Pro let do Budapešti by Putin potřeboval výjimku. Dříve už udělena byla

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

To, kdy přesně by se mohl Trump s Putinem v Budapešti sejít, zatím jasné není – je však zřejmé, že šéf Kremlu musí počítat s překážkami. Ruská letadla mají vstup do vzdušného prostoru Evropské unie zakázaný – pokud by tedy Putin letěl do maďarské metropole nad členským státem, potřeboval by zvláštní povolení. Maďarsko a mnoho jeho sousedů jsou také členy NATO.

Plošný zákaz pro všechny ruské stroje ve vzdušném prostoru celé sedmadvacítky byl zároveň se zmrazením majetku ruského vůdce uvalen několik dní poté, co Putin v únoru 2022 rozpoutal plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Putin byl rovněž obviněn Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů nezákonného deportování a přesunu ukrajinských dětí do Ruska. Členské země ICC mají povinnost obviněné – v případě, že se ocitnou na jejich území – zatknout. Z ICC se však Maďarsko chystá vystoupit.

„Samozřejmě zajistíme, aby (Putin) mohl vstoupit na území Maďarska, úspěšně zde jednat a poté se vrátit domů,“ uvedl tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Zatím to samozřejmě není jasné,“ prohlásil o trase mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Máme však vůli prezidentů takové setkání uspořádat,“ dodal.

Udělení výjimky

BBC se domnívá, že EU překážky klást nemusí – Unie totiž uvedla, že jakékoli setkání, které přiblíží „spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“, je vítáno a že podporuje Trumpovo úsilí.

Mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová sdělila, že výjimku pro využití vzdušného prostoru musí udělit členské státy individuálně. „Nechci spekulovat o tom, jak to dopadne. Ale jsem rád, že nejsem jeho (Putinův) cestovní agent,“ uvedl vysoce postavený diplomat EU.

Ukrajina nepřichází v úvahu, stejně tak Polsko, což potvrdilo v úterním prohlášení. „Nemohu zaručit, že nezávislý polský soud nenařídí vládě, aby takové letadlo zadržela, aby podezřelý mohl být předán soudu v Haagu,“ pohrozil ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Nejpřímější možná trasa do Maďarska vede pravděpodobně přes východní pobřeží Černého moře a Turecko, Bulharsko a buď Srbsko nebo Rumunsko. To pro BBC uvedlo, že „dosud neobdrželo žádost o přelet od Ruské federace“.

Podle všeho by Bulharsko bylo připraveno umožnit Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti, informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. „Když se vynakládá úsilí k dosažení míru, (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl.

Pokud by Putin chtěl hrát ještě více na jistotu, mohl by letět přes Turecko, kolem jižního pobřeží Řecka a poté nahoru přes vzdušný prostor Černé Hory, než by přeletěl Srbsko. Je to však mnohem delší trasa, podotýká BBC.

Lavrovovy cesty

Putin stejně jako například ministr zahraničí Sergej Lavrov nemají přímo zakázaný vstup do evropských zemí. Důvodem je to, že Lavrov a Putin jsou podle ústavy považováni za zástupce Ruska a žádná země Organizace spojených národů (OSN) nesmí bránit jiné zemi v plnění závazků vyplývajících z členství v této organizaci. Ne všechny země OSN jsou ale ochotny propouštět ruské vládní letouny přes svůj vzdušný prostor.

I tak se však Lavrovovi podařilo do EU dostat – v prosinci 2024 letěl na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vallettě, připomnělo BBC. Trasa z Moskvy na Maltu byla kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru nad Evropou mnohem delší než lety před uvalením sankcí. Letadlo ale EU bez problémů oblétlo – cesta měla zabrat asi 6,5 hodiny.

BBC připomnělo také cestu na summit OBSE o rok dříve, tedy v listopadu 2023, kdy se akce konala ve Skopji. Před plnohodnotnou ruskou invazí vedla trasa z Petrohradu do makedonské metropole přes několik unijních zemí, včetně Litvy a Polska, od nichž by ale bylo nereálné nyní očekávat souhlas s průletem ruského letadla. Alternativní trasy však vedly také přes EU. Bulharsko nejprve průlet Lavrovova letadla schválilo, poté ale svůj souhlas odvolalo – podle ruské státní agentury TASS kvůli tomu, že na palubě byl nejen ministr, ale také mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharová. Nakonec letadlo ruského ministra zahraničí letělo přes Řecko.

V červnu 2022 byl Lavrov nucen zrušit dvoudenní návštěvu Bělehradu – Černá Hora, Bulharsko a Severní Makedonie totiž tehdy odmítly, aby letadlo ruského ministra vstoupilo do jejich vzdušného prostoru.

Let Matvijenkové do Švýcarska

Na palubě vládního speciálu odletěla do Evropy také šéfka ruské horní komory Valentina Matvijenková – na konci července přiletěla do Ženevy na summit předsedkyň parlamentů.

Švýcarsko není členem Unie, k evropským sankcím se však částečně připojilo. Matvijenková, stejně jako někteří členové doprovodné delegace, pod tyto restrikce spadají. Švýcarské ministerstvo zahraničí však tehdy vysvětlilo, že vláda země může udělovat výjimky ze zákazu vstupu, zejména pro cesty humanitárního, zdravotního nebo diplomatického charakteru, vysvětluje BBC.

Aby letadlo s Matvijenkovou na palubě mohlo v Ženevě přistát, požádalo Švýcarsko italské a francouzské úřady o povolení k průletu, napsala Ukrajinska pravda s odkazem na Bloomberg. Podle jeho informací Řím po konzultaci s Paříží souhlasil. V důsledku toho letěl vládní letoun na cestě tam přes Itálii a na cestě zpět se krátce dostal do vzdušného prostoru Francie.

Ruská účast na pohřbu papeže

Rusko mělo své zastoupení také na pohřbu papeže Františka – Řím navštívila ministryně kultury Olga Ljubimovová. Pro tento let bylo nutné povolení jen od Itálie.

V polovině května odletělo do Říma stejné letadlo z moskevského letiště Vnukovo a zamířilo do Říma, kde měla Ljubimová reprezentovat Rusko na inaugurační mši papeže Lva XIV. Podle údajů Flightradar24 se však letadlo otočilo ve Středozemním moři nedaleko egyptské Alexandrie a vrátilo se do Moskvy, popsala BBC.

Ruské ministerstvo kultury oznámilo, že se šéfka resortu nemohla zúčastnit „z technických důvodů souvisejících s nekoordinací letové trasy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 49 mminutami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 50 mminutami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 1 hhodinou

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 3 hhodinami

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 3 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 5 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...