Summit Trumpa a Putina v brzké době asi nebude, Trump nechce zbytečnou schůzku

3 minuty
Události: Nejasnosti ohledně summitu v Budapešti
Zdroj: ČT24

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Trump v úterý večer na dotaz ohledně vyhlídky na summit řekl, že nechce mít „zbytečnou schůzku“ a že se zatím nerozhodl, zda se uskuteční. „Nechci ztrácet čas – tak uvidíme, co se stane,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Podle Reuters naznačil, že ve věci může ještě nastat vývoj, a řekl, že Bílý dům o něm „bude informovat v příštích dvou dnech“.

Média vyjadřovala pochybnosti o termínu summitu v průběhu celého úterý. Například stanice CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. V pondělí si přitom oba činitelé telefonovali a diskutovali o „dalších krocích“ v návaznosti na telefonát Trumpa a Putina z minulého týdne.

Důvod odkladu není zcela jasný, jeden ze zdrojů CNN však uvedl, že ministři vyjadřovali odlišná očekávání ohledně ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Podle Kremlu nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Nejde tak prý odložit něco, co ještě nebylo naplánované. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev později na síti X uvedl, že přípravy summitu pokračují.

Američtí představitelé podle CNN usoudili, že postoj Moskvy se zatím příliš neposunul od jejích maximalistických požadavků. Rubio proto podle zdroje zatím pravděpodobně nedoporučí, aby se druhý letošní summit mezi Trumpem a Putinem uskutečnil. Šéfové diplomacie obou zemí však spolu budou pravděpodobně znovu telefonicky hovořit ještě tento týden.

Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení ruské agrese na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na místě jejího uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s oběma velmocemi.

„Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu“

Agentura Reuters v úterý hovořila se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou se summitem Trump-Putin váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války. „Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.

Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce hlavy USA s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Kyjev, aby se vzdal Donbasu.

15 minut
90‘ ČT24: Chaos kolem summitu Trump-Putin
Zdroj: ČT24

„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.

Ruský vůdce požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině. Velkou část tohoto průmyslového regionu, který má strategický význam, v současnosti Rusové okupují. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jako je nyní v době okupace.

Ukrajina se plnohodnotné ruské vojenské agresi brání již čtvrtým rokem. Prezident USA se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se setkal už v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní ve východní Evropě nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 56 mminutami

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 2 hhodinami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 10 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 12 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 13 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 16 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 17 hhodinami
Načítání...