Státní veterinární správa České republiky

Veterináři potvrdili tři nová ohniska katarální horečky ovcí, dvě jsou v Ústeckém kraji v obcích Petrohrad a Deštnice na Lounsku, třetí se objevilo v Plzeňském kraji v osadě Svatá Barbora na Rokycansku. Celkem je v České republice aktuálně osm ohnisek, správa kvůli nákaze v úterý přijala mimořádná opatření a zvýšila dohled, což pomohlo odhalit tři nová ohniska, zvířata totiž nevykazovala příznaky onemocnění.

Kvůli hrubému zacházení se zvířaty na jatkách v Hraběticích na Znojemsku policie obvinila tři lidi z trestného činu týrání. Případem se policie začala zabývat minulý rok na základě zveřejněných záběrů. Na těch do zvířat zaměstnanci jatek kopou, dávají jim elektrošoky a radí se, jak sešlápnout seleti hlavu. Hrozí jim až tříleté vězení.

Nelegální sklad potravin, ve kterém bylo uloženo bezmála 17 tun ryb, mořských plodů a hovězího i drůbežího masa, odhalili veterinární inspektoři v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Část uskladněných potravin byla prošlá. Státní veterinární správa (SVS) zakázala uvádět zboží z tohoto skladu na trh. Jeho provozovateli hrozí ve správním řízení pokuta až půl milionu korun, informoval v pátek mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Při společné kontrole s policií zachytila Státní veterinární správa (SVS) na odpočívadle dálnice u Vyškova přes osmdesát kilogramů potravin živočišného původu s prošlým datem použitelnosti. Auto navíc nebylo vybaveno funkčním chlazením. Inspektoři nařídili nalezené produkty, které směřovaly na hudební festival v Ostravě-Vítkovicích, zlikvidovat.

Veterináři dají utratit přes 14 tisíc krůt v hospodářstvích, jež jsou v Rychvaldě na Karvinsku v blízkosti chovu, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Ptáci začali hynout i v těchto dvou hospodářstvích, kde se nákaza také potvrdila. Na farmě, kde se nákaza prokázala nejdřív, veterináři ve spolupráci s hasiči během středy a čtvrtka utratili přibližně 15 tisíc krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

V komerčním chovu krůt v Rychvaldu na Karvinsku se potvrdila vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1. Chovatel nahlásil krajské veterinární správě, že mu uhynulo přibližně dvě stě padesát z víc než patnácti tisíc krůt. Po potvrzení nákazy budou ostatní utraceny. Okolo ohniska veterináři ustaví uzavřená pásma a v nich budou platit mimořádná opatření. V Česku jde letos o 21. ohnisko ptačí chřipky.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

V Českých Budějovicích uhynuly tento týden desítky racků u Vrbenských rybníků. Vyšetřením se u nich potvrdil výskyt ptačí chřipky, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o čtvrtý případ této nákazy v zemi. Ve čtvrtek se prokázala také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech i na Hodonínsku a Kladensku.

Státní veterinární správa zaznamenala ve Frýdlantském výběžku několik přestupků proti nařízení ohledně šíření afrického moru prasat. I přes zákaz několik chovatelů přesunulo do rizikových oblastí domácí prasata. Majitele čeká správní řízení a možná pokuta. Ta může být v řádu milionů korun. Opatření platí od prosince loňského roku, od počátku výskytu se nákaza potvrdila u osmi uhynulých a jednoho uloveného divočáka.

Masivní úhyn stovky racků chechtavých u rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic na Hodonínsku způsobila ptačí chřipka. Potvrdilo to vyšetření Státního veterinárního ústavu v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že byla nákaza zjištěna u volně žijících ptáků, nebudou veterináři přijímat žádná opatření.

Státní veterinární správa (SVS) od 3. března ruší mimořádné veterinární opatření z poloviny loňského prosince zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní ptačí chřipky. Nákazová situace se zlepšila. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Za letošní rok se potvrdilo sedmnáct ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku. Loni jich bylo dvacet a nákaza zasáhla i největší velkochov v Česku, kde bylo 750 tisíc nosnic.

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Informovali o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Veterináři odhalili v malochovu drůbeže v Týnci u Dobrovice na Mladoboleslavsku ve Středočeském kraji letos šesté ohnisko ptačí chřipky. V chovu bylo šest slepic. Dvě uhynuly a zbytek veterináři utratili. Kolem ohniska budou vymezena ochranná pásma a v nich vydána mimořádná veterinární opatření.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

O více nosnic, než bylo dosud nutno zlikvidovat za celý rok, přijde kvůli ptačí chřipce jediný velkochov. V Brodě nad Tichou na Tachovsku utratili zatím hasiči první část 750tisícového chovu, pokračovat budou ještě deset dní. Ptačí chřipka se šíří málo vídaným způsobem po celé Evropě. V Česku se vyskytla ještě v jednom velkochovu, kde hasiči ve středu utratili 12 tisíc kuřat, a v několika domácích chovech. Mimo jiné to znamená, že významně poklesne produkce vajec. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá řekla, že slepice v areálu České drůbeže v Brodě nad Tichou představují 15 procent všech slepic v Česku. Připustila, že utracení takto velkého množství nosnic může vést ke zdražení vajec v obchodech.

Veterináři objevili další ohniska ptačí chřipky. Ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech nařídili utracení dvanácti tisíc kuřat a tisícovky krůt. Nákaza se potvrdila poté, co majitel nahlásil úhyn několika desítek krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Infekce se nově objevila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. Největší ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo před koncem loňského roku v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se postupně likviduje 220 tisíc nosnic.

Ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku se v pátek potvrdila ptačí chřipka. Ve třech halách tam chová firma Česká drůbež s.r.o. 742 tisíc nosnic. Státní veterinární správa (SVS) potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N1, která je potenciálně přenosná na člověka. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru, řekl mluvčí SVS Petr Majer. Jde o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v zemi.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Zhruba dvacítka chovatelů drůbeže letos žádala o kompenzace za ptačí chřipku. Většina z nich už podle ministerstva zemědělství peníze dostala. Stát jim vyplatil přes čtyřicet milionů korun. Celou částku ale zatím neobdrželo Rybářství Nové Hrady, které má v Česku poslední šlechtitelský chov hus. Veterináři tam kvůli nákaze utratili přes čtyři tisíce ptáků. Stovky zachráněných hus se podařilo naočkovat.

Státní veterinární správa podá trestní oznámení na majitele jatek v Hraběticích na Znojemsku kvůli podezření z páchání trestného činu týrání zvířat. Reagovala tak na záběry aktivistů ze spolku Zvířata nejíme z minulého týdne, na kterých zaměstnanci jatek při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.

Státní veterinární správa (SVS) se začala zabývat hrubým zacházením zaměstnanců jatek v Hraběticích na Znojemsku se zvířaty. Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme zveřejnili záběry z jatek, na nichž zaměstnanci při vykládce zvířat z nákladních aut do prasat či krav kopou, dávají jim elektrošoky, prasata vypadávají z auta na rampu a jeden ze zaměstnanců radí druhému, jak má seleti šlápnout na hlavu.

V některých částech Evropy se v posledních letech začala šířit nebezpečná sršeň asijská, která kvůli své útočnosti a dravosti decimuje včelstva a způsobuje tak velké ztráty chovatelům. S agresivními asijskými sršněmi už bojují například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v sousedním Bavorsku. Na území České republiky zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Změna teplot ale může v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz příhodnější podmínky, varují odborníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Státní veterinární správa (SVS) ruší mimořádná opatření v souvislosti s ptačí chřipkou, která zakazovala chov drůbeže ve venkovních prostorech. Vyhlásila je ke konci loňského listopadu. Nákazová situace je v České republice i v zahraničí v současné době stabilizovaná. Chovatelé by měli ale nadále dodržovat pravidla biologické bezpečnosti, především snížit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.