Evropská komise chystá kvůli ukrajinskému obilí kompenzace pro zemědělce za sto milionů eur

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce označil za „preventivní opatření“, píše Reuters. Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, obzvlášť pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.

Levné obilí z Ukrajiny zaplavilo trhy středoevropských zemí, když ho Ukrajina po loňské ruské invazi kvůli zablokovaným černomořským přístavům začala převážet pozemní cestou přes sousední země a Evropská unie zároveň uvolnila pravidla jeho prodeje na unijním trhu. Obilí přitom původně mělo směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí. Evropští zemědělci požadují po Evropské unii, aby přijala opatření, protože levnější ukrajinské obilí podle nich poškozuje domácí pěstitele.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.

7 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Šilhan k zákazu dovozu obilí z Ukrajiny na Slovensko
Zdroj: ČT24

Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a ve středu nově i Bulharsko. Bulharský prozatímní premiér Galab Donev podle rozhlasové stanice Radio Bulgaria uvedl, že za poslední rok zůstalo v Bulharsku značné množství potravin, což narušilo potravinové řetězce. „Jsme nuceni přijmout toto národní opatření, protože evropské úřady adekvátní opatření teprve zvažují,“ prohlásil.

Co se týče Slovenska, podle zpravodaje České televize Jana Šilhana se zákaz netýká pouze obilí, ale i dalších zemědělských produktů, jako je například ovoce, zelenina, cukr či med. „Slovenská vláda si od toho v první řadě slibuje ochránění svých domácích zemědělců,“ sdělil Šilhan.

O zákazu uvažuje i Rumunsko. Polsko se nicméně v úterý s Ukrajinou dohodlo na odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes své území od pátku. Česko zákaz dovozu nechystá.

Rumunský ministr zemědělství Petre Daea řekl, že Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ukrajinského obilí a olejnatých semen do 5. června, pokud pětice členů sousedících s Ukrajinou zruší jednostranné zákazy, které v posledních dnech zavedly. „Toto opatření by mohlo být uděláno během 48 hodin poté, co státy zruší svá jednostranná opatření,“ řekl Daea po jednání s místopředsedou EK a eurokomisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem o dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Videokonference se účastnili také představitelé Bulharska, Maďarska, Polska a Slovenska. EK chystá další jednání s těmito zeměmi.

Agrární komora nesouhlasí s návrhem Evropské komise

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že dovoz z Ukrajiny se týká kromě obilí také olejnin, drůbežího masa nebo vajec. „Návrh Evropské unie považujeme za prvoplánový, neefektivní a nesouhlasíme s ním,“ uvedl. Upozornil také, že členské státy mají jenom omezenou možnost situaci samy řešit.

„Maďarsko, Polsko a Slovensko oznámily dokonce zákaz dovozu ukrajinské produkce. Členové Agrární komory České republiky k němu vyzývají také a mluví o protestech po vzoru kolegů ze sousedních zemí,“ dodal. Komora už dříve také upozorňovala na možná zdravotní rizika u komodit dovážených z Ukrajiny, protože nesplňují standardy EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 58 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...