Sociální antropolog Brož dostal grant 50 milionů korun, aby zkoumal dopady afrického moru prasat

Sociální antropolog Luděk Brož letos jako jediný český vědec získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podpora ve výši dvou milionů eur (více než 51 milionů korun) jeho týmu umožní zkoumat dopady epidemie afrického moru prasat.

Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje. Dánsko například staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou.

Brožův tým zkoumá právě širší společenské dopady nemoci, například to, jak se s ní potýkají evropští amatérští lovci, kterých je zhruba sedm milionů. Prase je podle Brože nyní vnímáno jako „trójský kůň“, který šíří nákazu napříč kontinenty. „Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,“ uvedl Brož.

Sociální antropologie může pomoci ochránit české maso

Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na Univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu AV.

Dlouhodobě se zabývá například výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vaté a postdoktorandy Aníbalem Arregui a Mariannou Szczygielskou.

Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur. I loni tento grant získal jediný český vědec – historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 17 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled