Česko dovoz ukrajinských produktů nezakáže. Není důvod, oznámil Nekula

Nahrávám video

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

„Zintenzivnili jsme v posledních týdnech kontrolní činnost na veškerou produkci, která k nám jde z Ukrajiny. Potraviny pro občany, pro krmné účely i pro zvířata. Byly provedeny desítky odběrů a kontrol. Už není pomalu co kontrolovat, protože dovoz z Ukrajiny je opravdu velmi malý,“ prohlásil Nekula v Interview ČT24.

Ministr zemědělství zopakoval, že u každého vzorku dovezených potravin se dělá rozbor na přítomnost více než čtyř set zbytků účinných látek. Jde především o testy na přítomnost mykotoxinů nebo zbytků pesticidů, u všech vzorků se testuje i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium. 

Nahrávám video

„Jedná se o širokospektrální, velmi náročnou analýzu. (…) Umíme analyzovat i řadu jiných kontaminant — v případě, že bychom zjistili riziko, které by zavdávalo důvod provést takovýto typ analýzy,“ vysvětlil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Zemědělská a potravinářská inspekce v posledních týdnech odebrala třicet vzorků obilovin a mouky, většinu tvořila pšenice. „Chtěl bych zdůraznit, že zatím nebyl zjištěn nevyhovující vzorek,“ řekl ředitel SZPI Martin Klanica.

Ředitel veterinární inspekce Zbyněk Semerád zdůraznil, že kontrola dovozu potravin živočišného původu je dlouhodobě prioritou SVS. „V současné době jsme provedli šestnáct cílených kontrol,“ poznamenal. Systém podle něj zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné.

 „V odběru vzorků a jejich následné analýze budeme pokračovat do té doby, dokud budou existovat signály, které by indikovaly, že by se v České republice mohla nacházet šarže obilovin, která by nebyla pro tuzemského spotřebitele bezpečná,“ ujasnil Kopřiva.

V Evropské unii jsou limity pro pesticidy nastaveny velmi přísně, podotkl také mluvčí. „Dochází k jejich postupnému zpřísňování. Nyní není legální něco, co ještě před několika lety legální bylo,“ doplnil.  

Nahrávám video

Ve sdělovacích prostředcích se diskutovala kvalita obilí. „Je to pochopitelné, ukrajinský trh je mimo Evropskou unii v naprosto jiném regulatorním rámci. Kontrola pěstování neodpovídá standardům vyspělých ekonomik. Proto jsou určité obavy, že sem může přijít pšenice nebo jiné potraviny kontaminované,“ přidal v pořadu Byznys ČT24 Josef Soukup z České zemědělské univerzity v Praze.

Slovensko zakázalo dovoz obilí kvůli odhalení škodlivých látek, zakázaných pesticidů.  „V tomto případě šlo o látku chlorpyrifos, která se ještě před dvěma lety ve velkém používala v České republice. Je to insekticid používaný proti hmyzu. Některý ukrajinský zemědělec pravděpodobně stříkal proti mšicím v klasu. Bylo to množství, které překračuje asi dva a půl násobně povolený limit 0,01 miligramu. Je to velmi stopové množství,“ přiblížil děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Nekula bude jednat o celoevropském řešení

Nekula podotkl, že k tématu dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny se v posledních dnech objevovalo mnoho dezinformací. Připomněl, že do Česka se dovezly pouze čtyři tisíce tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce. Návrhy, aby Česko zavedlo zákaz dovozu z Ukrajiny, označil za populistické.

Nekula bude příští týden spolu s ministry zemědělství EU jednat o celoevropském řešení situace, kdy na unijním trhu končí levné obilí z Ukrajiny, které má směřovat hlavně do zemí mimo EU. Stěžují si na to zemědělci v Polsku, kde to ovlivňuje trh. Ministr opět odmítl jednostranné zákazy. „Musíme postupovat jednotně,“ upozornil. 

Evropská komise podle něj příští týden přijme stanovisko. Podle Nekuly je důležité, aby export končil v přístavech, odkud pokračuje do zemí mimo EU. „Směřuje se k systému, aby byly vagony nebo kamiony zaplombovány,“ doplnil.

Důležité je udržet trasy solidarity, zdůraznil ministr

Nekula rovněž poznamenal, že ukrajinské obilí je díky výrazně nižší ceně lákavé pro spekulanty, a proto se takzvaně „odsypává“ v zemích sousedících s Ukrajinou. Ministerstvo už dříve uvedlo, že do EU se od začátku války na Ukrajině dovezl desetinásobek běžného množství ukrajinské pšenice, a to 3,526 milionu tun.

Podle odhadů v Polsku zůstala zhruba třetina tohoto množství. „Loni v červnu byly zřízeny trasy solidarity v rámci liberalizace obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, abychom jí pomohli kvůli zablokovaným černomořským přístavům. Významná část produkce, která překračuje ukrajinsko-polskou hranici, zůstává na polském území. Cena pro některé obchodníky a spekulanty byla lákává. Poláci by si ovšem zlikvidovali své zemědělství. Šlo by o krátkodobý efekt,“ uvedl Nekula.

Ministr zemědělství také zopakoval , že je důležité udržet trasy solidarity a Česko podporuje jejich prodloužení o další rok. Tyto trasy měly za cíl umožnit vývoz obilí hlavně do zemí mimo EU, například do severní Afriky.

Nahrávám video

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že to vedlo k zastavení obchodování s obilím a čeští zemědělci můžou mít problém prodat loňskou úrodu před další sklizní. Cena pšenice také podle Českého statistického úřadu v březnu klesla prakticky na úroveň před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. 

Ministr zemědělství ale zdůraznil marginální příjem v dovozu obilí. „Za loňský rok se dovezly do Česka čtyři tisíce tun pšenice. Ale my vyprodukujeme pět milionů tun pšenice. Z Ukrajiny nám nepřišlo ani jedno promile, ani desetina jednoho procenta. V loňském roce k nám přišel objem pšenice, která by se pěstovala asi na katastru jedné obce,“ přidal Nekula srovnání v Interview ČT24.

Ministerstvo nezaznamenalo výraznější pokles vývozu obilí z Česka, vyvezly se ho na dva miliony tun, sdělil ve čtvrtek také Nekula. Export obilí podle něj pokračuje, protože většina obchodů je už předem nasmlouvaná. „Jsou drobné výkyvy, ale nezaznamenali jsme zásadní změnu,“ doplnil. Podle Zemědělského svazu ČR je však ve skladech 2,6 milionu tun obilí, což je o čtytřicet procent více než v loňském roce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...