Zajetí

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Když loni v květnu ruská armáda dobyla ocelárnu Azovstal v Mariupolu, zbylé ukrajinské obránce odvlekla do zajetí. Osud některých z nich dodnes zůstává neznámý. Nezvěstná je i Valerie Karpilenková, která se v krytu oceláren provdala za svého spolubojovníka. Po zmizelé ženě teď pátrá rodina vojáka, který při obraně Azovstalu zemřel.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Stovky vojáků, kteří během obléhání Mariupolu jako poslední odolávali ruské okupaci, jsou od obsazení města nezvěstné. Jejich manželky a partnerky proto založily sdružení, které se snaží zjistit, kde se nachází. A najít pomocí úřadů jejich stopy v ruských věznicích. V jejich snažení je čeká těžká cesta s nejistým koncem, kde každý krok intenzivně bolí.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Ukrajině se nedostává zbraní a munice, zatímco v Donbasu na východě země zuří největší bitva v Evropě od konce druhé světové války, upozornil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Rusové již obsadili město Svitlodarsk v Doněcké oblasti, uvedl šéf místní vojenské a civilní správy. Nad Ukrajinou zemřel ruský generálmajor letectva ve výslužbě Kanamat Botašev, informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Jde o nejvýše postaveného vojáka letectva, který podle dostupných informací v rusko-ukrajinské válce zemřel.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

Po dvouměsíčním zajetí propustily syrské úřady třicetiletého amerického občana Sama Goodwina, který se vydal do válečné země zřejmě kvůli tomu, že chce poznat všechny země světa. K jeho osvobození přispěli libanonští představitelé.