Africký mor prasat

Kvůli sporu s policejními odstřelovači myslivci opustí honitbu Rádlo na Jablonecku. V tamních lesích hospodařili od roku 1954. Za současných podmínek ale pokračovat nechtějí. Spolek vypověděl nájemní smlouvu a honitbu vrací majiteli, tedy Lesům České republiky. Myslivci tvrdí, že kvůli policejnímu odstřelu černé zvěře souvisejícímu s africkým morem prasat nemohou plnit plán lovu. Honitba Rádlo má rozlohu 1504 hektarů a ve zdejším spolku působí 34 myslivců.

Policisté odstřelili od pondělka v Libereckém kraji pět divočáků. S odlovem jim pomáhal dron s termovizí. Létal nad lesy a loukami a informace z terénu posílal do speciálně upraveného vozu. Lokality, ve kterých se pohybovali odstřelovači, hlídala jak městská, tak státní policie. Cílem je snížit populaci zvířat v oblasti, kde se vyskytuje africký mor prasat, aby se předešlo zavlečení nákazy do komerčních nebo soukromých chovů prasat domácích. Odklizení zvířat zajišťovali správci honitby, z každého kusu odesílali vzorek do laboratoře.

Policie v Libereckém kraji začala s další fází odstřelu divokých prasat. Cílem odlovu se zapojením policejních odstřelovačů je zastavit šíření afrického moru prasat a zabránit zavlečení nákazy do komerčních chovů prasat domácích. Odlovy začínají v oblasti Rádla na Jablonecku, Vesce a Vratislavic nad Nisou v Liberci, kde se lovilo už loni na podzim. Lokality proto budou uzavřené vždy v nočních hodinách od pondělní 18. hodiny do čtvrtečních 06:00, naplánované jsou lovy až do 13. února.

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

Veterináři změnili mimořádná opatření kvůli africkému moru prasat. Nová nařízení upravují hlavně pravidla pro manipulaci s ulovenými či uhynulými divočáky. Platná jsou pro uzavřená pásma, která jsou nyní v Česku dvě. Jedno na Českolipsku, druhé ve Frýdlantském výběžku.

Africký mor prasat se v Libereckém kraji dál šíří. Po čtrnácti případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS) kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí Petr Vorlíček. Obce musí udělat soupis prasat a chovatelé musí některá porazit.

Státní veterinární správa zaznamenala ve Frýdlantském výběžku několik přestupků proti nařízení ohledně šíření afrického moru prasat. I přes zákaz několik chovatelů přesunulo do rizikových oblastí domácí prasata. Majitele čeká správní řízení a možná pokuta. Ta může být v řádu milionů korun. Opatření platí od prosince loňského roku, od počátku výskytu se nákaza potvrdila u osmi uhynulých a jednoho uloveného divočáka.

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.

Mírnější opatření platí od pátku na Frýdlantsku, kde byli loni v prosinci a letos v lednu nalezeni uhynulí divočáci nakažení africkým morem prasat. V oblasti o výměře bezmála 200 kilometrů čtverečních přestal platit zákaz lovu volně žijící zvěře a skončil i zákaz vstupu veřejnosti mimo vyznačené cesty. Z místa bude navíc možno po obdržení povolení od veterinární správy (SVS) přesouvat divoká prasata a vepřové produkty. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček. Novým nařízením se mění i název oblasti z „pásma infekce“ na „uzavřené pásmo II“.

U divočáka na Liberecku se minulý týden potvrdila nákaza africkým morem prasat. Myslivci nyní začali vyhledávat uhynulé kusy prasat, aby zjistili, kam se nákaza rozšířila. Šetření potrvá 14 dní až měsíc, řekli po jednání Ústřední nákazové komise zástupci ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy (SVS). Od pátku také platí pro více než dvě stě kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku pásmo infekce, kde je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat a je omezen pohyb lidí v přírodě.

Na 200 kilometrech čtverečních na severu Čech bude možné chodit pouze po značených cestách. O omezení volného pohybu v přírodě rozhodli veterináři v souvislosti s nálezem divočáka uhynulého ve Frýdlantském výběžku na nákazu africkým morem prasat. V ochranném pásmu bude také zakázán lov divočáků. Chovatelé musí přestěhovat prasata do vnitřních prostor, nesmí je ani pouštět do venkovních výběhů. Veterináři zároveň vyhlásili opatření v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Jindřichohradecku.

V Ústí nad Labem myslivci v roce 2021 zastřelili více než 1400 divočáků, přemnožená zvířata ale stále trápí místní obyvatele. Ničí ploty a rozrývají zahrady, škody jdou do tisíců korun. Africký mor se u žádného prasete zatím nepotvrdil.

Tříměsíční zákaz nočního vstupu do přírodního parku Srnčí důl v Jablonci nad Nisou v pondělí ráno skončil. Platil od začátku srpna v nočních hodinách, vždy od 21:00 do 6:00 hodin následujícího dne. Důvodem byl odlov divokých prasat, která se v oblasti přemnožila z deseti kusů na asi čtyřicet. Myslivci se nyní chystají na vyhodnocení omezení, řekla mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Případ nákazy afrického moru prasat se objevil pouze zhruba dvacet kilometrů za českými hranicemi, nákaza se blíží z Polska a Německa. Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta v pondělí při jednání s myslivci a starosty obcí řekl, že otázkou není, zda se k nám africký mor prasat dostane, ale spíše kdy. Nejblíže k místu nákazy jsou oblasti Frýdlantska a Hrádecka na Liberecku.

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Stát vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu odlovu divočáků. Riziko zavlečení nemoci je podle národní nákazové komise vysoké. Nejrizikovější oblasti jsou Frýdlantsko a Šluknovsko. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.

Česká republika získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu, protože v řadě zemí padnou omezení na obchodování s drůbeží a ptactvem z tuzemských chovů, řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Na zásah proti ptačí chřipce i africkému moru prasat se přesto veterináři ve středu připravovali na cvičení Nákaza 2021 v Heroltovicích. V okolních zemích jsou totiž zaznamenávány nové případy.

Česko chce zvýšit odlov divočáků na severu země. Důvodem je výskyt afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku. Stát nabídne odměny za odstřely a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po čtvrtečním jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat.

Jihovýchodní Asie čelí podle expertů nejhorší epidemii afrického moru prasat v historii. Informaci přinesl britský deník The Guardian. Vědci ani zemědělci přitom neví, jak dalšímu šíření viru zabránit. Nemoc je pro prasata smrtelná, neexistuje proti ní očkování. Lidi však neohrožuje. Kvůli epidemii v posledních týdnech vzrostly světové ceny vepřového.

Česko je po téměř dvou letech oficiálně považováno za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP). Evropská komise o tom informovala Česko i další země Unie. Podle Státní veterinární správy je tak Česko první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Mimořádná veterinární opatření na Zlínsku se proto zruší.

Povinnost myslivců udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících v pátek zrušili veterináři. Na Zlínsku částečně lemovaly oblast, kde se od roku 2017 vyskytoval africký mor prasat. Vyplývá to ze změny v mimořádných veterinárních opatřeních, kterou Státní veterinární správa uveřejnila na své úřední desce.

Veškerá mimořádná veterinární opatření přijatá v souvislosti s výskytem afrického moru prasat by podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda mohla na Zlínsku skončit v únoru příštího roku. V zamořené oblasti platí například zákaz konzumace masa z ulovených divočáků, povinnost udržovat pachové ohradníky nebo zákaz chovu domácích prasat v hospodářstvích, která nejsou zaregistrována podle takzvaného plemenářského zákona.

Veterináři v pondělí zrušili zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, který vyhlásili loni kvůli nebezpečí rozšíření nákazy afrického moru prasat. Zároveň skončilo vymezení takzvané rizikové oblasti o rozloze necelých 90 kilometrů čtverečních východně od krajského města, kde zmiňovaný zákaz platil. Vyplývá to z nových mimořádných veterinárních opatření, která Státní veterinární správa (SVS) uveřejnila na své úřední desce.

Ve Zlínském kraji se zmírňují opatření proti africkému moru prasat, v Evropě se ale nákaza šíří dál. Státní veterinární správa proto začala intenzivně kontrolovat dovážené vepřové. Zaměří se hlavně na maso z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska, tedy ze zemí, kde nemoc napadla buď domácí, nebo divoká prasata.