Zbyněk Semerád

Vozidla nad 3,5 tuny převážející zvířata, potraviny či krmiva, která projela rakouské spolkové země Burgenland nebo Dolní Rakousy, budou nově moci do Česka vjet přes třetí hraniční přechod, a to Halámky v jižních Čechách, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohla tato nákladní auta kvůli výskytu slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku pouze přes čtyři přechody na česko-slovenských hranicích a přes dva na česko-rakouských hranicích.

Zákaz dovozu zvířat kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky bude platit i pro Dolní Rakousko a Burgenland, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dezinfekce vozidel nad 3,5 tuny bude nově od pátku i na hraničních přechodech Hatě a Mikulov. V Česku se nákaza zatím neobjevila, šíří se ale na Slovensku a v Maďarsku. Podle Výborného se situace nevyvíjí příznivě. V Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji nebudou moct lidé kvůli slintavce vstupovat od půlnoci do obor.

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.

Z Maďarska a Slovenska bude možné od úterý 18. března opět převážet ovce, kozy, prasata a skot. Státní veterinární správa (SVS) rozhodla o ukončení zákazu i kontrol na hranicích. Podle ní nic nenasvědčuje tomu, že by se slintavka a kulhavka nadále šířila.

Od úterý platí zákaz převozu jakýchkoliv zvířat z Maďarska do Česka kvůli výskytu vysoce infekčního virového onemocnění sudokopytníků, slintavky a kulhavky. Zákaz platí i pro Slovensko s výjimkou zvířat převážených přímo na jatka a týká se i živočišných produktů, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). S kontrolami na hranicích pomůže veterinárním inspektorům Policie ČR a Celní správa.

Tajně pořízené záběry plné násilí na zvířatech rozpoutaly debatu nad chováním zaměstnanců kravínů či farem. Reportéři ČT se na místa, kde k tomu dochází, podívali blíž. Zjistili, že některé podniky pobírají dotace na takzvaný welfare – tedy na to, aby se u nich zvířata měla lépe. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

Státní veterinární správa (SVS) v pátek v reakci na vývoj nákazy rozšířila ochranné pásmo kolem ohnisek katarální horečky ovcí o patnáct tisíc kilometrů čtverečních, přibyde v něm třináct okresů. Nově bude zabírat více než třiatřicet tisíc kilometrů čtverečních. V přidaných okresech budou platit obdobná opatření jako v dříve vymezeném pásmu, nově ale veterináři umožní chovatelům dobrovolnou vakcinaci proti onemocnění. Cílem opatření je snížit riziko šíření nákazy do dalších chovů. V Česku je nyní šestnáct ohnisek nákazy.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Prodejních míst s kapry bude letos v Česku kolem tří tisíc, což bude zhruba o čtyři sta více než loni. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nejvíce stánků, asi třetina z celkového počtu, bude na jižní Moravě. Ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji pak bude 300 prodejních míst a v Praze zhruba 210. Prodejci se musí připravit na kontroly.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku H5N8 v chovu na Pardubicku, který je letos druhým ohniskem v Česku. Komerční chov se skoro 140 tisíci kusy drůbeže veterináři zlikvidují, začnou s tím ještě v pondělí večer a práce zřejmě potrvají až do pátku. Chov patří firmě Moras Moravany, která na zasažené farmě ve Slepoticích chová zhruba sedm tisíc krůt a 130 tisíc brojlerů.

Od středy se zvyšuje pokuta za neočipovaného psa z 20 tisíc na 50 tisíc korun. V účinnost vstupuje novela veterinárního zákona, která změnu přinesla. Čipování je povinné od začátku roku, veterináři ale již evidují několik podnětů, kterými se budou zabývat. Žádné pokuty zatím za neočipování neuložili. Až do roku 2022 navíc nebude fungovat centrální registr psů, ve kterém by byly informace z čipů sjednocené.

Státní veterinární správa vydala varování kvůli ptačí chřipce, která se vyskytla v Polsku. Hrozí vysoké riziko jejího zavlečení přes hranici, míní veterináři. Riziko pro chovy drůbeže představují především volně žijící ptáci, kteří by mohli kontaminovat také krmivo nebo napájecí vodu.

Státní veterinární správa ČR podala trestní oznámení na neznámého pachatele a zároveň uskutečňuje plošné kontroly ve všech jatkách v republice. Reagovala tak na případ, k němuž došlo na jatkách ve Všeticích na Benešovsku. Na videu, které zveřejnili aktivisté ze skupiny Zvířata nejíme, jsou vidět zaměstnanci jatek, kteří kopou do převážených zvířat a používají při tom elektrické pohaněče.