Česko chce zvýšit odlov divočáků na severu země. Důvodem je výskyt afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku. Stát nabídne odměny za odstřely a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po čtvrtečním jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.
Česko chce kvůli moru zvýšit odlov divokých prasat
„Nákazová situace v okolních zemích se zhoršuje hned u dvou nebezpečných chorob současně. Je tedy otázkou času, kdy se některá z nemocí znovu objeví na našem území,“ uvedl k výskytu prasečího moru a ptačí chřipky ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Nákaza prasat africkým morem se vyskytla v poslední době už ve druhé německé spolkové zemi, po Braniborsku nově i v Sasku sousedícím se severozápadem Čech. Již dříve se nemoc objevila i v Polsku a dalších evropských zemích. „Pokud jde o populaci divokých prasat v našich rizikových oblastech, chceme myslivce motivovat, aby ji co nejvíce snížili. Proto jsme se dnes dohodli na oblasti s intenzivním lovem divočáků a také na nově zavedeném zástřelném. Současně jsme v této oblasti zvýšili nálezné za uhynulá nebo sražená prasata,“ oznámil ministr.
Motivovat k posílení lovu má v rizikových oblastech odměna 2000 korun za ulovený kus. K důslednějšímu vyhledávání uhynulých zvířat a jejich včasnému odklízení má zase přispět zvýšení nálezného ve vytyčeném prostoru na 3000 korun za kus. Ve zbytku Česka činí nálezné 2000 korun za divočáka. Veřejnost by měla při nalezení uhynulého prasete neprodleně informovat příslušné myslivecké sdružení nebo obecní úřad. Uhynulého prasete by se lidé neměli dotýkat.
Prasatům se musí odebrat vzorek, jinak nálezné neplatí
Nálezné se pojí s odběrem vzorku. Pokud tak běžný člověk divočáka najde, peníze automaticky nedostane. Musí kontaktovat místní myslivce a na určité formě odměny se s nimi dohodnout. Domluvit se také může s veterináři, kteří následně dají vědět myslivcům, aby odebrali vzorky a odklidili tělo. „Nejde o sběr, ale i o odebrání vzorku,“ dodal Semerád. Do budoucna by se do odstřelů prasat mohli zapojit policisté, nyní to ale podle Semeráda aktuální není.
Nová pravidla budou podle veterinářů platit nejméně do jara. Do konce roku očekává, že se lovcům vyplatí zástřelné za pět tisíc prasat.
Státní veterinární správa také zpracovala plán opatření pro případ výskytu afrického moru prasat v Česku. „Už v minulosti při likvidaci moru na Zlínsku se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků a neprodleného odklízení uhynulých těl s použitím pachových a elektrických ohradníků,“ uvedl Semerád.
Zóna intenzivního lovu bude vyhlášena od 16. listopadu ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji u hranic s Polskem a Šluknovském výběžku v Ústeckém kraji u hranic s Německem. Oblast je ze severu ohraničena státní hranicí a ve vnitrozemí ji podle ministerstva vymezují silnice mezi Harrachovem a Hřenskem, které vedou přes Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Jablonné v Podještědí, Nový Bor, Děčín a Hřensko.
Ústřední nákazová komise ve čtvrtek jednala také o výskytu ptačí chřipky, která se v Evropě objevila například v Německu, Velké Británii či Nizozemsku. Státní veterinární správa kvůli tomu upozornila, že je nutné zamezit kontaktu volně žijících ptáků s chovanou drůbeží i s krmivem a napájením a hlásit podezřelé zhoršení stavu drůbeže nebo zvýšené úhyny.
Komise mluvila také o výskytu koronaviru v chovech norků v Dánsku a možném přenosu covidu-19 mezi člověkem a zvířetem. V Česku ale podle ministerstva chovy norků nejsou a koronavirus se u jiných zvířat v zemi nevyskytl.
