Poslanci ve třetím čtení rozhodli, že soudy budou moci chovatelům, kteří týrají zvířata, zakázat chov až na deset let. Odpoledne začala sněmovna jednat o tom, zda zřídí vyšetřovací komisi k vlivům autoritářských režimů na Česko. Ve věci ale nerozhodli, k návrhu se vrátí koncem ledna.
Skupina osmi desítek poslanců původně chtěla novelou zpřísnit trest vězení za týrání zvířat či provozování množíren z pěti na osm let, ústavně právní výbor ale zvýšení odmítl. Šest hlasů nakonec předkladatelům chybělo i ke kompromisnímu zvýšení maximální sazby o jeden rok.
Autorům novely se nepodařilo zavést ani nový trestný čin, kterým měl být chov zvířat v nevhodných podmínkách. Mělo za něj hrozit až deset let vězení. Podle kritiků včetně Marka Bendy (ODS) by se ale taková pravidla mohla zneužívat i proti jiným zařízením chovajícím zvířata, nejen proti množírnám. Marek Výborný (KDU-ČSL) označil trest za nepřiměřený, protože stejná sazba hrozí i za týrání svěřené osoby.
Zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na dvacet let pro firmy míří na provozovatele množíren. Kontrolou poslanci pověřili veterinární správu. Novelu nyní posoudí Senát.
Přísnější pravidla pro průvodce
Přísnější pravidla čekají na turistické průvodce. Zákonodárci schválili povinnost registrace od ministerstva pro místní rozvoj. K novele poslanci odmítli připojit regulaci krátkodobého pronajímání bytů turistům zejména prostřednictvím Airbnb a dalších elektronických platforem. Předloha teď míří do Senátu.
Rovněž ve třetím čtení poslanci dále podpořili novelu z řad ČSSD, která zvýší zákonnou rychlost elektrických vozíků z nynějších šesti na 15 kilometrů v hodině. Legislativa také počítá s délkou motorových vozíků až 1,4 metru. Úpravu doporučila vláda, protože vozíky této délky běžně dosahují. Invalidům by díky novele měla odpadnout povinnost registrovat vozík jako motorové vozidlo.
Dolní komora parlamentu také odmítla změnu v placení za přeložky elektrického vedení, dál je tedy při bourání či rekonstrukci bude platit vlastník domu. O změnu regulí se snažil Senát, který navrhoval, aby v nutných případech přeložku platil provozovatel sítě. Záporné stanovisko sněmovně doporučil hospodářský vývoj. Podle autorky senátní novely Jitky Seitlové (KDU-ČSL) se náklady na přeložky pohybují mezi 50 až 150 tisíci. Návrh počítal s tím, že náklady na ni by nesl ten, kdo potřebu změny vyvolal.
Sněmovnou prošla také novela o evidenci výdejních jednotek pohonných hmot, od které si ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje nižší riziko jejich nelegálního prodeje a následných daňových úniků. Stát chce mít přehled o tom, kde se výdejní místa nacházejí.
Poslanci už potřetí zamítli návrh KSČM, aby se zrušil zákon z roku 2000 zakazující českým firmám podílet se na dodávkách pro jadernou elektrárnu v íránském Búšehru. Poprvé komunisté uvolnění pravidel navrhovali v roce 2009 a zkusili to i v minulém volebním období. Předseda KSČM Vojtěch Filip argumentuje tím, že legislativa je překonaná a nepoužitelná a poškozuje český export.
Debatu o vlivu autoritářských režimů narušila nepřítomnost ministrů
Po polední pauze se sněmovna dostala k návrhu na zřízení vyšetřovací komise, která by podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) měla vyhodnocovat vliv autoritářských režimů na vnitřní záležitosti ČR. „Chceme, aby český stát udělal vše pro to, aby byl odolnější,“ uvedla Langšádlová.
Poslanci vládních stran, KSČM a také SPD argumentovali proti jejímu zřízení, komise by podle nich mimo jiné podrývala pozici kontrarozvědky. „Nikdy nebudeme schopni nic zjistit, a když se něco dozvíme, tak se dozvíme to, co jsme vlastně věděli už dávno, protože nám stejně nikdo nemůže nic říct,“ řekl poslanec Jiří Bláha (za ANO).
Možný vznik komise v debatě podporovali kromě TOP 09 také Piráti, lidovci a Starostové. Po hodině a čtvrt předsedající Tomio Okamura (SPD) ale musel jednání přerušit, když vyšlo najevo, že v sále není ani jeden člen vlády. Schůze pokračovala, když se podařilo sehnat dva ministry.
Poslanci nakonec o možném vzniku komise nehlasovali, Langšádlová navrhla přerušit projednávání bodu po skončení obecné rozpravy do konce ledna.
Debatu kvůli maturitě z matematiky poslanci nedokončili
Sněmovna také v prvním čtení podpořila návrh skupiny poslanců hnutí ANO, podle kterého možná získají finanční arbitr a další úřady, které rozhodují spotřebitelské spory, silnější postavení při navazujících soudních sporech. Nově by tyto instituce mohly soudům předkládat v řízení písemná vyjádření, nahlížet do spisu a vystupovat při jednáních. Předlohu teď posoudí ústavně právní výbor.
V samotném závěru se pak sněmovna dostala i k pokračování úvodní debaty ohledně zrušení povinné maturity z matematiky. Ani na druhý pokus však sněmovna debatu nedokončila a bod přerušila. Vrátit se k němu bude moci nejdříve na zasedání, které začne 21. ledna.
