Pro let do Budapešti by Putin potřeboval výjimku. Dříve už udělena byla

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

To, kdy přesně by se mohl Trump s Putinem v Budapešti sejít, zatím jasné není – je však zřejmé, že šéf Kremlu musí počítat s překážkami. Ruská letadla mají vstup do vzdušného prostoru Evropské unie zakázaný – pokud by tedy Putin letěl do maďarské metropole nad členským státem, potřeboval by zvláštní povolení. Maďarsko a mnoho jeho sousedů jsou také členy NATO.

Plošný zákaz pro všechny ruské stroje ve vzdušném prostoru celé sedmadvacítky byl zároveň se zmrazením majetku ruského vůdce uvalen několik dní poté, co Putin v únoru 2022 rozpoutal plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Putin byl rovněž obviněn Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů nezákonného deportování a přesunu ukrajinských dětí do Ruska. Členské země ICC mají povinnost obviněné – v případě, že se ocitnou na jejich území – zatknout. Z ICC se však Maďarsko chystá vystoupit.

„Samozřejmě zajistíme, aby (Putin) mohl vstoupit na území Maďarska, úspěšně zde jednat a poté se vrátit domů,“ uvedl tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Zatím to samozřejmě není jasné,“ prohlásil o trase mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Máme však vůli prezidentů takové setkání uspořádat,“ dodal.

Udělení výjimky

BBC se domnívá, že EU překážky klást nemusí – Unie totiž uvedla, že jakékoli setkání, které přiblíží „spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“, je vítáno a že podporuje Trumpovo úsilí.

Mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová sdělila, že výjimku pro využití vzdušného prostoru musí udělit členské státy individuálně. „Nechci spekulovat o tom, jak to dopadne. Ale jsem rád, že nejsem jeho (Putinův) cestovní agent,“ uvedl vysoce postavený diplomat EU.

Ukrajina nepřichází v úvahu, stejně tak Polsko, což potvrdilo v úterním prohlášení. „Nemohu zaručit, že nezávislý polský soud nenařídí vládě, aby takové letadlo zadržela, aby podezřelý mohl být předán soudu v Haagu,“ pohrozil ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Nejpřímější možná trasa do Maďarska vede pravděpodobně přes východní pobřeží Černého moře a Turecko, Bulharsko a buď Srbsko nebo Rumunsko. To pro BBC uvedlo, že „dosud neobdrželo žádost o přelet od Ruské federace“.

Podle všeho by Bulharsko bylo připraveno umožnit Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti, informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. „Když se vynakládá úsilí k dosažení míru, (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl.

Pokud by Putin chtěl hrát ještě více na jistotu, mohl by letět přes Turecko, kolem jižního pobřeží Řecka a poté nahoru přes vzdušný prostor Černé Hory, než by přeletěl Srbsko. Je to však mnohem delší trasa, podotýká BBC.

Lavrovovy cesty

Putin stejně jako například ministr zahraničí Sergej Lavrov nemají přímo zakázaný vstup do evropských zemí. Důvodem je to, že Lavrov a Putin jsou podle ústavy považováni za zástupce Ruska a žádná země Organizace spojených národů (OSN) nesmí bránit jiné zemi v plnění závazků vyplývajících z členství v této organizaci. Ne všechny země OSN jsou ale ochotny propouštět ruské vládní letouny přes svůj vzdušný prostor.

I tak se však Lavrovovi podařilo do EU dostat – v prosinci 2024 letěl na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vallettě, připomnělo BBC. Trasa z Moskvy na Maltu byla kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru nad Evropou mnohem delší než lety před uvalením sankcí. Letadlo ale EU bez problémů oblétlo – cesta měla zabrat asi 6,5 hodiny.

BBC připomnělo také cestu na summit OBSE o rok dříve, tedy v listopadu 2023, kdy se akce konala ve Skopji. Před plnohodnotnou ruskou invazí vedla trasa z Petrohradu do makedonské metropole přes několik unijních zemí, včetně Litvy a Polska, od nichž by ale bylo nereálné nyní očekávat souhlas s průletem ruského letadla. Alternativní trasy však vedly také přes EU. Bulharsko nejprve průlet Lavrovova letadla schválilo, poté ale svůj souhlas odvolalo – podle ruské státní agentury TASS kvůli tomu, že na palubě byl nejen ministr, ale také mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharová. Nakonec letadlo ruského ministra zahraničí letělo přes Řecko.

V červnu 2022 byl Lavrov nucen zrušit dvoudenní návštěvu Bělehradu – Černá Hora, Bulharsko a Severní Makedonie totiž tehdy odmítly, aby letadlo ruského ministra vstoupilo do jejich vzdušného prostoru.

Let Matvijenkové do Švýcarska

Na palubě vládního speciálu odletěla do Evropy také šéfka ruské horní komory Valentina Matvijenková – na konci července přiletěla do Ženevy na summit předsedkyň parlamentů.

Švýcarsko není členem Unie, k evropským sankcím se však částečně připojilo. Matvijenková, stejně jako někteří členové doprovodné delegace, pod tyto restrikce spadají. Švýcarské ministerstvo zahraničí však tehdy vysvětlilo, že vláda země může udělovat výjimky ze zákazu vstupu, zejména pro cesty humanitárního, zdravotního nebo diplomatického charakteru, vysvětluje BBC.

Aby letadlo s Matvijenkovou na palubě mohlo v Ženevě přistát, požádalo Švýcarsko italské a francouzské úřady o povolení k průletu, napsala Ukrajinska pravda s odkazem na Bloomberg. Podle jeho informací Řím po konzultaci s Paříží souhlasil. V důsledku toho letěl vládní letoun na cestě tam přes Itálii a na cestě zpět se krátce dostal do vzdušného prostoru Francie.

Ruská účast na pohřbu papeže

Rusko mělo své zastoupení také na pohřbu papeže Františka – Řím navštívila ministryně kultury Olga Ljubimovová. Pro tento let bylo nutné povolení jen od Itálie.

V polovině května odletělo do Říma stejné letadlo z moskevského letiště Vnukovo a zamířilo do Říma, kde měla Ljubimová reprezentovat Rusko na inaugurační mši papeže Lva XIV. Podle údajů Flightradar24 se však letadlo otočilo ve Středozemním moři nedaleko egyptské Alexandrie a vrátilo se do Moskvy, popsala BBC.

Ruské ministerstvo kultury oznámilo, že se šéfka resortu nemohla zúčastnit „z technických důvodů souvisejících s nekoordinací letové trasy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.