Joe Biden ujistil během večerní videokonference členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence. Podle litevského prezidenta slíbil navýšení bojových kapacit v regionu. Šéf Bílého domu mluvil také s ukrajinským protějškem, jemuž vyjádřil podporu a potvrdil zásadu, že bez Kyjeva se o Ukrajině nejedná a nerozhoduje. Situace v oblasti je napjatá kvůli přemisťování ruských jednotek k Ukrajině a na okupovaný Krym. Rusko se podle Washingtonu i Kyjeva připravuje na možnou invazi, Moskva to popírá.
Biden slíbil navýšit vojenské síly na východním křídle NATO. O Ukrajině se podle něj bez Kyjeva nejedná
Biden představitele středoevropských a východoevropských členů Aliance podle poradce litevského prezidenta ujistil, že žádné rozhodnutí týkající se regionu se nestane bez jejich vědomí. „Nic o vás bez vás,“ řekl prý spojencům Biden.
Rozhovoru se za Českou republiku zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO) a Jakub Kulhánek (ČSSD). „Oceňuji, že nás prezident informoval o jeho rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Všichni máme zájem na deeskalaci napětí na hranici Ukrajiny s Ruskem,“ konstatoval Babiš. Nikdo si podle něj nepřeje válečný konflikt, ale navyšování počtu ruských vojáků u hranic ničemu nepomáhá a jen prohlubuje nedůvěru.
Rusku je podle Babiše třeba jasně říct, že případná vojenská agrese proti Ukrajině by se mu nevyplatila a znamenala by uvalení ekonomických a politických sankcí. „Pokud Rusko zmírní napětí, nebráníme se diplomatickým jednáním, ale míč je teď na straně Ruska. Případná jednání s Ruskem by měla proběhnout mezi NATO a Ruskem, žádní spojenci by neměli být vynecháni. Za důležité považuji, aby spojenci postupovali jednotně a nikdo neměl pocit o nás, bez nás,“ míní Babiš a ocenil Bidenovo ujištění o připravenosti USA bránit spojence.
Bílý dům ve středu uvedl, že Biden chce v telefonátu lídrům Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska přiblížit závěry svého hovoru s Putinem, „vyslechnout si jejich názory na aktuální bezpečnostní situaci a zdůraznit zapojení Spojených států do transatlantické bezpečnosti“.
Putin se dlouhodobě ohrazuje proti rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a v úterním rozhovoru s Bidenem požadoval záruky, že se tak nestane. Americký prezident mu je podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.
Bílý dům: O Ukrajině se nejedná a nerozhoduje bez Kyjeva
V prohlášení vydaném po telefonátu Bidena s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenskym Bílý dům uvedl, že Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou hluboce znepokojeni „agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině“. Washington bude podle Bidena i nadále uplatňovat zásadu, že o Ukrajině se nejedná a nerozhoduje bez přítomnosti Kyjeva.
„Spojené státy a naši spojenci budou v případě dalšího vojenského zásahu (Ruska proti Ukrajině) reagovat důraznými ekonomickými a dalšími opatřeními,“ stojí v prohlášení Bílého domu. Prezident Biden také v telefonátu potvrdil „neochvějný závazek Spojených států vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“.
Kyjev své prohlášení po vzájemném hovoru vydal o několik hodin dříve než Washington. Biden podle něj hovořil se Zelenskym o možnostech bezpečnostní, finanční a politické podpory Ukrajiny, aby mohla čelit „pokračující hybridní hrozbě“ ze strany Ruska. Ukrajinský prezident podle sdělení své kanceláře rovněž Bidenovi řekl, že má jasné návrhy ohledně toho, jak odblokovat mírový proces ve východním regionu Donbas.
Zelenskyj poděkoval Bidenovi za jeho „neustálou, pevnou a silnou podporu suverenity a teritoriální integrity“ Ukrajiny a „znovu potvrdil svůj neochvějný závazek k nalezení mírových prostředků,“ pokračuje ukrajinské vyjádření.
„Po dnešku (čtvrtku) můžeme říct, že se USA rozhodly být aktivním účastníkem mírového procesu,“ řekl v ukrajinské televizi 1+1 šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. Biden podle něj ukrajinského prezidenta ujistil, že USA v případě ruské invaze uvalí na Rusko „bezprecedentní sankce“. Biden podle Jermaka rovněž jasně Zelenskému sdělil, že záleží jen na Ukrajině, zda se rozhodne připojit k NATO.
Podle Zelenského vyjádření na Twitteru hovořil s Bidenem rovněž o případných vnitřních reformách Ukrajiny a o možnostech, jak zemi zajistit větší energetickou soběstačnost.
Varování z obou stran
Ve čtvrtek ruského lídra vyzval ke stažení vojsk od hranic s Ukrajinou britský ministr obrany Ben Wallace. „Jakékoliv kroky Ruska, které by ohrozily suverenitu Ukrajiny, nejen že by měly vážné důsledky - měly by dlouho trvající důsledky pro Rusko,“ zdůraznil Wallace. Apeloval na Putina, aby se vyhnul jakýmkoliv činům, jež by mohly spustit krvavou občanskou válku na okraji Evropy. „Vyzval bych ho jen, aby si to znovu promyslel. Nemyslím si, že by Rusko tyto následky chtělo,“ doplnil.
Kvůli Ukrajině Rusku pohrozila také nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Moskva by podle ní za jakékoliv další narušení ukrajinské suverenity zaplatila „vysokou politickou a ekonomickou cenu“. Stejná slova po setkání s ní volil i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, podle nějž je EU připravena podpořit Kyjev „všemi dostupnými prostředky“.
Z druhé strany ve čtvrtek vyslal vzkaz náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který varoval zahraniční vojenské přidělence, že situace na východě Ukrajiny se vyostřuje. „Jakékoliv provokace ukrajinských úřadů usilující o násilné urovnání problému Donbasu utneme,“ prohlásil. Zprávy, že se Rusko chystá vpadnout do sousední země, označil za lživé.
Ukrajinské jednotky bojují od roku 2014 v Donbasu s Ruskem podporovanými separatisty. Mírová vyjednávání zprostředkovávaná Německem a Francií se nyní nachází na mrtvém bodě. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že bude chtít hovory obnovit. Francie se od ledna na půl roku ujímá předsednictví Evropské unie.