Rusko zveřejnilo návrhy smluv s NATO a USA. Nerozšiřovat Alianci, nerozmisťovat jednotky, požaduje

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

V návrhu smlouvy s NATO Rusko mimo jiné požaduje vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO i dalšího rozšiřování Aliance a odmítá rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO, tedy včetně Česka.

Dále požaduje, aby se NATO vzdalo všech vojenských aktivit ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve střední Asii. Signatáři by se podle Moskvy měli zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohla druhá strana vnímat jako hrozbu.

Podobný požadavek zaznívá i v návrhu smlouvy s USA, kde se hovoří o nerozmisťování síly tam, kde by se to druhé straně nelíbilo. Rusko dále vyžaduje, aby obě strany stáhly veškeré v zahraničí rozmístěné jaderné zbraně. Po USA chce záruky, že se už dále nebude rozšiřovat NATO a že Spojené státy nebudou vojensky spolupracovat s postsovětskými zeměmi.

Mezi dalšími požadavky je například nerozmisťování raket středního a krátkého doletu, které by mohly zasáhnout území druhé strany. Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech celkově měly pravidelně informovat.

4 minuty
Zpravodaj ČT Rožánek: V návrzích jsou body, na které NATO nepřistoupí
Zdroj: ČT24

Moskva požaduje okamžité jednání, Bílý dům hodlá postoj koordinovat s Evropou

Oba návrhy Rusko ve středu předalo americké diplomatce Karen Donfriedové na její návštěvě Moskvy a chce okamžité zahájení jednání. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov už dříve uvedl, že pokud NATO a USA nebudou na ruské požadavky reagovat, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.

Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery,“ řekla mluvčí.

„Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku,“ dodala Psakiová.

Biden i Stoltenberg některé z požadavků už dříve odmítli

Moskva už několikrát vznesla požadavek, aby se Spojené státy a NATO zaručily, že se Aliance nerozšíří směrem na východ a nerozmístí některé zbraňové systémy na Ukrajině a v dalších zemích, které hraničí s Ruskem. O závazné záruky požádal už minulý týden Putin amerického prezidenta Joea Bidena během společného videohovoru. Šéf Bílého domu mu je však odmítl dát a řekl, že každá země má právo si sama vybrat své spojence.

Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 5 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 8 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...