Řešení krize kolem Ukrajiny se možná skrývá v Doněcku a Luhansku, domnívá se Zaorálek

Nahrávám video

Moskva oznámila částečné stažení jednotek z rusko-ukrajinské hranice. Kyjev zprávu přivítal, ale zdůraznil, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji uvidí. Otevřený konflikt není podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) cílem prezidenta Vladimira Putina. Aby k němu nedošlo, je podle něj třeba přestat na obou stranách jen opakovat svůj narativ a nepodceňovat vzájemné obavy. Cestu z krize by mohly ukázat Minské dohody, pozice Česka v řešení situace při předsednictví zesílí, řekl v pořadu Interview ČT24.

Podle Zaorálka se Putin při prosazování zájmů nebojí využít i armádních sil, na druhou stranu však ruský prezident nechce přejít do konfliktu, kde by hrozily velké ztráty na životech. „Ví, že v tom je vnitropolitické riziko. Nepokládám za pravděpodobné, že by v tomto případě (…) šel do rozsáhlé akce,“ uvedl bývalý ministr zahraničí.

Rusko zvažuje uznání povstaleckých států

Kreml tvrdí, že začalo stahování části ruských vojáků, šéf NATO Jens Stoltenberg mluví o opatrném optimismu. Upozornil ale, že těžká technika zůstává na místě. „Je ještě brzo mluvit o optimismu. Ale je možné, že dokonce i Rusko hledá způsob, jak se z té situace dostat,“ uvedl Zaorálek s odkazem na úterní dění v ruské Dumě. Poslanci odhlasovali doporučení prezidentu Putinovi o uznání nezávislosti okupovaného území na východě Ukrajiny. „Rusko hledá, jak mít z celé operace určitý výsledek,“ domnívá se Zaorálek.

Uznáním nezávislosti by došlo ke zrušení Minských dohod. „Tady je možná opravdu nástroj, jak z něčeho, co se zdálo trojským koněm, udělat cestu ven z krize,“ míní Zaorálek. Na ruské straně podle něj existuje zájem jednání o dohodách oživit. Výhodné by to však dle Zaorálka mohlo být i pro Ukrajinu.

Připomněl, že naplnění dohod bylo také předvolebním slibem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „I když Minské dohody byly uzavřeny v době, kdy si Ukrajina v konfliktu stála nedobře, jejich formulace se pokládají za tak obecné a gumové, že je možné hledat způsob, jak je začít naplňovat,“ řekl Zaorálek.

Ruské straně vadí, že ve vyjednávání o autonomii Doněcka a Luhanska nedochází k posunu, zároveň se tak děje i kvůli těžko splnitelným podmínkám Ruska a separatistů, myslí si Zaorálek. Diplomacie však podle něj ještě nevyčerpala všechny možnosti. „Lze si představit, že se pokusíme znovu najít nějaký průsečík,“ uvedl.

Nesmíme jen opakovat svůj příběh, myslí si Zaorálek

Putin si podle Zaorálka vybral čas na rozpoutání hrozby vojenského konfliktu v Evropě „velmi zvláštně“. Je však nutné klást si i otázku, čeho tím chce dosáhnout. „Já moc nevidím, že by se z toho dostal s tím, že by se mu něco moc splnilo. Jednak má svět jiné starosti a také si těžko mohl představovat, že NATO bude akceptovat to, že opustí vazbu na východní členy,“ řekl.

Současnou situaci přirovnal k atmosféře roku 1914, kdy proti sobě také planuly dva tábory, přesvědčené o své pravdě. „Postupně se to vyeskaluje tak, že když politici v Berlíně předstoupí před lidi, na ulicích se valí stotisícový dav, který chce válku. A politici, kdyby nakonec řekli něco jiného, tak je ten dav smete,“ vykreslil Zaorálek.

Nutné je tak proto sice neustoupit ruským požadavkům vzneseným směrem k NATO, ale zároveň nepodceňovat ruské obavy, domnívá se exministr. Argument, že NATO je obrannou aliancí, podle Zaorálka v Rusku neobstojí. „Nemůžete vysvětlovat Rusům, jak to mají chápat. Oni jsou prostě jiní, mají jiný příběh. Pokud se přibližují k jejich hranicím zbraňová zařízení, pokud přibývá vojáků, cítí se ohroženi,“ řekl exministr. Pokud podle něj obě strany budou pouze neustále opakovat svůj narativ, dojde k eskalaci, a nakonec i k rozpoutání konfliktu.

Zaorálek také upozornil, že se svět od devadesátých let změnil. Ztráta dominantní pozice Spojených států se podle něj jen potvrdila při odchodu z Afghánistánu, který exministr označil za „nedůstojný“. „Události v Afghánistánu se podepisují na tom, že si někdo řekne: Svět se změnil. Nám už nikdo nebude diktovat podmínky. Chceme, aby naše požadavky byly slyšet,“ řekl. Západ by se tak neměl stavět do role jediného, kdo určuje pravidla.

Česko do jednání vstoupí skrze předsednictví

V posledních dnech došlo k řadě jednání evropských politiků s ruským prezidentem. Putin vyjednávání se silnými členskými státy EU preferuje před zástupci Unie samotné. Významnou roli tak má Francie, posílená je také současným předsednictvím EU, které po něm přebere Česká republika. Zaorálek neočekává, že se situace na rusko-ukrajinských hranicích brzy uklidní, a tak tuzemskému předsednictví přisuzuje velkou váhu.

Na Ukrajinu odjel minulý týden také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Zaorálka je však kromě zahraničních cest nutný i systematický zájem, který pak ministr může povzbuzovat i na evropské úrovni. S hodnocením české vlády v přístupu ke krizi se zdráhal, je pouze na začátku svého období. Pozice kabinetu se dle Zaorálka zesílí právě s nadcházejícím předsednictvím. „Nejde o to, abychom měli nějakou extrémní pozici, ale abychom byli schopni moderovat debatu v Evropě,“ řekl.

Než k českému předsednictví dojde, musí tuzemská vláda jednat s Francií a koordinovat své kroky. „Jsem si jist, že s tím budeme muset zacházet. Je dobré se na to připravovat. A pak to teprve suďme,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 16 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 10 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...