Na Liberecku skončil odstřel přemnožené černé zvěře. Kvůli obavě, že by mohla šířit africký mor, ji tam od začátku listopadu likvidovali policejní snipeři. Akci schválila vláda, celkem na ni resorty zemědělství a vnitra daly čtrnáct milionů korun. Výsledkem je čtyřiačtyřicet ulovených divočáků. Myslivci kritizují, že byl policejní odstřel neefektivní.
Policisté odstřelili přes čtyřicet divočáků. Podle myslivců byla akce neefektivní
5 minut
Události: Odstřel divokých prasat
„Týdně bylo nasazeno celkem osmnáct policejních střelců, kteří odpracovali desítky hodin při zásazích, přípravách a logistických činnostech,“ vysvětluje mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová.
Policejní střelci nahradili myslivce, kteří podle ministrů zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a vnitra Víta Rakušana (STAN) nebyli v lovu dostatečně aktivní. Na akci dostali policisté od státu čtrnáct milionů korun. „Tato suma byla stanovena ministerstvem vnitra na nákup techniky k samotnému odstřelu. Není to částka, která nutně musí být vyčerpána,“ uvedl Výborný.
Podle Rubášové výsledky odlovení odpovídají zkušenostem z podobných opatření na Zlínsku před sedmi lety. Podle myslivců byl ale policejní odstřel neefektivní. A počty zabitých zvířat nejsou vyšší, než kdyby je lovili sami. „Honitba Rádlo, honitba Vratislavice a honitba Vesec za celý říjen – pro představu – celkově ulovily 49 kusů černé zvěře, takže jsme byli v říjnu aktivnější,“ podotýká myslivecký hospodář Jan Bejdák z honitby Rádlo.
Podle Výborného se ale myslivci nikdy nesoustředí na odstřel bachyní, případně kňourů – tedy dospělých jedinců. „To, že střílíte selata, je sice dobře, ale tím nejste schopni účinně eliminovat to šíření nebo respektive rozmnožovací proces té populace,“ dodává.
Odlov podle policistů narušilo několik incidentů, například používání pyrotechniky, hlasitých řehtaček nebo rozsypání pracího prášku v místě, kde odstřelovači zasahovali. „V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat,“ uvedla policejní mluvčí.
Policisté běžně v lesích lovit nesmějí. Výjimku jim umožnilo usnesení vlády a mimořádné veterinární opatření. Nákaza africkým morem se u žádného uloveného zvířete neprokázala.
Počet odstřelených prasat se zvýšil v průběhu let
Populace prasete divokého v posledních desetiletích významně vzrostla. Zvyšuje se tak i počet odstřelených kusů. Podle dat statistiků jen loni myslivci odstřelili skoro 260 tisíc kusů černé zvěře. Před deseti lety to bylo přibližně 170 tisíc.
Historicky první případ afrického moru prasat v Česku potvrdili veterináři 26. června 2017. Vyšetření tehdy prokázala nákazu u dvou kusů uhynulých zvířat nalezených ve Zlínském kraji.
Letos veterináři objevili první případ afrického moru u prasete uloveného na Nový rok, a to u obce Kunratice u Frýdlantu. Následovaly další pozitivní nálezy. Nejvíc se africký mor prasat šíří v Libereckém kraji. Celkem v Česku veterináři od začátku roku evidují sedmadvacet potvrzených případů této nemoci. Testy nákazu objevily u třinácti ulovených kusů a čtrnácti uhynulých.
Africký mor prasat je virové onemocnění. Od divočáků se mohou nakazit i prasata domácí. Je pro zvířata většinou smrtelné – není na něj vakcína ani lék. Právě proto veterináři nařizují v oblastech výskytu moru přísná opatření v chovech tak, aby se onemocnění nešířilo ani tam. Přísná opatření zatím fungují a v Česku se tak onemocnění do žádného chovu nedostalo. Člověk se tímto virem nakazit nemůže.
