Summit Trumpa a Putina v brzké době asi nebude, Trump nechce zbytečnou schůzku

Nahrávám video

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Trump v úterý večer na dotaz ohledně vyhlídky na summit řekl, že nechce mít „zbytečnou schůzku“ a že se zatím nerozhodl, zda se uskuteční. „Nechci ztrácet čas – tak uvidíme, co se stane,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Podle Reuters naznačil, že ve věci může ještě nastat vývoj, a řekl, že Bílý dům o něm „bude informovat v příštích dvou dnech“.

Média vyjadřovala pochybnosti o termínu summitu v průběhu celého úterý. Například stanice CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. V pondělí si přitom oba činitelé telefonovali a diskutovali o „dalších krocích“ v návaznosti na telefonát Trumpa a Putina z minulého týdne.

Důvod odkladu není zcela jasný, jeden ze zdrojů CNN však uvedl, že ministři vyjadřovali odlišná očekávání ohledně ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Podle Kremlu nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Nejde tak prý odložit něco, co ještě nebylo naplánované. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev později na síti X uvedl, že přípravy summitu pokračují.

Američtí představitelé podle CNN usoudili, že postoj Moskvy se zatím příliš neposunul od jejích maximalistických požadavků. Rubio proto podle zdroje zatím pravděpodobně nedoporučí, aby se druhý letošní summit mezi Trumpem a Putinem uskutečnil. Šéfové diplomacie obou zemí však spolu budou pravděpodobně znovu telefonicky hovořit ještě tento týden.

Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení ruské agrese na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na místě jejího uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s oběma velmocemi.

„Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu“

Agentura Reuters v úterý hovořila se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou se summitem Trump-Putin váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války. „Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.

Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce hlavy USA s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Kyjev, aby se vzdal Donbasu.

Nahrávám video

„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.

Ruský vůdce požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině. Velkou část tohoto průmyslového regionu, který má strategický význam, v současnosti Rusové okupují. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jako je nyní v době okupace.

Ukrajina se plnohodnotné ruské vojenské agresi brání již čtvrtým rokem. Prezident USA se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se setkal už v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní ve východní Evropě nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 11 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.