Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.
Prvním domestikovaným ptákem byl zřejmě kasuár. Lidé si ho ochočili už před 18 tisíci lety
Tento objev potenciálně přepisuje učebnice dějepisu. Až doposud si totiž vědci mysleli, že prvními domestikovanými ptáky byly jiné druhy.
„Ale tenhle objev předchází domestikaci kuřat o celé tisíce let,“ popsala Kristina Douglassová, která se na studii podílela. „A nebyla to žádná malá drůbež, kasuár je obrovský, vzteklý, nelétavý pták, který vás může svými pařáty vykuchat,“ uvedla. S největší pravděpodobností se podle ní jednalo o nějakou zakrslou odrůdu, která vážila asi dvacet kilogramů – normální kasuár přitom váží až trojnásobek.
Vědci to popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Tvrdí v něm, že jejich údaje mohou představovat nejstarší náznak lidské snahy o chov jakéhokoliv ptačího druhu, který výrazně předchází rané domestikaci kuřat a hus o několik tisíciletí.
Kasuáři nejsou žádná kuřata. Ve skutečnosti vypadají víc jako velociraptoří než jako slepice – a také jsou podobně nebezpeční jako draví dinosauři. Na nohách mají ostré drápy podobné dýkám, a protože nelétají, ale běhají podobně jako třeba pštrosi, mají v nich obrovskou sílu. Když se cítí ohrožení, útočí jimi na jakékoliv potenciální nepřátele, včetně člověka.
„Mláďata kasuárů se ale snadno přizpůsobují člověku a lze je snadno udržovat a odchovávat až do doby, kdy dosáhnou dospělosti,“ uvádějí vědci. Používá se na to stejný trik jako u jiných ptačích druhů – odborně se nazývá imprinting neboli vtištění. Když se mláďata vylíhnou, ví, že první, co uvidí, je jejich matka. Když ale člověk vejce ukradne, mládě si vtiskne, že jeho matkou je právě tento člověk. Následuje ho pak, jako by byl jeho vlastním rodičem.
Podle vědců se s mláďaty kasuárů na Nové Guineji stále obchoduje a domorodci imprintingový trik využívají i v současné době.
Význam vaječných skořápek
Skořápky vajec jsou sice součástí mnoha archeologických nalezišť, ale podle Douglassové je archeologové příliš často nezkoumají. Vědci teď ale vyvinuli novou metodu, jak určit stáří kuřete ve vejci. Popsali ji v nedávném vydání časopisu Journal of Archaeological Science.
Na základě modelů pštrosích vajec archeologové popsali, jak stará mohla být mláďata v době, kdy skořápky praskly. Kdyby měli domorodci vejce hlavně na jídlo, nečekali by, než v nich budou mláďata velká.
Jenže se ukázalo, že skořápky praskly až v době, kdy kasuáří kuřata v nich byla zralá k vyklubání – a to naznačuje, že Papuáncům šlo o to získat živá mláďata.