Na Šumpersku se volně pohybuje rys, který se nikoho nebojí. Napadá zvířata, lidem ale neubližuje

Nahrávám video
Studio 6: Miroslav Kutal vysvětluje chování rysů
Zdroj: ČT24

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Běžný rys je velice plaché zvíře, tato šelma se ale podle místních nebojí přijít do vesnice ani v pravé poledne. Odborník na velké šelmy z Mendelovy univerzity Brno Miroslav Kutal vysvětlil, že její chování určitě není běžné. Tento rys totiž pochází z Polska, kde od roku 2019 probíhá reintrodukční projekt, díky němuž jsou rysi vypouštěni do přírody. Rysi pochází ze zajetí, takže i tento rys je ochočený a nemá z lidí strach.

Doputoval několik stovek kilometrů z oblasti severozápadního Polska, kde bylo v posledních dvou letech vypuštěno už více než padesát rysů. A protože jde o teritoriální zvíře, nemohli všichni zůstat na jednom místě – a proto se rozptylují do okolních zemí.

„Pohyb rysů není úplně běžný, je ale možný. Rysi jsou schopni tak velké vzdálenosti překonat. Bohužel autoři toho projektu nepředpokládali, že by se rysové dostali až sem, nebyl to krok koordinovaný s Českou republikou. Česká republika nepodporuje reintrodukce a už vůbec ne reintrodukce rysů původem ze zajetí,“ uvedl Kutal. 

Příslušnost neznámá

Tento konkrétní jedinec má obojek, který mu byl instalován v Polsku. Kutal ale dodal, že baterie obojku je už vybitá a několik týdnů nevysílá signál, takže slouží jen jako identifikace. 

Víme také, že rys původně pochází z Německa, kde byl zakoupen v jednom wildparku. „Nevíme nic o jeho genetické příslušnosti, víme, že to určitě není rys z Karpat, spíše má blíže k baltské populaci. I z tohoto důvodu si nemyslíme, že je to zvíře vhodné pro vypouštění do volné přírody, protože by se mohl v našich podmínkách zkřížit s původním karpatským rysem, kterého máme v Beskydech,“ obává se Kutal. 

Komunikaci s kolegy z Polska má na starosti Agentura ochrany přírody a krajiny, která je zodpovědná za ochranu těchto druhů v České republice. Podle Kutala agentura plánuje odchyt zvířete a odvoz zpět do Polska.

Dle odborníka zatím v Evropě ani Eurasii nejsou známy případy agresivního chování rysů směrem k člověku. U zvířat ze zajetí si však nemůžeme být nikdy jisti, na blízkou vzdálenost může dojít k lecčemu. Na druhou stranu tento rys se venku pohybuje už zhruba rok a nejsou známky toho, že by byl agresivní. Člověka ignoruje, nepovažuje ho za nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 1 hhodinou

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 13 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026
Načítání...