Policisté odstřelili přes čtyřicet divočáků. Podle myslivců byla akce neefektivní

Nahrávám video

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

„Týdně bylo nasazeno celkem osmnáct policejních střelců, kteří odpracovali desítky hodin při zásazích, přípravách a logistických činnostech,“ vysvětluje mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová.

Policejní střelci nahradili myslivce, kteří podle ministrů zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a vnitra Víta Rakušana (STAN) nebyli v lovu dostatečně aktivní. Na akci dostali policisté od státu čtrnáct milionů korun. „Tato suma byla stanovena ministerstvem vnitra na nákup techniky k samotnému odstřelu. Není to částka, která nutně musí být vyčerpána,“ uvedl Výborný.

Podle Rubášové výsledky odlovení odpovídají zkušenostem z podobných opatření na Zlínsku před sedmi lety. Podle myslivců byl ale policejní odstřel neefektivní. A počty zabitých zvířat nejsou vyšší, než kdyby je lovili sami. „Honitba Rádlo, honitba Vratislavice a honitba Vesec za celý říjen – pro představu – celkově ulovily 49 kusů černé zvěře, takže jsme byli v říjnu aktivnější,“ podotýká myslivecký hospodář Jan Bejdák z honitby Rádlo.

Podle Výborného se ale myslivci nikdy nesoustředí na odstřel bachyní, případně kňourů – tedy dospělých jedinců. „To, že střílíte selata, je sice dobře, ale tím nejste schopni účinně eliminovat to šíření nebo respektive rozmnožovací proces té populace,“ dodává.

Odlov podle policistů narušilo několik incidentů, například používání pyrotechniky, hlasitých řehtaček nebo rozsypání pracího prášku v místě, kde odstřelovači zasahovali. „V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat,“ uvedla policejní mluvčí.

Policisté běžně v lesích lovit nesmějí. Výjimku jim umožnilo usnesení vlády a mimořádné veterinární opatření. Nákaza africkým morem se u žádného uloveného zvířete neprokázala.

Počet odstřelených prasat se zvýšil v průběhu let

Populace prasete divokého v posledních desetiletích významně vzrostla. Zvyšuje se tak i počet odstřelených kusů. Podle dat statistiků jen loni myslivci odstřelili skoro 260 tisíc kusů černé zvěře. Před deseti lety to bylo přibližně 170 tisíc.

Historicky první případ afrického moru prasat v Česku potvrdili veterináři 26. června 2017. Vyšetření tehdy prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých zvířat nalezených ve Zlínském kraji.

Letos veterináři objevili první případ afrického moru u prasete uloveného na Nový rok, a to u obce Kunratice u Frýdlantu. Následovaly další pozitivní nálezy. Nejvíc se africký mor prasat šíří v Libereckém kraji. Celkem v Česku veterináři od začátku roku evidují sedmadvacet potvrzených případů této nemoci. Testy nákazu objevily u třinácti ulovených kusů a čtrnácti uhynulých.

Africký mor prasat je virové onemocnění. Od divočáků se mohou nakazit i prasata domácí. Je pro zvířata většinou smrtelné – není na něj vakcína ani lék. Právě proto veterináři nařizují v oblastech výskytu moru přísná opatření v chovech tak, aby se onemocnění nešířilo ani tam. Přísná opatření zatím fungují a v Česku se tak onemocnění do žádného chovu nedostalo. Člověk se tímto virem nakazit nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled