Myslivci z Liberecka budou kvůli africkému moru prasat vyhledávat uhynulá zvířata

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Nákaza se potvrdila v obci Jindřichovice pod Smrkem na hranicích s Polskem. „Původně jsme si mysleli, že prase srazilo auto. Bylo tam chvíli, protože bylo ještě vlažné,“ uvedl myslivecký hospodář z honitby Nové Město Josef Plíšek. 

Veterináři od vyhlášení pásma infekce vyšetřili čtyři kusy zvířat, které nepocházely z vyznačeného území ve Frýdlantském výběžku. Nákaza se u žádného z nich nepotvrdila. Nyní mají na vyšetření další tři vzorky, z nichž dva jsou z pásma infekce. Ředitel SVS pro Liberecký kraj Roman Šebesta řekl, že výsledky budou v úterý nebo ve středu.

Ředitel odboru ochrany zdraví a pohody SVS zvířat Tomáš Jarosil uvedl, že africký mor prasat se v populaci divokých prasat šíří poměrně pomalu a největší zdroj nákazy jsou právě uhynulá těla zvířat. „Můžeme počítat s tím, že v populaci prasat virus koluje,“ řekl. Myslivce má k jejich aktivnímu vyhledávání motivovat také nálezné ve výši tři tisíce korun za kus.

Do pátrání se zapojí asi stovka myslivců

SVS počítá s tím, že zjistit, kam se nákaza mohla rozšířit, potrvá dva týdny až měsíc. Do té doby by se mělo ukázat, zda se pásmo vymezilo správně. Šebesta dodal, že pátrání po uhynulých prasatech se bude věnovat zhruba sto myslivců.

Podle Šebesty veterináři prošli lokalitu nálezu nakaženého prasete. Lze tak odhadnout, kde by mohla být další zvířata z jeho stáda. Upozornil na to, že nakažená prasata mají vysokou horečku a vyhledávají zdroje vody.

„Našli jsme lokalitu, která byla podmáčená a jednoznačně tam bylo vidět, že prasata tam ležela a chladila se,“ řekl. Veterináři předpokládají, že se nejedná o velkou skupinu prasat. V místě nálezu nakaženého zvířete není příliš početná populace divokých prasat proti jiným místům v kraji. 

Nákazu mohou roznášet i lidé

Veterinární správa upozorňuje, že nakaženého divočáka může také například srazit auto. Takové případy mohou lidé nahlásit na krizové lince 485 246 691 nebo 720 995 207. Upozornil na to, že se nákaza může šířit prakticky jakýmkoliv materiálem, například i kontaminovaným senem nebo ji mohou roznášet i lidé.

Veterinární správa už dříve uvedla, že v pásmu infekce se nenachází žádný komerční chov prasat. V oblasti jsou chovatelé domácích prasat. Ti, kteří prasata chovají k nekomerčním účelům, je budou muset nechat do deseti dnů porazit.

Náměstek ministra zemědělství Petr Jílek apeloval na lidi, aby ve vymezené lokalitě dodržovali opatření. Zmínil, že omezení pohybu ve vytyčené zóně je důležitý krok pro minimalizaci šíření nákazy a přispěje k tomu, aby nedocházelo k plašení skupin prasat ve volné přírodě.

Ze stejného důvodu je nyní také zakázán lov divokých prasat. „Jde o to, aby se tím pohybem v lesích a střelbou tlupy těch divočáků nerozháněly. Pokud by došlo k většímu odstřelu nebo organizovaným naháňkám, tak by se mohly přesouvat na jiná území,“ upřesnil Šebesta. 

Africký mor prasat v Česku

První případ nákazy africkým morem prasat se v České republice objevil už v červnu 2017. Od té doby byla nákaza až do října 2018 potvrzena u 230 zvířat. Drtivá většina z nich, celkem 2012, byla nalazena už mrtvá. Zbylých osmnáct ulovili myslivci.

Všechny případy tehdy pocházely z relativně malého území v okrese Zlín. Oblast intenzivního odlovu zvířat byla však vymezena přes celý Zlínský kraj a část Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. V rámci Evropy už bylo onemocnění potvrzeno v osmnácti zemích. 

K výraznému nárůstu případů pak došlo opět v roce 2021, kdy bylo v Evropě nahlášeno skoro dva tisíce ohnisek nákazy v chovech domácích prasat a dvanáct tisíc pozitivních nálezů u divokých prasat. Nejzávažnější situace byla v Německu, Polsku a na Slovensku.