Od středy se zvyšuje pokuta za neočipovaného psa z 20 tisíc na 50 tisíc korun. V účinnost vstupuje novela veterinárního zákona, která změnu přinesla. Čipování je povinné od začátku roku, veterináři ale již evidují několik podnětů, kterými se budou zabývat. Žádné pokuty zatím za neočipování neuložili. Až do roku 2022 navíc nebude fungovat centrální registr psů, ve kterém by byly informace z čipů sjednocené.
Sankce za neočipovaného psa vzrostla na 50 tisíc korun
UDÁLOSTI: Pokuta za neočipovaného psa vzrostla na 50 tisíc (zdroj: ČT24)
Absenci registru kritizovali někteří soukromí veterináři. Zatím existuje několik dílčích databází, lidé ale nemají povinnost nechat zvíře s čipem zaregistrovat. Některá města mají vlastní registry, mezi nimi je třeba Praha.
Zavedení čipu psa nebolí. Čip patří na levou stranu krku, je z inertní látky, v těle nijak nereaguje, aktivuje se jen po přiložení čtečky, ze které se dá dozvědět jen číslo čipu. Jeden čip by měl vydržet zvířeti celý život, pokud splňuje ISO-normy. Levný čip bych nezavedla.
Například podle slánského veterináře Jaroslava Fidlera měli zákonodárci nejdříve vytvořit centrální registr a až poté zavést povinné čipování. To je nutné od začátku roku. Ministerstvo zemědělství již dříve odhadlo náklady na vytvoření centrálního registru na 50 až 60 milionů korun.
„V rámci šetření podnětu na možné týrání psů v chovu v Jihočeském kraji bylo mimo jiné zjištěno několik psů plemene Husky bez dokladu o provedeném očkování proti vzteklině. Psi zároveň nebyli čipovaní. Případ je dále řešen ve správním řízení,“ uvedl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer o případu, kdy veterináři již čip řešit musí.
Z pohledu ředitele veterinářů Zbyňka Semeráda centrální registr nutný není a není problém, že vznikne až později. „Veterináři měli problémy se ztotožněním psa, to novela mění, protože dnes z očkovacího průkazu musí být dohledatelná totožnost zvířete a obráceně,“ zdůraznil.
Psi se musí nechat očipovat do tří měsíců věku, v případě přechodu k novému majiteli musí být již označeni. Samotný úkon připomíná očkování, kdy veterinář mikročip vpíchne pod kůži. Cena se pohybuje v řádu stokorun. Výjimku mají psi označení tetováním, ale jen pokud je dobře čitelné a bylo provedeno před červencem 2011.
Metla na takzvané množírny
Nově se také budou muset hlásit chovy od tří fen. Od listopadu 2017 se už musely oznamovat ty, kde bylo pět a více samic starších roku. Stát tím chce bojovat proti takzvaným množírnám. „Za dobu nahlašovací povinnosti u pěti a více fen evidujeme 63 případů, kdy bylo při kontrole zjištěno, že chovatel chov nenahlásil. Evidovaných chovů s pěti a více fenami je v současné době více než 1300,“ uzavřel Majer.
Podle ředitele veterinářů Semeráda má zvýšení pokuty za neočipovaného psa mířit hlavně na nezodpovědné chovatele z takzvaných množíren. „Ta pokuta je až 50 tisíc, běžným majitelům tak vysoká sankce hrozit nebude, pokutu dostanou menší. Ale chovatelé z množíren mají více zvířat, nečipují je a tohle je jedna ze sankcí, které na ně míří,“ řekl.
Připomněl, že zatímco majitelům psů hrozí pokuta až do výše 50 tisíc, pro fyzické podnikající osoby nebo právnické subjekty je pokuta nastavena až na 300 tisíc korun. „A pokud zjistíme i problémy s péčí o pohodu zvířat, tak jim hrozí pokuta až půl milionu korun,“ dodal Semerád. Podle veterinářky Martiny Načeradské ale některé nelegální chovy zvířat vynáší provozovatelům částky ještě mnohem vyšší; zvýšená sankce ale podle ní na některé majitele zvířat zapůsobí a od množení zvířat ustoupí.
Semerád: Vyšší pokuta za nečipovaného psa míří hlavně na takzvané množírny (zdroj: ČT24)
Novela zákona o veterinární péči přináší změny nejen pro chovatele psů, ale také třeba pro útulky pro toulavá a opuštěná zvířata. Ty budou muset pro získání registrace od veterinářů nově splnit podmínky dané vyhláškou. A veterináři budou moci tyto registrace při porušení pravidel i odebírat.
Veterináři také získají větší přehled o pohybu a umístění šelem a primátů v Česku. Pro přemístění těchto zvířat si bude muset chovatel dopředu vyžádat u Státní veterinární správy osvědčení.
Hmyz je nově zařazen mezi hospodářská zvířata
Novela také umožní vyrábět potraviny z hmyzu, jak pro zvířata, tak pro lidskou spotřebu. Hmyz se totiž zařadil mezi hospodářská zvířata. „Chovatelé budou podléhat krajským veterinárním stanicím, je to podobné jako u jiných hospodářských zvířat,“ řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Chovat nově bude možné podle něj sedm druhů hmyzu. „Je to cvrček domácí či krátkokřídlý, potemník moučný a stájový nebo saranče stěhovavá,“ vyjmenoval Vorlíček.
Hmyz na talíři? Změnu přinesla novela veterinárního zákona (zdroj: ČT24)
Jíst hmyz z hmyzích farem nemusí znamenat jen konzumaci smažených cvrčků, kobylek nebo larev a červů. Tyto živočichy lze nabízet jako potravinu také ve formě proteinových prášků nebo mouky. V prodeji už dnes jsou například fitness tyčinky nebo chléb či těstoviny ze směsi hmyzí a pšeničné mouky. Hmyz, ze kterých jsou vyrobeny, byl ale chován v zahraničí.
„Je to poměrně zajímavý zdroj bílkovin vzhledem k tomu, že se očekává nárůst světové populace do roku 2050 na devět miliard lidí a potřeba zvýšit produkci potravin o šedesát procent. Stravitelností a využitelností je na tom hmyz sice hůře než konvenční zdroje masa, ale pořád je lepší než rostlinné zdroje,“ vysvětlila Lenka Kouřimská z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.
Zatímco maso obsahuje patnáct až dvacet procent bílkovin na živou hmotu, hmyz obsahuje osm až pětadvacet procent. „Popsáno je kolem dvou tisíc druhů hmyzu, takže výběr je široký. Jsou druhy méně tučné, více tučné, záleží na larválním stadiu a podobně,“ dodala. Kromě druhů, jejichž chov je nově povolen v Česku, se ve světě podle ní konzumují i termiti nebo bourci morušoví.
Změny podmínek pro porážky zvířat
Novela veterinárního zákona přináší také změny u porážek zvířat. Limit pro takzvané domácí porážky skotu na tři kusy ročně se bude vztahovat na zvířata od jednoho roku, dříve to bylo od dvou let.
„Zpřísňují se pravidla pro porážku nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat na jatkách. Ty bude možné nově vykonat pouze za přítomnosti úředního veterinárního lékaře, který je prohlédne před porážkou i po ní.
Porážky na malých jatkách, na nichž nefunguje stálý veterinární dozor, budou muset jejich provozovatelé ohlásit SVS minimálně tři dny dopředu, až dosud to bylo 24 hodin,“ vysvětlil mluvčí veterinářů Vorlíček.
Tuto změnu schválili poslanci poté, co se zjistilo, že na jatkách ve Všeticích na Benešovsku se kopalo do zvířat. Na videu, které se loni na podzim dostalo na veřejnost, bylo vidět používání mimo jiné elektrických pohaněčů na hlavy a trup zvířat, což se podle zákona nesmí. Případ řeší policie.
Mění se taky zákonné možnosti pro boj s prasečím morem. Letáky varující před nákazou musí být viditelně umístěné a majitel pozemku musí úřadům umožnit jejich výlep.
Novela veterinárního zákon