Státní veterinární správa zaznamenala ve Frýdlantském výběžku několik přestupků proti nařízení ohledně šíření afrického moru prasat. I přes zákaz několik chovatelů přesunulo do rizikových oblastí domácí prasata. Majitele čeká správní řízení a možná pokuta. Ta může být v řádu milionů korun. Opatření platí od prosince loňského roku, od počátku výskytu se nákaza potvrdila u osmi uhynulých a jednoho uloveného divočáka.
Několik chovatelů prasat porušilo opatření proti šíření afrického moru, upozornili veterináři
2 minuty
Chovatelé prasat porušují nařízení
Veterináři zjistili, že do označených pásem prvního a druhého stupně přesunulo svoje vepře devět různých chovatelů, o výjimku přitom nepožádali. „Bylo to z různých částí republiky, ať už to byla Morava, nebo Čechy. Celkem se jednalo o devatenáct kusů chovaných prasat,“ řekl ředitel krajské pobočky Státní veterinární správy Roman Šebesta.
Opatření, která mají zamezit šíření nákazy afrického moru prasat, platí ve Frýdlantském výběžku od začátku prosince. Mají chránit před nákazou hlavně domácí prasata. Hospodáři jich tam mají přes pětadvacet tisíc. „Objekt musí být uzavřený, nesmí tam být přístup cizích osob. Obsluha se musí před vstupem obléct do jednorázového obleku a projít přes rohož s dezinfekcí,“ popsal chovatel Pavel Erban.
Přísnější pravidla platí i pro turisty nebo cyklisty. Turisté mají zakázáno pohybovat se v blízkosti krmelců, krmit divokou zvěř a ve vymezených pásmech se mohou pohybovat pouze po turistických cestách.
U domácích prasat se zatím nákaza nepotvrdila
Veterinární správa vymezila dvě pásma o celkové rozloze přes sedm set kilometrů čtverečních. Vepře mohou chovatelé přesouvat pouze na jatka. Bez povolení nemohou prasata vypouštět mimo chlívy. U domácích prasat se nákaza zatím nepotvrdila. Za porušení mimořádných veterinárních opatření hrozí fyzické osobě pokuta do padesáti tisíc korun, právnické osobě může být uložena pokuta do dvou milionů korun.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Virus je velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, podle Romana Šebesty ale mohou být přenašeči nákazy.
