Soči

Asi 140 lidí utrpělo zranění, když se ve Volgogradské oblasti na jihu evropské části Ruska srazil osobní vlak s nákladním autem, sdělily ruské státní dráhy. O nehodě informoval jako první internetový kanál Baza, který má vazby na ruské bezpečnostní struktury. Devět vagonů vykolejilo.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Bouře v oblasti Černého moře zasáhla okupovaný Krymský poloostrov a jih Ruska. Kvůli nepříznivému počasí zemřel jeden člověk, téměř půl milionu obyvatel se ocitlo bez elektrického proudu. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka bouře poškodila ruské obranné linie, které okupanti na Krymu vybudovali v obavě před hrozbou ukrajinského vylodění. Bouře zasáhla i území Ukrajiny pod kontrolou Kyjeva, tam způsobily komplikace také sněhové vánice.

Ruské síly se dál snaží prorazit ukrajinskou obranu u Avdijivky na východě Ukrajiny, sdělil na Facebooku generální štáb ukrajinské armády. Ukrajinské síly podle něj za poslední den odrazily asi dvacet ruských útoků v této oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze války na Ukrajině upozornil, že ruské armádní vedení se patrně snaží v informačním prostoru diskuze o ruské ofenzivě u Avdijivky omezit.

Ukrajinské síly ráno u Sevastopolu na anektovaném Krymu zasáhly velitelské stanoviště ruské Černomořské flotily. Podle agentury Reuters to uvedla ukrajinská armáda. Šéf Sevastopolu Michail Razvožajev informoval nejprve o dronových útocích, později upřesnil, že na poloostrov zaútočily rakety. Incident hlásí i ruské černomořské letovisko Soči, kde hořelo ve skladu paliv a maziv nedaleko tamního letiště. Podle telegramového kanálu Baza požár způsobil útok bezpilotního letounu, který udeřil stylem kamikadze. Naopak ruské drony zasáhly v noci na středu ropnou rafinerii v Kremenčuku v centrální části Ukrajiny a způsobily tam požár.

Na poli v ruské Novosibirské oblasti nouzově přistál dopravní letoun Airbus A320 se 167 lidmi na palubě. Nikomu se zřejmě nic nestalo. Spoj, který mířil z černomořského letoviska Soči do sibiřského Omsku, měl závadu, piloti proto požádali o přistání v Novosibirsku. Nakonec se ale rozhodli pro nouzovou akci.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

Margarita Drobjazková byla hvězdou litevského krasobruslení. Veřejnost i stát si ale znepřátelila loni v létě, když vystoupila na krasobruslařském představení v ruském Soči, které pořádala žena kremelského mluvčího. Prezident Gitanas Nausėda už bývalé vrcholové sportovkyni ruského původu odebral státní vyznamenání, a teď by mohla přijít i o občanství. Takový trest podporují i poslanci, kteří v úterý vyzvali k posouzení jejího případu.

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

Válka na Ukrajině mění řadu věcí i pro Rusy, včetně destinací jejich dovolených. Oproti loňsku vzrostl zájem o ruské pobřeží Černého moře až o sedmdesát procent. Vyplývá to z údajů Asociace ruských turistických agentur. Válka totiž přinesla mimo jiné západní sankce, drahé letenky a nemožnost ruských leteckých společností létat do zemí Evropské unie.

Pět tureckých bank se připojuje k ruskému platebnímu systému Mir. Podle agentury Bloomberg to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na zpáteční cestě z ruského Soči, kde jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Výhody z toho budou mít jak ruští turisté, tak i Turecko, tvrdí Erdogan.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.

Ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Naftali Bennett se spolu poprvé osobně setkali v ruském Soči. Probírali bilaterální vztahy, íránský jaderný program nebo bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Izrael označil schůzku, která trvala pět hodin, za vřelou a pozitivní, Kreml zmínil dlouhé, konstruktivní a důvěrné rozhovory.

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

Ruský prezident Vladimir Putin během pondělka přivítal v černomořském letovisku Soči svého běloruského spojence Alexandra Lukašenka. Ruská média předpokládají, že Lukašenko požádá o další část přislíbeného úvěru na jadernou elektrárnu ve výši nejméně tří miliard dolarů (asi 64 miliard korun). Rusko ale v této souvislosti podle listu Kommersant naléhá, aby se běloruský lídr pustil do slibované ústavní reformy. „I když je jasné, že Lukašenko bude Putina žádat o peníze, není známo, co bude Putin požadovat na oplátku,“ napsal opoziční server Belorusskij partizan.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

V kauze údajného manipulování sportovních dotací končí výpovědi úředníků ministerstva školství, kteří z pozice svědků vysvětlují systém přidělování peněz. Podle obžalovaného sportovního funkcionáře Miroslava Jansty ale mohou být někteří ve střetu zájmů, protože se nechávali zvát na sportovní zájezdy Českého olympijského výboru, který v případu vystupuje jako poškozený.

Ruský prezident Vladimir Putin dal na jednání v Soči najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Slíbil úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun). Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, jímž měl na mysli podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici. Polský premiér Mateusz Morawiecki na příštím summitu Evropské unie představí jménem Visegrádské skupiny „Marshallův plán“ pro Bělorusko, podmíněný konáním nových čestných voleb. V neděli se v Bělorusku znovu protestovalo, pořádkové síly zadržely 774 lidí.