Summit Trumpa a Putina v brzké době asi nebude, Trump nechce zbytečnou schůzku

Nahrávám video
Události: Nejasnosti ohledně summitu v Budapešti
Zdroj: ČT24

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Trump v úterý večer na dotaz ohledně vyhlídky na summit řekl, že nechce mít „zbytečnou schůzku“ a že se zatím nerozhodl, zda se uskuteční. „Nechci ztrácet čas – tak uvidíme, co se stane,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Podle Reuters naznačil, že ve věci může ještě nastat vývoj, a řekl, že Bílý dům o něm „bude informovat v příštích dvou dnech“.

Média vyjadřovala pochybnosti o termínu summitu v průběhu celého úterý. Například stanice CNN uvedla, že Trumpova snaha o brzké setkání s Putinem se komplikuje, protože přípravná schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Marka Rubia se Sergejem Lavrovem se tento týden nejspíše neuskuteční. V pondělí si přitom oba činitelé telefonovali a diskutovali o „dalších krocích“ v návaznosti na telefonát Trumpa a Putina z minulého týdne.

Důvod odkladu není zcela jasný, jeden ze zdrojů CNN však uvedl, že ministři vyjadřovali odlišná očekávání ohledně ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Podle Kremlu nebyly ani jednou stranou zmíněny žádné konkrétní termíny. Nejde tak prý odložit něco, co ještě nebylo naplánované. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev později na síti X uvedl, že přípravy summitu pokračují.

Američtí představitelé podle CNN usoudili, že postoj Moskvy se zatím příliš neposunul od jejích maximalistických požadavků. Rubio proto podle zdroje zatím pravděpodobně nedoporučí, aby se druhý letošní summit mezi Trumpem a Putinem uskutečnil. Šéfové diplomacie obou zemí však spolu budou pravděpodobně znovu telefonicky hovořit ještě tento týden.

Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení ruské agrese na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na místě jejího uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s oběma velmocemi.

„Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu“

Agentura Reuters v úterý hovořila se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle kterých je odklad schůzky Rubia s Lavrovem známkou toho, že Američané mohou se summitem Trump-Putin váhat kvůli ruským požadavkům na zastavení války. „Myslím, že Rusové chtějí příliš mnoho. Američanům je jasné, že v Budapešti nedostane Trump žádnou dohodu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Druhý k tomu poznamenal, že Rusové nijak nezměnili svůj postoj a odmítají zastavit vojáky na stávající linii bojů.

Nejmenovaný vysoký ukrajinský představitel řekl agentuře AFP, že Trumpovo mírové úsilí se pohybuje v kruhu. Vyjádřil se také k nedávné schůzce hlavy USA s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, kterou označil za napjatou a nesnadnou. Trump podle tohoto představitele tlačil na Kyjev, aby se vzdal Donbasu.

Nahrávám video
90‘ ČT24: Chaos kolem summitu Trump-Putin
Zdroj: ČT24

„Ano, je to pravda,“ řekl ukrajinský představitel na otázku, zda Trump chtěl po Zelenském, aby se ukrajinští vojáci stáhli z oblastí Donbasu, které dosud kontrolují.

Ruský vůdce požaduje odevzdání Donbasu jako jednu z podmínek pro ukončení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině. Velkou část tohoto průmyslového regionu, který má strategický význam, v současnosti Rusové okupují. O víkendu Trump řekl, že aby válka mohla skončit, bude muset východoukrajinský Donbas zůstat rozdělený tak, jako je nyní v době okupace.

Ukrajina se plnohodnotné ruské vojenské agresi brání již čtvrtým rokem. Prezident USA se od svého letošního návratu do Bílého domu snaží konflikt ukončit, s Putinem se setkal už v létě na Aljašce, ale jeho úsilí zatím v klid zbraní ve východní Evropě nevyústilo. Kyjev opakovaně souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko zastavit boje odmítlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 9 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 11 hhodinami
Načítání...