Ruská letecká doprava čelící západním sankcím musí kvůli nedostatku strojů vracet do provozu zakonzervovaná letadla ještě sovětské či zahraniční výroby. O jejich rekonstrukci se může postarat „spřátelený“ Írán, kam už Moskva dříve posílala své letouny na technickou údržbu.
Nejpozději do roku 2027 má být pro potřeby civilního letectví opraveno dvanáct zakonzervovaných letadel – podle prokremelského serveru Izvestija jde o devět strojů Tupolev Tu-204/214, dvě typu Iljušin Il-96 a jednoho Antonova An-148. První dva jmenované typy uskutečnily své první lety ještě za dob Sovětského svazu – nyní mají být dodány ruské letecké společnosti Red Wings Airlines.
Podle dostupných informací bylo zpátky v provozuschopném stavu na začátku letošního roku už deset ze zmiňovaných dvanácti letadel, uvádí server United24 Media.
Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) zároveň připomněl, že stroj An-148 je ukrajinský model, který byl v Rusku vyřazen z provozu po havárii vnitrostátního letu v únoru 2018. Při katastrofě tehdy zahynulo všech 71 osob na palubě. O měsíc později pak zakázala svému národnímu dopravci používat Antonovy i Kuba.
Ruská vláda vedle toho v roce 2022 spustila zrychlený program nahrazení západních letadel modely domácí výroby, a to v reakci na uvalení sankcí ze stranu Západu, které přišly po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy. Plán, který zahrnoval období let 2023 až 2025, si kladl za cíl dodat 127 letadel, včetně letounů Suchoj Superjet 100, Iljušin Il-114 a Tupolev Tu-214.
Během tohoto období však bylo do provozu uvedeno pouze třináct nových letadel – dvanáct superjetů a jeden Tu-214. Ten navíc nebyl nasazen pro komerční účely, údajně ho využívá místopředseda tamní vlády Denis Manturov, dodává United24 Media.
Zařazení Boeingu 747
Do provozu mají být nyní znovu uvedeny také zahraniční stroje Boeing 747, které byly uskladněny během pandemie covidu-19 – jejich zastoupení na pravidelných linkách by se mohlo v letech 2026–2027 zdvojnásobit.
Letadla Boeing 747 byla v minulosti vlajkovými loděmi dálkové flotily největších leteckých společností světa. V posledních letech je však mnoho leteckých společností buď převedlo z osobní dopravy na nákladní, nebo je vyřadilo z provozu, zmínil ruskojazyčný server BBC.
„Boeing 747 má (v Rusku) dva hlavní trhy — Dálný východ a jih. V roce 2026, v souvislosti s otevřením letišť v Gelendžiku a Krasnodaru, se poptávka po letech do Soči může částečně přerozdělit mezi tato tři letiště,“ řekl serveru Izvestija výkonný ředitel agentury AviaPort Oleg Pantělejev.
Pantělejev se tedy domnívá, že za současných podmínek a při stabilní ceně leteckého kerosinu se návrat Boeingu 747 do vzduchu jeví jako vhodný. „Ačkoli by samozřejmě za stejných podmínek byl provoz modernějšího Boeingu 777 výhodnější,“ poznamenal.
Rekonstrukce Boeingu 747 může být realizována ve „spřátelených zemích“ Ruska, tedy například Íránu, „kde je technická základna a specialisté“, jak píší Izvestija. RFE/RL dodává, že ruská společnost Aeroflot dříve posílala své letouny Airbus evropské výroby do Teheránu na technickou údržbu.
Letecký analytik Andrej Patrakov serveru Izvestija řekl, že znovuuvedení starších letadel do provozu je provizorním opatřením, jehož cílem je zmírnit nedostatek vybavení.
Západní sankce a jejich obcházení
Sankce zavedené po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu mají Moskvě znemožnit nakupovat letadla a součástky západní výroby. Přibližně 75 procent komerční letecké flotily Ruska tvoří letadla vyrobená v USA, Evropské unii nebo Kanadě, připomíná server RFE/RL.
Podle RFE/RL však Rusko vytvořilo spletitou síť společností pro nákup leteckých náhradních dílů, aby sankce mohlo obejít. V únoru 2025 zatklo americké ministerstvo spravedlnosti tři osoby spojené s jednou z těchto společností sídlící v Ohiu – obviněni byli z vývozu leteckých komponentů do Ruska v hodnotě přibližně dvou milionů dolarů (41,5 milionu korun).
Pokles cestujících
V důsledku snížení počtu dostupných strojů měla průměrná obsazenost sedadel během nejvytíženějších měsíců v roce 2024 překročit 96 procent, mimo sezonu průměr činil 75 procent. Podle dohledatelných údajů z ruské federální agentury Rosaviacija byla oproti tomu průměrná obsazenost sedadel v dubnu 2020 necelých 39 procent. Počet cestujících v roce 2025 mírně poklesl, což analytik Patrakov připisuje právě spíše snížené dostupnosti letadlového parku než poklesu poptávky.
Hlubší úbytek ruského letadlového parku naznačují také prognózy agentury Rosaviacija. Její šéf Dmitrij Jadrov již dříve varoval, že do roku 2030 by ruské letecké společnosti mohly kvůli stáří a nedostatku náhradních dílů přijít až o 230 domácích letadel a 109 strojů zahraniční výroby.
Odborníci podle serveru Izvestija poukazují na to, že letecké společnosti v současné době provozují téměř všechna funkční letadla, zároveň je každoročně vyřazeno přibližně dvě až tři procenta letadlového parku.
