Řešení krize kolem Ukrajiny se možná skrývá v Doněcku a Luhansku, domnívá se Zaorálek

Nahrávám video

Moskva oznámila částečné stažení jednotek z rusko-ukrajinské hranice. Kyjev zprávu přivítal, ale zdůraznil, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji uvidí. Otevřený konflikt není podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) cílem prezidenta Vladimira Putina. Aby k němu nedošlo, je podle něj třeba přestat na obou stranách jen opakovat svůj narativ a nepodceňovat vzájemné obavy. Cestu z krize by mohly ukázat Minské dohody, pozice Česka v řešení situace při předsednictví zesílí, řekl v pořadu Interview ČT24.

Podle Zaorálka se Putin při prosazování zájmů nebojí využít i armádních sil, na druhou stranu však ruský prezident nechce přejít do konfliktu, kde by hrozily velké ztráty na životech. „Ví, že v tom je vnitropolitické riziko. Nepokládám za pravděpodobné, že by v tomto případě (…) šel do rozsáhlé akce,“ uvedl bývalý ministr zahraničí.

Rusko zvažuje uznání povstaleckých států

Kreml tvrdí, že začalo stahování části ruských vojáků, šéf NATO Jens Stoltenberg mluví o opatrném optimismu. Upozornil ale, že těžká technika zůstává na místě. „Je ještě brzo mluvit o optimismu. Ale je možné, že dokonce i Rusko hledá způsob, jak se z té situace dostat,“ uvedl Zaorálek s odkazem na úterní dění v ruské Dumě. Poslanci odhlasovali doporučení prezidentu Putinovi o uznání nezávislosti okupovaného území na východě Ukrajiny. „Rusko hledá, jak mít z celé operace určitý výsledek,“ domnívá se Zaorálek.

Uznáním nezávislosti by došlo ke zrušení Minských dohod. „Tady je možná opravdu nástroj, jak z něčeho, co se zdálo trojským koněm, udělat cestu ven z krize,“ míní Zaorálek. Na ruské straně podle něj existuje zájem jednání o dohodách oživit. Výhodné by to však dle Zaorálka mohlo být i pro Ukrajinu.

Připomněl, že naplnění dohod bylo také předvolebním slibem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „I když Minské dohody byly uzavřeny v době, kdy si Ukrajina v konfliktu stála nedobře, jejich formulace se pokládají za tak obecné a gumové, že je možné hledat způsob, jak je začít naplňovat,“ řekl Zaorálek.

Ruské straně vadí, že ve vyjednávání o autonomii Doněcka a Luhanska nedochází k posunu, zároveň se tak děje i kvůli těžko splnitelným podmínkám Ruska a separatistů, myslí si Zaorálek. Diplomacie však podle něj ještě nevyčerpala všechny možnosti. „Lze si představit, že se pokusíme znovu najít nějaký průsečík,“ uvedl.

Nesmíme jen opakovat svůj příběh, myslí si Zaorálek

Putin si podle Zaorálka vybral čas na rozpoutání hrozby vojenského konfliktu v Evropě „velmi zvláštně“. Je však nutné klást si i otázku, čeho tím chce dosáhnout. „Já moc nevidím, že by se z toho dostal s tím, že by se mu něco moc splnilo. Jednak má svět jiné starosti a také si těžko mohl představovat, že NATO bude akceptovat to, že opustí vazbu na východní členy,“ řekl.

Současnou situaci přirovnal k atmosféře roku 1914, kdy proti sobě také planuly dva tábory, přesvědčené o své pravdě. „Postupně se to vyeskaluje tak, že když politici v Berlíně předstoupí před lidi, na ulicích se valí stotisícový dav, který chce válku. A politici, kdyby nakonec řekli něco jiného, tak je ten dav smete,“ vykreslil Zaorálek.

Nutné je tak proto sice neustoupit ruským požadavkům vzneseným směrem k NATO, ale zároveň nepodceňovat ruské obavy, domnívá se exministr. Argument, že NATO je obrannou aliancí, podle Zaorálka v Rusku neobstojí. „Nemůžete vysvětlovat Rusům, jak to mají chápat. Oni jsou prostě jiní, mají jiný příběh. Pokud se přibližují k jejich hranicím zbraňová zařízení, pokud přibývá vojáků, cítí se ohroženi,“ řekl exministr. Pokud podle něj obě strany budou pouze neustále opakovat svůj narativ, dojde k eskalaci, a nakonec i k rozpoutání konfliktu.

Zaorálek také upozornil, že se svět od devadesátých let změnil. Ztráta dominantní pozice Spojených států se podle něj jen potvrdila při odchodu z Afghánistánu, který exministr označil za „nedůstojný“. „Události v Afghánistánu se podepisují na tom, že si někdo řekne: Svět se změnil. Nám už nikdo nebude diktovat podmínky. Chceme, aby naše požadavky byly slyšet,“ řekl. Západ by se tak neměl stavět do role jediného, kdo určuje pravidla.

Česko do jednání vstoupí skrze předsednictví

V posledních dnech došlo k řadě jednání evropských politiků s ruským prezidentem. Putin vyjednávání se silnými členskými státy EU preferuje před zástupci Unie samotné. Významnou roli tak má Francie, posílená je také současným předsednictvím EU, které po něm přebere Česká republika. Zaorálek neočekává, že se situace na rusko-ukrajinských hranicích brzy uklidní, a tak tuzemskému předsednictví přisuzuje velkou váhu.

Na Ukrajinu odjel minulý týden také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Zaorálka je však kromě zahraničních cest nutný i systematický zájem, který pak ministr může povzbuzovat i na evropské úrovni. S hodnocením české vlády v přístupu ke krizi se zdráhal, je pouze na začátku svého období. Pozice kabinetu se dle Zaorálka zesílí právě s nadcházejícím předsednictvím. „Nejde o to, abychom měli nějakou extrémní pozici, ale abychom byli schopni moderovat debatu v Evropě,“ řekl.

Než k českému předsednictví dojde, musí tuzemská vláda jednat s Francií a koordinovat své kroky. „Jsem si jist, že s tím budeme muset zacházet. Je dobré se na to připravovat. A pak to teprve suďme,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozsáhlý požár supermarketu v Kladně dostali hasiči pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči původně vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, krátce před 5:00 jej však snížili na druhý. Z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí. Část jednotek se již postupně vrací na základny. Hala se bude rozebírat, uvedl krátce před 4:30 mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář.
02:38Aktualizovánopřed 43 mminutami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 10 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 10 hhodinami

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám Agrofertu

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.