Kvůli ptačí chřipce dají veterináři na Karvinsku utratit dalších 14 tisíc krůt

Veterináři dají utratit přes 14 tisíc krůt v hospodářstvích, jež jsou v Rychvaldě na Karvinsku v blízkosti chovu, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Ptáci začali hynout i v těchto dvou hospodářstvích, kde se nákaza také potvrdila. Na farmě, kde se nákaza prokázala nejdřív, veterináři ve spolupráci s hasiči během středy a čtvrtka utratili přibližně 15 tisíc krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

„V dalších dvou hospodářstvích začaly být vyšší úhyny. Máme tam odebrané vzorky. Začíná se s utrácením, přestože výsledek ještě nemáme v ruce, ale velice pravděpodobně bude také pozitivní,“ řekl Vorlíček po 13:00. Takovým hospodářstvím se říká kontaktní a mluvčí řekl, že když jsou podle zkušeností veterinářů tak blízko, šíření nákazy se tam nedá zabránit. Po 15:00 mluvčí SVS řekl, že vyšetření vzorků nákazu ptačí chřipkou potvrdila. 

V obou hospodářstvích je podle Vorlíčka dohromady okolo 14 200 krůt. „Legislativa nám umožňuje začít s utrácením, i když ještě nemáme výsledky vyšetření vzorků. Souvisí to i s logistikou, protože hasiči teď mají techniku na místě,“ doplnil mluvčí.

Od rána dvacet hasičů pokračovalo s likvidací utracených zvířat. „Hasiči vstupují do nebezpečného prostoru v ochranných oblecích, rukavicích a holínkách přilepených izolačními páskami k oblekům a maskami s filtry. Mrtvé krůty vynáší ručně, přičemž váha jedné krůty je 14,5 kilogramu,“ uvedla mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová.

Nyní budou hasiči postupovat stejně jako v prvním případě: před likvidací zvířat utěsňují halu a vytyčí nebezpečný prostor. Dalším jejich úkolem po vynesení mrtvých ptáků bude prvotní dezinfekce hal. Na místě zasahují profesionální hasiči z Karviné, dobrovolní hasiči z Ostravy-Radvanic a Havířova i příslušníci záchranného útvaru v Hlučíně.

Okolo ohniska veterináři ustavili uzavřená pásma a v nich platí mimořádná opatření. „Apeluji na všechny drobnochovatele, aby ve vytyčených pásmech dodržovali striktně opatření, aby zabránili styku volně žijících ptáků s chovanou drůbeží. Nejlepší je bohužel uzavřít nebo zasíťovat, ale hlavně, aby krmivo bylo nedostupné pro volně žijící ptáky,“ řekl ve středu ředitel Krajské veterinární správy v Moravskoslezském kraji Severin Kaděrka.

V Česku jde letos o 21. ohnisko ptačí chřipky. Kromě toho byla v zemi v 18 případech potvrzena nákaza u volně žijících ptáků, z toho deset případů se týkalo racků. Dvě z těchto míst byla na konci dubna v Moravskoslezském kraji a jedno z nich přímo v Rychvaldu – nákaza byla potvrzena u uhynulých racků nalezených u rybníku Skučák. Stejným výsledkem skončilo i vyšetření uhynulých racků z nedalekého Heřmanického rybníku na okraji Ostravy.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Chřipka H5N1 může být potenciálně přenosná na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 3 hhodinami

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
14:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 8 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 11 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 12 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 19 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 20 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 21 hhodinami
Načítání...