Rusko zveřejnilo návrhy smluv s NATO a USA. Nerozšiřovat Alianci, nerozmisťovat jednotky, požaduje

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

V návrhu smlouvy s NATO Rusko mimo jiné požaduje vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO i dalšího rozšiřování Aliance a odmítá rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO, tedy včetně Česka.

Dále požaduje, aby se NATO vzdalo všech vojenských aktivit ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve střední Asii. Signatáři by se podle Moskvy měli zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohla druhá strana vnímat jako hrozbu.

Podobný požadavek zaznívá i v návrhu smlouvy s USA, kde se hovoří o nerozmisťování síly tam, kde by se to druhé straně nelíbilo. Rusko dále vyžaduje, aby obě strany stáhly veškeré v zahraničí rozmístěné jaderné zbraně. Po USA chce záruky, že se už dále nebude rozšiřovat NATO a že Spojené státy nebudou vojensky spolupracovat s postsovětskými zeměmi.

Mezi dalšími požadavky je například nerozmisťování raket středního a krátkého doletu, které by mohly zasáhnout území druhé strany. Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech celkově měly pravidelně informovat.

Nahrávám video

Moskva požaduje okamžité jednání, Bílý dům hodlá postoj koordinovat s Evropou

Oba návrhy Rusko ve středu předalo americké diplomatce Karen Donfriedové na její návštěvě Moskvy a chce okamžité zahájení jednání. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov už dříve uvedl, že pokud NATO a USA nebudou na ruské požadavky reagovat, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.

Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery,“ řekla mluvčí.

„Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku,“ dodala Psakiová.

Biden i Stoltenberg některé z požadavků už dříve odmítli

Moskva už několikrát vznesla požadavek, aby se Spojené státy a NATO zaručily, že se Aliance nerozšíří směrem na východ a nerozmístí některé zbraňové systémy na Ukrajině a v dalších zemích, které hraničí s Ruskem. O závazné záruky požádal už minulý týden Putin amerického prezidenta Joea Bidena během společného videohovoru. Šéf Bílého domu mu je však odmítl dát a řekl, že každá země má právo si sama vybrat své spojence.

Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 49 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 6 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 9 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 13 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 13 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.