Česká republika získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu, protože v řadě zemí padnou omezení na obchodování s drůbeží a ptactvem z tuzemských chovů, řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Na zásah proti ptačí chřipce i africkému moru prasat se přesto veterináři ve středu připravovali na cvičení Nákaza 2021 v Heroltovicích. V okolních zemích jsou totiž zaznamenávány nové případy.
Česko je oficiálně bez ptačí chřipky. Zvířecí nemoci však bují za hranicemi, veterináři se cvičí
„Získali jsme status země prosté ptačí chřipky, protože jsme veškerá ohniska zlikvidovali,“ uvedl Semerád. Letos bylo v Česku vyhlášeno 37 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo zlikvidováno v červnu, OIE o svém rozhodnutí informovala české úřady v závěru srpna.
Díky získání statusu země prosté ptačí chřipky by podle Semeráda měly postupně padnout obchodní bariéry, které zavedly některé země na import drůbeže a ptactva z České republiky. Kvůli chřipce letos omezilo s Českem obchod jedenáct států mimo EU – Rusko, Tchaj-wan, Ukrajina, Bělorusko, Spojené arabské emiráty, Singapur, Hongkong, Filipíny, Mexiko, Kazachstán a Kuvajt. Dlouhodobě platí omezení ze strany Číny a Japonska.
Vojáci dekontaminují psa v rámci cvičení Nákaza 2021 v Heroltovicích na Olomoucku
SVS o rozhodnutí OIE informuje své zahraniční kolegy. „Dochází k postupnému uvolňování a čeští vývozci drůbeže a ptactva se vrací na zahraniční trhy,“ uvedl Semerád, podle kterého ale v případě některých zemí bude obnova exportu z Česka kvůli jejich vlastním předpisům trvat i několik měsíců.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé chovatelé na prohlášení Česka jako země prosté chřipky netrpělivě čekali. „Velice to pomůže při exportu především násadových vajec do třetích zemí, kde u těchto chovatelů došlo k velkým ekonomickým ztrátám,“ uvedla.
Nebezpečí přetrvává, přibližuje se i africký mor prasat
Veterináři a chovatelé ale podle Semeráda musí být nadále ve střehu, jelikož nebezpečí zavlečení ptačí chřipky zdaleka nepominulo. „Za posledních 14 dní jsou hlášena nová ohniska z Nizozemska a dalších zemí. Stále se (ptačí chřipka) vyskytuje v populaci divokých ptáků, takže nebezpečí hrozí,“ upozornil Semerád.
Na situaci, kdy by se nákaza do Česka vrátila, se ve středu připravovali veterináři z SVS a armády. Na statku v Heroltovicích na Olomoucku nacvičovali i zásah v případě návratu afrického moru prasat. Ačkoliv je Česko první zemí, kde se podařilo prasečí mor vymýtit, objevuje se nemoc v sousedních zemích.
Nové případy jsou zaznamenány v Německu, Polsku a na Slovensku, přičemž se nakažená zvířata přibližují k Česku. Například v Polsku byla nemoc zachycena již pouze čtyřicet kilometrů od hranic s Českem. „Ještě před rokem bychom se bavili například o dvou stech kilometrech,“ řekl Semerád. SVS proto pečlivě monitoruje situaci hlavně v příhraničních oblastech a pravidelně odebírá vzorky uhynulých či ulovených divokých prasat. „Všechny výsledky jsou zatím negativní,“ dodal Semerád.
Veterinární inspektoři v Heroltovicích nacvičovali zejména diagnostiku a odběr vzorků. Součástí nácviku byl vstup veterinářů do zasaženého hospodářství, odebrání vzorků a jejich následná příprava pro transport do laboratoře. „Cílem pravidelného cvičení je simulovat skutečný případ výskytu nebezpečné nákazy v chovech či v populaci volně žijících zvířat,“ uvedl Semerád.
Vojenští veterináři nacvičovali odebírání vzorků od zvířat
Pracovníci SVS na statku také představili nový kontejner, který slouží k usmrcení většího počtu prasat z nakaženého chovu pomocí oxidu uhličitého. Tato metoda je rychlejší a bezpečnější. Odpadne totiž usmrcování prasat pomocí elektrických kleští. Veterináři zároveň testovali využití termokamery při vyšetření tělesné teploty prasat a dohledávání uhynulých kusů v nepřehledném terénu.
Inspektoři při zkoumání vzorků z těl uhynulých zvířat spolupracují s kriminalistickým ústavem, jehož odborníci pomocí analýzy hmyzu odebraného z rozkládajícího se těla zvířete mohou přesně určit dobu jeho úhynu. Tento údaj pak pomůže veterinárním inspektorům zjistit okolnosti úhynu zvířat.
SVS má dvě pohotovostní střediska pro mimořádné situace, v Brně a Hradci Králové. Střediska ve spolupráci například s hasiči provádí nařízená opatření a zasahují v ohniscích nákaz.
Nakažená prasata by veterináři usmrtili v kontejneru oxidem uhličitým