Zajetí

Někteří z posledních dvaceti živých izraelských rukojmích, kteří se dostali v pondělí na svobodu, začali mluvit se svými blízkými o dvou letech strávených v zajetí Hamásu a jeho spřátelených teroristických skupin v Pásmu Gazy. Podle zprávy televize Channel 12 byli často izolovaní od okolního světa, hladověli a někteří byli údajně mučeni, píše portál Times of Israel.

V ukrajinském Lvově otevřeli nové centrum duševního zdraví v rámci kliniky s názvem Nezlomný. Věnuje se léčbě lidí, kteří přežili mučení, zajetí, ale i ztrátu blízkých či domova. Pomoc psychologové nabízejí vojákům i civilistům. Centrum je první svého druhu na Ukrajině. Ukazuje, že se země snaží navzdory pokračující invazi investovat do obnovy, která zahrnuje i péči o veterány. Důležitost psychické pomoci připomněl i páteční Světový den duševního zdraví. V pořadu Horizont ČT24 o problematice promluvil také lékař a psycholog Szergej Cápec.

Maksym Butkevyč za svou snahu hájit práva ostatních letos získal cenu Václava Havla. Do ruského zajetí se dostal v létě 2022 jako velitel čety ukrajinské armády. O rok později mu soud v Moskvě vyměřil třináct let vězení po vykonstruovaném procesu. Za mřížemi byl až do výměny vězňů v říjnu 2024. České televizi řekl, že zajatci a vězni v Rusku čelí systematickému mučení. Rozhovor v Knihovně Václava Havla vedla Dominika Vřešťálová.

Zlínská zoologická zahrada dokončila stavbu záchranného a chovného centra pro lvy za sto milionů korun. Jde o první takové centrum v Česku. Budou v něm nejen lvi chovaní ve zlínské zoo, ale je určeno také pro ty, které stát odebere soukromým chovatelům kvůli nevhodným podmínkám nebo ilegálnímu chovu.

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

Útoky hútíů na obchodní lodě v Rudém moři od neděle nabraly tragický spád. Jemenští džihádisté potopili za týden druhou loď. Opakovaný útok na řecko-liberijské plavidlo Eternity C si vyžádal nejméně čtyři mrtvé. Šest námořníků se podařilo ve středu po 24 hodinách ve vodě zachránit. Další čtyři pak ve čtvrtek po 48 hodinách. Osud jedenácti filipínských námořníků však dál zůstává neznámý. Podle zdroje agentury Reuters jich hútíové drží šest v zajetí.

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.

Izraelská rukojmí, propuštěná ve čtvrtek v rámci dohody o příměří, strávila v zajetí Hamásu 482 dnů. Podle psychoterapeuta Daniela Štrobla u nich byla znát extrémní hrůza. Bývalý vojenský psycholog vysvětloval mentální zátěž, jakou rukojmí procházejí. Odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš (STAN) v 90' ČT24 uvedl, že zacházení s rukojmími z palestinské strany neproběhlo podle stanovených pravidel.

Teroristické hnutí Hamás propustilo první tři rukojmí. S Izraelem se domluvilo na první fázi příměří. Hamás se rozhodl nejdříve předat tři mladé Izraelky, které před patnácti měsíci teroristé odvlekli do zajetí.

Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla v pátek jihokorejská zpravodajská služba. Po několika hodinách ale oznámila, že zajatec podlehl svým zraněním. Jde o první oznámený případ zajetí Severokorejce při bojích mezi Ukrajinou a Ruskem, které hlásí dobytí dalších dvou vesnic na východě napadené země. Kyjev mezitím podle webu Ukrajinska Pravda oznámil zabití tří vysokých důstojníků invazní armády.

Šest izraelských rukojmí, jejichž těla izraelská armáda vyzvedla z Pásma Gazy, bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zastřeleno zblízka, zhruba 48 až 72 hodin před pitvou, tedy ve čtvrtek nebo v pátek. Smrt rukojmí, kterým bylo mezi třiadvaceti a čtyřiceti lety, židovským státem hluboce otřásla. Přes deset měsíců strávili v zajetí. Když se přiblížilo osvobození, teroristé čtyři muže a dvě ženy zavraždili. V labyrintech pod Gazou únosci schovávají nejspíš ještě 97 lidí. Třetina z nich už pravděpodobně není naživu.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina připustila, že její bojovníci a malijští vojáci utrpěli ztráty v těžkých bojích proti tuarežským povstalcům v blízkosti hranic Mali s Alžírskem. O tvrdých bojích, při kterých utrpěli ztráty ruští žoldnéři i malijští vojáci, už v sobotu informovali povstalečtí Tuaregové.

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Když loni v květnu ruská armáda dobyla ocelárnu Azovstal v Mariupolu, zbylé ukrajinské obránce odvlekla do zajetí. Osud některých z nich dodnes zůstává neznámý. Nezvěstná je i Valerie Karpilenková, která se v krytu oceláren provdala za svého spolubojovníka. Po zmizelé ženě teď pátrá rodina vojáka, který při obraně Azovstalu zemřel.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Stovky vojáků, kteří během obléhání Mariupolu jako poslední odolávali ruské okupaci, jsou od obsazení města nezvěstné. Jejich manželky a partnerky proto založily sdružení, které se snaží zjistit, kde se nachází. A najít pomocí úřadů jejich stopy v ruských věznicích. V jejich snažení je čeká těžká cesta s nejistým koncem, kde každý krok intenzivně bolí.