Africký mor prasat

Veterináři změnili mimořádná opatření kvůli africkému moru prasat. Nová nařízení upravují hlavně pravidla pro manipulaci s ulovenými či uhynulými divočáky. Platná jsou pro uzavřená pásma, která jsou nyní v Česku dvě. Jedno na Českolipsku, druhé ve Frýdlantském výběžku.

Africký mor prasat se v Libereckém kraji dál šíří. Po čtrnácti případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS) kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí Petr Vorlíček. Obce musí udělat soupis prasat a chovatelé musí některá porazit.

Státní veterinární správa zaznamenala ve Frýdlantském výběžku několik přestupků proti nařízení ohledně šíření afrického moru prasat. I přes zákaz několik chovatelů přesunulo do rizikových oblastí domácí prasata. Majitele čeká správní řízení a možná pokuta. Ta může být v řádu milionů korun. Opatření platí od prosince loňského roku, od počátku výskytu se nákaza potvrdila u osmi uhynulých a jednoho uloveného divočáka.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Mírnější opatření platí od pátku na Frýdlantsku, kde byli loni v prosinci a letos v lednu nalezeni uhynulí divočáci nakažení africkým morem prasat. V oblasti o výměře bezmála 200 kilometrů čtverečních přestal platit zákaz lovu volně žijící zvěře a skončil i zákaz vstupu veřejnosti mimo vyznačené cesty. Z místa bude navíc možno po obdržení povolení od veterinární správy (SVS) přesouvat divoká prasata a vepřové produkty. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček. Novým nařízením se mění i název oblasti z „pásma infekce“ na „uzavřené pásmo II“.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Na 200 kilometrech čtverečních na severu Čech bude možné chodit pouze po značených cestách. O omezení volného pohybu v přírodě rozhodli veterináři v souvislosti s nálezem divočáka uhynulého ve Frýdlantském výběžku na nákazu africkým morem prasat. V ochranném pásmu bude také zakázán lov divočáků. Chovatelé musí přestěhovat prasata do vnitřních prostor, nesmí je ani pouštět do venkovních výběhů. Veterináři zároveň vyhlásili opatření v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Jindřichohradecku.

V Ústí nad Labem myslivci v roce 2021 zastřelili více než 1400 divočáků, přemnožená zvířata ale stále trápí místní obyvatele. Ničí ploty a rozrývají zahrady, škody jdou do tisíců korun. Africký mor se u žádného prasete zatím nepotvrdil.

Tříměsíční zákaz nočního vstupu do přírodního parku Srnčí důl v Jablonci nad Nisou v pondělí ráno skončil. Platil od začátku srpna v nočních hodinách, vždy od 21:00 do 6:00 hodin následujícího dne. Důvodem byl odlov divokých prasat, která se v oblasti přemnožila z deseti kusů na asi čtyřicet. Myslivci se nyní chystají na vyhodnocení omezení, řekla mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Případ nákazy afrického moru prasat se objevil pouze zhruba dvacet kilometrů za českými hranicemi, nákaza se blíží z Polska a Německa. Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta v pondělí při jednání s myslivci a starosty obcí řekl, že otázkou není, zda se k nám africký mor prasat dostane, ale spíše kdy. Nejblíže k místu nákazy jsou oblasti Frýdlantska a Hrádecka na Liberecku.

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Stát vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu odlovu divočáků. Riziko zavlečení nemoci je podle národní nákazové komise vysoké. Nejrizikovější oblasti jsou Frýdlantsko a Šluknovsko. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.

Česká republika získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu, protože v řadě zemí padnou omezení na obchodování s drůbeží a ptactvem z tuzemských chovů, řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Na zásah proti ptačí chřipce i africkému moru prasat se přesto veterináři ve středu připravovali na cvičení Nákaza 2021 v Heroltovicích. V okolních zemích jsou totiž zaznamenávány nové případy.

Česko chce zvýšit odlov divočáků na severu země. Důvodem je výskyt afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku. Stát nabídne odměny za odstřely a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po čtvrtečním jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat.

Jihovýchodní Asie čelí podle expertů nejhorší epidemii afrického moru prasat v historii. Informaci přinesl britský deník The Guardian. Vědci ani zemědělci přitom neví, jak dalšímu šíření viru zabránit. Nemoc je pro prasata smrtelná, neexistuje proti ní očkování. Lidi však neohrožuje. Kvůli epidemii v posledních týdnech vzrostly světové ceny vepřového.

Česko je po téměř dvou letech oficiálně považováno za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP). Evropská komise o tom informovala Česko i další země Unie. Podle Státní veterinární správy je tak Česko první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Mimořádná veterinární opatření na Zlínsku se proto zruší.

Povinnost myslivců udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících v pátek zrušili veterináři. Na Zlínsku částečně lemovaly oblast, kde se od roku 2017 vyskytoval africký mor prasat. Vyplývá to ze změny v mimořádných veterinárních opatřeních, kterou Státní veterinární správa uveřejnila na své úřední desce.

Veškerá mimořádná veterinární opatření přijatá v souvislosti s výskytem afrického moru prasat by podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda mohla na Zlínsku skončit v únoru příštího roku. V zamořené oblasti platí například zákaz konzumace masa z ulovených divočáků, povinnost udržovat pachové ohradníky nebo zákaz chovu domácích prasat v hospodářstvích, která nejsou zaregistrována podle takzvaného plemenářského zákona.

Veterináři v pondělí zrušili zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, který vyhlásili loni kvůli nebezpečí rozšíření nákazy afrického moru prasat. Zároveň skončilo vymezení takzvané rizikové oblasti o rozloze necelých 90 kilometrů čtverečních východně od krajského města, kde zmiňovaný zákaz platil. Vyplývá to z nových mimořádných veterinárních opatření, která Státní veterinární správa (SVS) uveřejnila na své úřední desce.

Ve Zlínském kraji se zmírňují opatření proti africkému moru prasat, v Evropě se ale nákaza šíří dál. Státní veterinární správa proto začala intenzivně kontrolovat dovážené vepřové. Zaměří se hlavně na maso z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska, tedy ze zemí, kde nemoc napadla buď domácí, nebo divoká prasata.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých měli příjemci dováženého vepřového masa kontrolovat zboží na africký mor prasat, se od úterý vypisovat nebudou. Změnu v pondělí oznámilo ministerstvo zemědělství. Podle informací z 27. září se povinnost měla vztahovat na dovozce ze zemí, kde se nemoc vyskytuje. Ministerstvo zemědělství tak ustoupilo námitkám Evropské komise. Nově plánuje plošné kontroly, které bude provádět Státní veterinární správa.

Příjemci vepřového ze států, kde se vyskytuje africký mor prasat, budou muset nechat maso zkontrolovat. Opatření začne platit v úterý, mimořádná veterinární opatření vyhlásí stát v pondělí, informovala Státní veterinární správa (SVS). Choroba se vyskytuje například v Belgii nebo Polsku, třetím a čtvrtém největším dovozci vepřového do Česka.

Ministerstvo zemědělství zvažuje povinnost otestovat veškeré dovozové vepřové z evropských zemí, kde se vyskytuje africký mor prasat. Jde hlavně o Polsko a Belgii, které jsou třetím a čtvrtým největším importérem tohoto masa do Česka.

Myslivci na Zlínsku mění dosavadní pachové ohradníky za nové. Mají omezovat pohyb divokých prasat a tím snižovat riziko šíření afrického moru. Nové ohradníky jsou šetrnější k životnímu prostředí než ty dosluhující.