.
