Policisté odstřelili přes čtyřicet divočáků. Podle myslivců byla akce neefektivní

Nahrávám video

Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.

„Týdně bylo nasazeno celkem osmnáct policejních střelců, kteří odpracovali desítky hodin při zásazích, přípravách a logistických činnostech,“ vysvětluje mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová.

Policejní střelci nahradili myslivce, kteří podle ministrů zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a vnitra Víta Rakušana (STAN) nebyli v lovu dostatečně aktivní. Na akci dostali policisté od státu čtrnáct milionů korun. „Tato suma byla stanovena ministerstvem vnitra na nákup techniky k samotnému odstřelu. Není to částka, která nutně musí být vyčerpána,“ uvedl Výborný.

Podle Rubášové výsledky odlovení odpovídají zkušenostem z podobných opatření na Zlínsku před sedmi lety. Podle myslivců byl ale policejní odstřel neefektivní. A počty zabitých zvířat nejsou vyšší, než kdyby je lovili sami. „Honitba Rádlo, honitba Vratislavice a honitba Vesec za celý říjen – pro představu – celkově ulovily 49 kusů černé zvěře, takže jsme byli v říjnu aktivnější,“ podotýká myslivecký hospodář Jan Bejdák z honitby Rádlo.

Podle Výborného se ale myslivci nikdy nesoustředí na odstřel bachyní, případně kňourů – tedy dospělých jedinců. „To, že střílíte selata, je sice dobře, ale tím nejste schopni účinně eliminovat to šíření nebo respektive rozmnožovací proces té populace,“ dodává.

Odlov podle policistů narušilo několik incidentů, například používání pyrotechniky, hlasitých řehtaček nebo rozsypání pracího prášku v místě, kde odstřelovači zasahovali. „V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat,“ uvedla policejní mluvčí.

Policisté běžně v lesích lovit nesmějí. Výjimku jim umožnilo usnesení vlády a mimořádné veterinární opatření. Nákaza africkým morem se u žádného uloveného zvířete neprokázala.

Počet odstřelených prasat se zvýšil v průběhu let

Populace prasete divokého v posledních desetiletích významně vzrostla. Zvyšuje se tak i počet odstřelených kusů. Podle dat statistiků jen loni myslivci odstřelili skoro 260 tisíc kusů černé zvěře. Před deseti lety to bylo přibližně 170 tisíc.

Historicky první případ afrického moru prasat v Česku potvrdili veterináři 26. června 2017. Vyšetření tehdy prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých zvířat nalezených ve Zlínském kraji.

Letos veterináři objevili první případ afrického moru u prasete uloveného na Nový rok, a to u obce Kunratice u Frýdlantu. Následovaly další pozitivní nálezy. Nejvíc se africký mor prasat šíří v Libereckém kraji. Celkem v Česku veterináři od začátku roku evidují sedmadvacet potvrzených případů této nemoci. Testy nákazu objevily u třinácti ulovených kusů a čtrnácti uhynulých.

Africký mor prasat je virové onemocnění. Od divočáků se mohou nakazit i prasata domácí. Je pro zvířata většinou smrtelné – není na něj vakcína ani lék. Právě proto veterináři nařizují v oblastech výskytu moru přísná opatření v chovech tak, aby se onemocnění nešířilo ani tam. Přísná opatření zatím fungují a v Česku se tak onemocnění do žádného chovu nedostalo. Člověk se tímto virem nakazit nemůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna by měla dál projednávat zastavení zdražování dálničních známek

Sněmovna by ve čtvrtek měla poslat do závěrečného schvalování novelu, jež zastaví pravidelné zdražování dálničních známek. Vládní předloha ruší každoroční valorizaci jejich cen. Opozice pokládá krok za populistický. Poslanci se budou věnovat také pravidelným interpelacím na členy vlády.
před 35 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 12 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.