Volodymyr Zelenský

Evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi – jako je Ukrajina – při vstupu do Unie, pokud nebude schopna prokázat, že má účinný systém pro odstraňování zločinu a korupce v nejvyšších patrech politiky, sdělil evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath. Tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského roste, zatímco ukrajinské protikorupční složky provádí prohlídky u šéfa jeho kanceláře Andrije Jermaka.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

„Já nevím, co si myslí odpůrci podpory Ukrajiny, že se stane, pokud se Ukrajina vzdá. To nebude mír. To bude jen přestávka, než Putin zaútočí znova. To bude jen posunutí fronty,“ říká k jednání o Ukrajině nově zvolená poslankyně Katerina Demetrashvili (Piráti). „Samozřejmě si cením Trumpovy iniciativy a kohokoliv, kdo se snaží dojednat mír, ale je faktem, že při takovémto způsobu vyjednávání, kdy Trump vůbec netlačí na Putina a jen dává ultimáta Zelenskému, tak to nikam nepokročí,“ dodává poslankyně. Blokace nového balíčku sankcí EU proti Rusku Maďarskem je pro ni dostatečným argumentem pro zrušení veta v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. I o jejím osobním vztahu k situaci na Ukrajině a v Rusku nebo o povolební politické situaci v rámci domácí politiky hovořila pirátská politička v Interview ČT24.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

Rusové se probíjejí do Pokrovsku v Doněcké oblasti a města a obce v okolí v posledních dvou týdnech zažívají nejmasivnější útoky od začátku ruské invaze. Mezitím Kreml nepotvrdil, zda se zúčastní dalšího kola přímých rozhovorů o ukončení ruské agrese na Ukrajině. Schůzka by se měla konat z podnětu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve středu.

Vyslání vojáků na Ukrajinu po případném uzavření mírové dohody je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stále v plánu. Pokud by se tak stalo, měli by zajišťovat moře, vzduch i zemi, uvedl po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata o vyslání vojáků je stále předčasná. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, dodal. I ostatní státníci se shodli, že se sankce nyní rušit nebudou.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Moskva oznámila částečné stažení jednotek z rusko-ukrajinské hranice. Kyjev zprávu přivítal, ale zdůraznil, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji uvidí. Otevřený konflikt není podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) cílem prezidenta Vladimira Putina. Aby k němu nedošlo, je podle něj třeba přestat na obou stranách jen opakovat svůj narativ a nepodceňovat vzájemné obavy. Cestu z krize by mohly ukázat Minské dohody, pozice Česka v řešení situace při předsednictví zesílí, řekl v pořadu Interview ČT24.

Ministerstvo zahraničí znovu varovalo před cestami na Ukrajinu. Čeští občané, kteří zvažují opuštění země letecky, tak mají učinit bezodkladně vzhledem k možnému přerušení spojů kvůli hrozící ruské vojenské agresi. Obavy z ní posílilo, že Bosporem v neděli do Černého moře proplula ruská ponorka s raketami. Následuje šest velkých výsadkových lodí, plavidla se mají účastnit vojenského cvičení. Austrálie v obavě z války dočasně přerušila činnost velvyslanectví v Kyjevě. Premiér Scott Morrison kritizoval chování Ruska a vyzval Čínu, aby o krizi přestala mlčet. Podle agentury Reuters se z Doněcku začali stahovat i Američané z mise OBSE.

Soud v Kyjevě ve středu odmítl nařídit zatčení ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka, který je podezřelý z velezrady. Uložil mu však povinnost spolupracovat s úřady a vyhovět jejich případným předvoláním, informovala agentura Reuters. Bývalý prezident, jemuž v případě odsouzení hrozí až 15 let vězení, označuje obvinění za smyšlená.

Evropská unie by měla stanovit konkrétní podmínky pro vstup Ukrajiny do tohoto bloku států. Řekla to slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po schůzce se svým ukrajinským kolegou Volodymyrem Zelenským, který uvítal podporu Bratislavy integračním ambicím Kyjeva. Na okraj schůzky hlav obou států byly příslušnými ministry podepsány dohody mezi Slovenskem a Ukrajinou o spolupráci v kombinované dopravě a v letectví.