Policisté odstřelili přes čtyřicet divočáků. Podle myslivců byla akce neefektivní

Nahrávám video

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

„Týdně bylo nasazeno celkem osmnáct policejních střelců, kteří odpracovali desítky hodin při zásazích, přípravách a logistických činnostech,“ vysvětluje mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová.

Policejní střelci nahradili myslivce, kteří podle ministrů zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a vnitra Víta Rakušana (STAN) nebyli v lovu dostatečně aktivní. Na akci dostali policisté od státu čtrnáct milionů korun. „Tato suma byla stanovena ministerstvem vnitra na nákup techniky k samotnému odstřelu. Není to částka, která nutně musí být vyčerpána,“ uvedl Výborný.

Podle Rubášové výsledky odlovení odpovídají zkušenostem z podobných opatření na Zlínsku před sedmi lety. Podle myslivců byl ale policejní odstřel neefektivní. A počty zabitých zvířat nejsou vyšší, než kdyby je lovili sami. „Honitba Rádlo, honitba Vratislavice a honitba Vesec za celý říjen – pro představu – celkově ulovily 49 kusů černé zvěře, takže jsme byli v říjnu aktivnější,“ podotýká myslivecký hospodář Jan Bejdák z honitby Rádlo.

Podle Výborného se ale myslivci nikdy nesoustředí na odstřel bachyní, případně kňourů – tedy dospělých jedinců. „To, že střílíte selata, je sice dobře, ale tím nejste schopni účinně eliminovat to šíření nebo respektive rozmnožovací proces té populace,“ dodává.

Odlov podle policistů narušilo několik incidentů, například používání pyrotechniky, hlasitých řehtaček nebo rozsypání pracího prášku v místě, kde odstřelovači zasahovali. „V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat,“ uvedla policejní mluvčí.

Policisté běžně v lesích lovit nesmějí. Výjimku jim umožnilo usnesení vlády a mimořádné veterinární opatření. Nákaza africkým morem se u žádného uloveného zvířete neprokázala.

Počet odstřelených prasat se zvýšil v průběhu let

Populace prasete divokého v posledních desetiletích významně vzrostla. Zvyšuje se tak i počet odstřelených kusů. Podle dat statistiků jen loni myslivci odstřelili skoro 260 tisíc kusů černé zvěře. Před deseti lety to bylo přibližně 170 tisíc.

Historicky první případ afrického moru prasat v Česku potvrdili veterináři 26. června 2017. Vyšetření tehdy prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých zvířat nalezených ve Zlínském kraji.

Letos veterináři objevili první případ afrického moru u prasete uloveného na Nový rok, a to u obce Kunratice u Frýdlantu. Následovaly další pozitivní nálezy. Nejvíc se africký mor prasat šíří v Libereckém kraji. Celkem v Česku veterináři od začátku roku evidují sedmadvacet potvrzených případů této nemoci. Testy nákazu objevily u třinácti ulovených kusů a čtrnácti uhynulých.

Africký mor prasat je virové onemocnění. Od divočáků se mohou nakazit i prasata domácí. Je pro zvířata většinou smrtelné – není na něj vakcína ani lék. Právě proto veterináři nařizují v oblastech výskytu moru přísná opatření v chovech tak, aby se onemocnění nešířilo ani tam. Přísná opatření zatím fungují a v Česku se tak onemocnění do žádného chovu nedostalo. Člověk se tímto virem nakazit nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 1 hhodinou

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 1 hhodinou

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 2 hhodinami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 7 hhodinami
Načítání...