Česko je po téměř dvou letech oficiálně považováno za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP). Evropská komise o tom informovala Česko i další země Unie. Podle Státní veterinární správy je tak Česko první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Mimořádná veterinární opatření na Zlínsku se proto zruší.
Česko jako první na světě vymýtilo africký mor prasat. Jak se vám to podařilo, ptá se zbytek Evropy
Onemocnění se však stále šíří v dalších evropských státech, například v Polsku a Belgii. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do Česka velké.
„Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že AMP je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti,“ řekl Semerád. Zruší se například zóna s intenzivním odlovem prasat. Změny by měly nastat ve čtvrtek.
Předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík věří, že i přes výskyt nákazy v mnoha blízkých zemích se nemoc do Česka už nevrátí. Na její likvidaci na Zlínsku se podle něj podílely stovky myslivců, kteří divočáky stříleli, odchytávali do klecí a hledali uhynulé kusy.
První uhynulé kusy podle něj sbírali myslivci a hasiči. „Tu nechutnou práci odtáhli oni. I veřejnost to snad ocení a věčné připomínky na adresu myslivců by mohly pominout. Budeme se snažit držet stavy divočáků na únosné míře, i když to je vysoce inteligentní zvěř,“ řekl Hluštík.
Boj s morem stál 300 milionů
Semerád uvedl, že na začátku období, kdy se nemoc v Česku vyskytla, šla země proti některým doporučením EU a některých expertů. Ti podle něj chtěli, aby se divoká prasata pouze vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet.
„Vedle toho jsme měli určité štěstí – lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné,“ řekl Semerád. Podle něj tak mohly být v místě vybudované pachové a elektrické ohradníky. „Ve chvíli, kdy tam byl klid pro divoká prasata, tak neměla důvod se přesouvat,“ dodal.
Veterináři navíc v oblasti na některých pozemcích přikázali, že zemědělci nesmí sklízet polní plodiny, které následně sloužily prasatům jako krmivo. Poté veterináři zjistili, že se nakažená zvířata drží pouze v jedné části vymezené oblasti, do druhé tak pustili myslivce a následně policii. Přímé náklady na opatření podle Semeráda dosáhly 180 milionů korun, dalších 120 milionů korun si vyžádaly zvýšené náklady veterinářů.
Západní Evropa nyní podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v Česku. Kromě EU se nyní nemoc šíří i v Asii, například v Číně, Vietnamu nebo Mongolsku.
Úspěchu pomohlo i sbírání uhynulých zvířat, říká radní
Postup zainteresovaných stran proti některým nařízením Evropské komise považuje za jeden z nejdůležitějších bodů ke zvládnutí nákazy radní Zlínského kraje zodpovědná za zemědělství Margita Balaštíková (ANO).
„Jsme první, kdo si vyjednal výjimku. Začali jsme velmi přísně dodržovat všechna mimořádná veterinární opatření. Dokonce jsme nad jejich rámec dělali ještě další. Za docela zásadní považuji, že jsme neustále sbírali kadávery (uhynulá zvířata), které byly příčinou rozšiřování nákazy. Například Litva a Estonsko plnily nařízení Evropské komise a došlo u nich k rozšíření nákazy,“ uvedla Balaštíková.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni předloňského 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než dvou stovek uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.
