Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.
„Prezident Biden vyjádřil hluboké znepokojení USA a jejich evropských spojenců nad navyšováním ruských sil v okolí Ukrajiny a řekl jasně, že USA se spojenci zareagují v případě vojenské eskalace ekonomickými a dalšími opatřeními,“ stojí v prohlášení Bílého domu.
Podle agentury Reuters američtí představitelé sdělili členům amerického Kongresu, že existuje dohoda s Německem, podle které by v případě invaze na Ukrajinu Berlín zavřel plynovod Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Podle zdroje agentury ale není jasné, zda se USA a Německo dohodly na tom, co přesně rozumí pod pojmem invaze.
Biden dále zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, vyzval k uvolnění napětí a návratu k diplomacii.
Obavy z invaze
Obavy z možné ruské invaze na Ukrajinu má Západ po informacích o tom, že Moskva vyslala k hranicím se sousední zemí desetitisíce vojáků. Panují obavy, že Rusko chystá krok podobný tomu z roku 2014, kdy vojensky obsadilo a následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo válku v Donbasu, kde centrální ukrajinská vláda bojuje proti ozbrojencům podporovaným Moskvou. Moskva obvinění odmítá.
Americké tajné služby nicméně už dříve dospěly k závěru, že Rusko u ukrajinské hranice shromáždilo na sto tisíc vojáků a podniklo přípravné kroky směřující k možné invazi zkraje příštího roku.
Výcvikové tábory ozbrojenců bojujících na východě země proti centrální vládě v Kyjevě jsou podle ukrajinského ministerstva zahraničí pod vedením vojáků ruských ozbrojených sil. Těmito kroky Moskva podle ministerstva brání stabilizaci konfliktu, který se táhne již od roku 2014 a vyžádal si více než třináct tisíc mrtvých.
Putin chce záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ
Putin Bidena podle očekávání žádal o závazné záruky nerozšiřování NATO na východ. Upozornil na posilování vojenské infrastruktury NATO v blízkosti ruských hranic a tvrdí, že NATO podniká „nebezpečné pokusy ovládnout ukrajinské území“, stojí v prohlášení Kremlu.
„Proto Rusko stojí o spolehlivé, právně zajištěné garance, které vyloučí rozšiřování NATO na východ a přesuny útočných zbrojních systémů do států poblíž Ruska,“ uvádí se dále v prohlášení Kremlu.
Biden ale dal už před jednáním najevo, že takové garance Moskvě neposkytne. NATO vnímá Ukrajinu jako suverénní zemi, která si o svém případném vstupu do Aliance musí rozhodovat sama bez cizích vlivů, pokud splní potřebné podmínky.
Putin také podle Kremlu Bidenovi navrhl zrušení všech omezení týkajících se diplomatických zastupitelství, jež USA a Rusko vzájemně zavedly v minulých měsících. Kreml konstatoval, že „americko-ruské vztahy nejsou v uspokojivém stavu“.
Neklid na Donbasu
Putin dále podle Kremlu při rozhovoru tvrdil, že se Ukrajina dopouští provokací na východě země v oblasti Donbasu.
Naopak Kyjev několik hodin před začátkem jednání Bidena s Putinem obvinil Moskvu, že Rusko do blízkosti frontové linie bojů posílá v rozporu s dohodami o stažení těžkých zbraní tanky nebo bojová vozidla pěchoty a zvyšuje také počet dvojic odstřelovačů, kteří mohou působit ztráty ukrajinským silám nebo ničit prvky videosledování.
Bílý dům slíbil Ukrajině v případě napadení pomoc
Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan po summitu řekl, že Biden se ohledně Putinových požadavků k ničemu nezavázal a neučinil ani žádné ústupky. Zopakoval, že prezident stále zastává ten názor, že všechny státy si mají „svobodně vybrat“, ke komu se připojí. „Bylo tam mnoho dobré vůle k ústupkům, žádné kárání, ale prezident vyjádřil jasně, jaký názor v daných tématech USA zastávají,“ sdělil k Bidenovým postojům Sullivan.
Sullivan rovněž uvedl, že v případě napadení Ruskem Spojené státy Ukrajině dají k dispozici „další obranný materiál“. V případě ruské invaze na Ukrajinu by Washington podle něj dodatečně podpořil i spojence ve východním křídle NATO.
Podle fotografie zveřejněné Bílým domem seděl při summitu Sullivan poblíž Bidena stejně jako ministr zahraničí Antony Blinken a ředitel odboru pro Rusko a Střední Asii Eric Green.
Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že Moskva neočekává okamžitý průlom v napjatých vztazích. Oba prezidenti podle něj ale „projevili ochotu pokračovat v praktické práci a začít diskutovat o citlivých otázkách, které Moskvu vážně znepokojují.“
Putin a Biden zdůraznili potřebu pokusit se normalizovat problematické vztahy obou zemí a pokračovat ve spolupráci v otázkách, kde mají společný zájem, jako je kybernetická bezpečnost, řekl Ušakov podle agentury Reuters.
Pátá společná konverzace od nástupu Bidena
Dalšími tématy rozhovoru byl americko-ruský dialog o strategické stabilitě, kybernetické útoky a Írán. Putin řekl, že Biden doufá, že vídeňská jednání o dohodě o íránském jaderném programu vyústí v řešení, jež bude přijatelné pro všechny. Další kolo rozhovorů má začít ve čtvrtek.
Putin hovořil ze své rezidence v Soči, Biden z Operačního střediska v Bílém domě. Videokonference byla pátou konverzací mezi Putinem a Bidenem od nástupu Bidena do Bílého domu. Oba politici se třikrát spojili telefonicky a letos v červnu se sešli osobně v Ženevě.
Elysejský palác a spojenci: Jsme ostražití
Bílý dům oznámil, že se Biden ještě v úterý spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.
Elysejský palác později uvedl, že Francie, Itálie, Německo, Británie a USA zůstanou ostražité, co se týče agresivních iniciativ Ruska vůči Ukrajině.
„Lídři těchto pěti zemí znovu potvrdili svoje odhodlání ke spolupráci s cílem garantovat suverenitu Ukrajiny a zajistit její stabilitu a bezpečnost,“ uvedl úřad francouzského prezidenta poté, co Emmanuel Macron telefonoval se svými kolegy ze spojeneckých zemí. „V tomto ohledu zůstanou ostražití ohledně agresivních iniciativ, které by Rusko mohlo podniknout proti Ukrajině,“ uvádí se také v prohlášení.
Elysejský palác také oznámil, že prezident Macron bude „v následujících dnech“ jednat s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajina vyjádřila vděčnost za Bidenovu podporu
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak Bidenovi za jeho stanovisko poděkoval. „Jsme prezidentovi Bidenovi vděční za podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Podporujeme Bidenovu výzvu, aby se ruský vůdce vrátil k diplomatickým prostředkům, a zajistil tak uvolnění napětí v regionu. Budeme postup koordinovat s americkou stranou, abychom docílili konkrétních výsledků v zájmu Ukrajiny.“
Podle Bílého domu bude Biden ve čtvrtek jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Sankce je připravena uvalit i EU
Mluvčí americké diplomacie Ned Price už před jednáním uvedl, že hlavním cílem hovoru o Ukrajině bude, aby Rusko respektovalo a plně implementovalo Minskou dohodu, která zaručuje klid zbraní na Ukrajině.
„Dali jsme Moskvě jasně najevo, že pokud by pokračovala v konfrontaci a vojenské akci, odpovíme rázně a to včetně zavedení opatření s vážnými ekonomickými dopady, která jsme dosud v minulosti nepoužili,“ řekl Price s tím, že USA mají v tomto bodě od ministrů zahraniční partnerských zemí NATO jasnou podporu, vyjádřenou na setkání v Rize na začátku prosince.
Také EU je připravena uvalit na Rusko další sankce, pokud by opět napadlo Ukrajinu, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „EU nadále plně podporuje Ukrajinu tváří v tvář ruské agresi. Na jakékoli další agresivní kroky budeme reagovat zpřísněním a rozšířením stávajících sankcí. Ve spolupráci s partnery jsme připraveni přijmout další omezující opatření,“ napsala von der Leyenová na Twitteru.
Budoucí německý kancléř Olaf Scholz také vyjádřil postupu Bílého domu podporu. Už před jednáním Bidena s Putinem prohlásil, že trvá na nedotknutelnosti hranic Ukrajiny. „Bezpečnost v Evropě je založena na dodržování principů. A tím je nedotknutelnost hranic,“ řekl Scholz. „Situace, kdy by došlo k ohrožení Ukrajiny, by byla nepřijatelná. V tom máme jasno.“
Reakce českých poslanců
O napětí mezi Ruskem a USA debatovali v Událostech, komentářích poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Marek Ženíšek (TOP 09). Foldyna sdělil, že se domnívá, že vojáci na ruské straně jsou ruští vojáci, a protože si každý stát může se svými vojáky na své straně hranice dělat, co chce, není třeba vytvářet paniku. Podle něj by Rusko nemělo prospěch z obsazení „zadlužené, zkorumpované“ Ukrajiny.
„Nevidím jediný důvod, proč by mělo Rusko obsazovat Ukrajinu, pakliže tam není snaha Ruska zajistit svoji bezpečnost, protože západní svět, a zejména Spojené státy chtějí na Ukrajině eskalaci konfliktu tím, že tam budou posilovat svoji vojenskou přítomnost a ubezpečovat Ukrajinu v tom, že budou do poslední kapky ukrajinské krve bojovat v tomto konfliktu,“ sdělil Foldyna.
Podle Ženíška je snahou Severoatlantické aliance a dalších zemí odradit Ruskou federaci a Putina od toho, aby o něčem takovém, jako je invaze, vůbec přemýšleli. Uvedl, že jestli někdo dělá problémy, tak je to z mnoha důvodů Ruská federace, nikoliv Ukrajina či západní země. Zmínil nárůst vojenské techniky i vojáků nebo absenci vysvětlení, proč se tak chová.
„Patrně Rusko má nějaké své zájmy, dlouhodobě usiluje, aby rozšířilo sféru vlivu ve svém sousedství, což je něco pochopitelného, ale nepřijatelné je to, že Rusko při tom používá postupy, které jsou v rozporu s mezinárodním právem, a to je třeba odmítnout,“ sdělil Ženíšek.
České parlamentní výbory odsoudily chování Ruska
K chování Ruska se vyjádřily i dva výbory českého parlamentu – senátní bezpečnostní výbor a sněmovní zahraniční výbor. Senát by měl podle výboru doporučit vládě, aby příští týden podpořila společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska. Důvodem je jak posilování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou, tak dezinformační aktivity.
Vláda by také podle výboru měla podpořit přípravu zásadnějších protiruských sankcí, pokud by Rusko po obsazení Krymu v roce 2014 přistoupilo k další agresi vůči Ukrajině. Horní komora by se doporučením výboru měla zabývat příští týden.
Snahu o eskalaci napětí ze strany Ruska a systematickou snahu o vytvoření sféry vlivu ve svém sousedství při nerespektování norem mezinárodního práva odsoudil i zahraniční výbor sněmovny. Zdůraznil také podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, což je podle výboru prioritním bezpečnostním zájmem Česka.
Vládě výbor doporučil maximální spolupráci v NATO k odvrácení konfliktu a podporu společného postupu na příštím jednání Evropské rady. Současně doporučil kabinetu přípravu dalších sankcí a kroků, které by měly zásadní dopad na Rusko a které by byly uplatněny v případě další ruské agrese.
Oba výbory kritizovaly také zneužívání situace migrantů ze strany běloruského režimu.
