V Ústí nad Labem myslivci v roce 2021 zastřelili více než 1400 divočáků, přemnožená zvířata ale stále trápí místní obyvatele. Ničí ploty a rozrývají zahrady, škody jdou do tisíců korun. Africký mor se u žádného prasete zatím nepotvrdil.
Každý rok řeší zahrádkáři nejen ze Severní Terasy stejný problém: přemnožená divoká prasata. Vracejí se v pravidelných intervalech už více než pět let. „My si pořád opravujeme ploty, dáváme to dohromady a pak se vrátíme a zase tady je někde díra, zoraná celá zahrada a už se bojíme sem i jít, jestli tady zase bude spoušť,“ řekl jeden ze zahrádkářů. Prasata podle něj chodí do kolonie od podzimu do jara. „Nejhorší to je v zimě, pořád je něco láká,“ podotkl Ústečan. Míní, že může jít o zbytky spadaného ovoce nebo ořechů. „Oni zryjí všechno, kompletně celý pozemek,“ dodal.
Divočáci netrápí pouze zahrádkáře, ale i obyvatele ústeckých sídlišť. „Lidé nám telefonují téměř každý den a informují nás o výskytu divokých prasat,“ řekl zástupce ředitele ústecké městské policie Jan Novotný. Problémy jsou podle něj hlavně v Krásném Březně, na Bukově, ve Všebořicích na Severní Terase a na Střekově. Kromě odstřelů prasat jsou na území města rozmístěny také záchytné klece, letos se do nich chytilo na šedesát prasat, která myslivci následně zastřelili.
Zdi nebo pevnější ploty
Někteří místní přemýšlejí, jak se zvířat zbavit. Podle mluvčího severočeských myslivců Bohumíra Freiberga by se v případě usmrcení prasete dopustili trestného činu pytláctví.
Škody na majetku zahrádkářů jdou do tisíců korun. „Zákon o myslivosti říká, že škody na nehonebních pozemcích se nehradí. Zahrada je nehonební pozemek,“ uvedl Freiberg. Doporučil proto lidem, aby si pozemky ohradili kari sítí nebo zdmi. „Kari síť divočáci nepřekonají… Když si někdo udělal zahrádku někde v trase, kudy se pohybovali divočáci, třeba z údolí do údolí nebo podél potoka, tak oni tam budou chodit,“ uvedl myslivec. Dřevěný plot podle něj divočáci proboří, drátěný jsou naopak schopni podhrabat.
- Betonářské sítě, které se využívají hlavně pro výztuhu betonových ploch nebo podlah ve stavebním průmyslu. Jejich využití je ale rozmanité, lze z nich vyrobit i kotce pro zvířata
S pytláctvím se Bohumír Freiberg zatím nesetkal, občas se podle něj stane, že si někdo odnese sražené zvíře ze silnice. Uhynulá zvířata by přitom měli lidé hlásit městské policii, myslivcům či státní veterinární správě, a to i ta, která objeví třeba při procházce lesem. Za nález takového zvířete je navíc podle ředitele Krajské veterinární správy Ústeckého kraje Petra Pilouse odměna dva tisíce korun, pokud se zvíře nachází na území intenzivního odlovu. Pásmo se táhne podél hranic od Hřenska na Děčínsku až po hranici se Slovenskem. Z divočáků se totiž berou vzorky na vyšetření, aby se zjistilo, zda nejsou nakaženi africkým morem prasat.
Prasečí mor se zatím neprokázal
Prasečí mor se nyní v České republice neprokázal, nemocná zvířata se však pohybují v bezprostřední blízkosti českých hranic. „Zhruba ve vzdálenosti patnáct až třiadvacet kilometrů v Polsku a v Německu (kde choroba je),“ uvedl Pilous. Chovy domácích prasat jsou podle ředitele pod kontrolou, majitelé velkochovů dodržují přísná opatření, kdy se například musí při vstupu do hal převléknout do ochranného obleku, aby nákazu do prostor, kde se prasata nacházejí, nezavlekli.
Africký mor se podle Pilouse projevuje tím, že se nakažené zvíře stahuje do ústraní. Trpí horečkou a může na sobě mít krvavé rány. V případě přemnožení prasat je podle ředitele pravděpodobnější, že zvířata onemocní, protože jsou v těsnějším kontaktu.
