Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

„Téměř všichni potřebují lékařskou péči a značnou rehabilitaci,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Dodal, že někteří z osvobozených civilistů byli v Rusku uvězněni ještě v letech 2014, 2016 a 2017. Mezi osvobozenými vojáky jsou i obránci Mariupolu, obleženého a dobytého ruskými vojsky na počátku války na jaře 2022.

Z Ruska se vrátilo 33 vojáků a 51 civilistů, upřesnil ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. „Zvláštnost dnešní výměny spočívá v tom, že se podařilo osvobodit Ukrajince uvězněné na dočasně okupovaném území ještě před invazí a odsouzené k dlouhým trestům – na deset až osmnáct let. Jeden z osvobozených prožil v zajetí 4013 dní, zotročili jej v Doněcké oblasti ještě v roce 2014,“ napsal štáb.

Z ukrajinského pohledu konflikt s Ruskem začal na jaře 2014, kdy Rusko v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení prozápadní vlády v Kyjevě anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Konflikt přerostl ve válku poté, co ruská vojska v únoru 2022 na rozkaz vůdce Vladimira Putina vtrhla do sousední země.

Podle ruského ministerstva obrany se z ukrajinského zajetí nyní přes Bělorusko vrací 84 ruských vojáků, které v Rusku čeká vyšetření a zotavování.

Během tří kol rusko-ukrajinských přímých rozhovorů v Istanbulu – v květnu, červnu a červenci – se stranám podařilo domluvit prakticky jen rozsáhlé výměny zajatců. Na konci července pak Zelenskyj informoval, že od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se z ruského zajetí podařilo vysvobodit více než šest tisíc Ukrajinců: V rámci výměn 5857 lidí a kromě toho se podařilo osvobodit dalších 555 lidí.

Předchozí výměna zajatců se uskutečnila 23. července. Ruský vyjednávač při rozhovorech v Istanbulu Vladimir Medinskij v ten den uvedl, že si obě strany vyměnily po 250 zajatcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...