Asie čelí nejhorší epidemii moru prasat v historii. Ohroženo je 200 milionů zvířat

Jihovýchodní Asie čelí podle expertů nejhorší epidemii afrického moru prasat v historii. Informaci přinesl britský deník The Guardian. Vědci ani zemědělci přitom neví, jak dalšímu šíření viru zabránit. Nemoc je pro prasata smrtelná, neexistuje proti ní očkování. Lidi však neohrožuje. Kvůli epidemii v posledních týdnech vzrostly světové ceny vepřového.

„Je to nejrozsáhlejší nákaza zvířecí nemocí, jakou jsme kdy na naší planetě měli,“ řekl Dick Pfeiffer, veterinář z jedné z hongkongských univerzit. „Epidemie slintavky a kulhavky a BSE (takzvané nemoci šílených krav) ve srovnání s ní blednou. A neznáme způsob, jak další šíření zastavit,“ dodal.

Mor cestuje po světě

Virus se objevil loni v srpnu v Číně, kde žije téměř polovina všech prasat na světě. Kvůli nemoci již museli místní zemědělci porazit 1,2 milionu prasat. Podle některých odhadů bude nutno v zemi usmrtit až dalších 200 milionů zvířat.

Z Číny se nákaza rychle šíří do sousedních zemí, s nemocí se nyní potýká Vietnam a Kambodža. Některé případy se také objevily v Hong Kongu, Severní Koreji nebo v Mongolsku. Jižní Korea provádí na hranicích u prasat krevní testy. Nákaza ohrožuje i Thajsko, druhého největšího producenta vepřového masa v Asii.

Virus afrického moru prasat přežije několik týdnů, usadit se může na oblečení nebo na vozidlech. Hranice mezi státy v regionu jsou přitom málo hlídané a propustné. Místní úřady se také obávají, že kdyby pohyb prasat a vepřového přes hranice zakázali, začne se s masem a zvířaty obchodovat na černém trhu, a tím se situace vymkne kontrole.

Velkým problémem se může stát tato nemoc pro Severní Koreu. „Situace v oblasti bezpečnosti potravin a výživy v Severní Koreji je znepokojivá a vypuknutí afrického moru prasat vyvolává další tlak na dostupnost bílkovin živočišného původu,“ řekl Vincent Martin z Organizace OSN pro výživu a zemědělství v Číně a v Severní Koreji. „Ovlivní to hlavně elitu, protože ne pro každého Severokorejce je maso dostupné,“ řekl odborník na zemědělství Kwon Tae-jin.

Potvrzení ohniska v Severní Koreji znamená, že Jižní Korea zvyšuje úroveň připravenosti. Podle tiskové agentury Reuters posílí Jižní Korea opatření v oblastech poblíž hranic, aby se zabránilo šíření viru.

Ekonomické problémy

Podle expertů z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) problém prohlubuje také fakt, že státy v regionu nabízí farmářům malé kompenzace za zvířata, jež musí kvůli viru porazit. Zemědělci proto nákazu svých prasat kvůli obavě ze ztráty zisku často nehlásí.

V reakci na epidemii vzrostly světové ceny vepřového o téměř 40 procent. Asie bude zřejmě muset brzy začít dovážet stále více masa z Evropy a Spojených států, což ceny dále zvýší, napsal deník The Guardian.  

Problém se šíří světem

„Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí,“ uvádí specializovaný web

Rozšíření afrického moru prasat v Evropě k 4. 6. 2019
Zdroj: africkymorprasat.cz/ Friedrich-Loeffler-Institut Bundesforschungsinstitut für Tiergesundheit

Česká republika v současné době problém s AMP nemá. Světová organizace pro zdraví zvířat na svých internetových stránkách na konci května zveřejnila oficiální prohlášení zaslané Státní veterinární správou v průběhu dubna a deklarovala tak všem, že je Česká republika zemí prostou afrického moru prasat. 

„Česká republika dosáhla v dosavadním postupu při zdolávání AMP jedinečného úspěchu, proto předává své zkušenosti s tlumením a eradikací AMP také ostatním zasaženým státům. Některé české postupy se dokonce začaly aplikovat v některých zasažených zemích,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Tato nemoc se však stále objevuje v okolních zemích. Naposledy ho hlásili ve velkých rozměrech na konci května z Polska. Tam vypukl africký mor prasat ve velkém chovu prasat domácích. Podle Nejvyššího veterinárního úřadu se závod nachází v blízkosti města Bielsk Podlaskie na východě země. S přibližně 8 000 nakaženými zvířaty je to zatím největší ohnisko AMP v Polsku. Nové případy nákazy se tam ale objevují i v populaci divočáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...