Sergej Rjabkov

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Finsko se v úterý stalo 31. členskou zemí NATO. V poválečných dějinách země jde dle finského velvyslance v Česku Pasiho Tuominena o zlomový okamžik, jak uvedl v pořadu Události, komentáře. Vyhrůžky, které zní z Moskvy, nebere příliš vážně, jedná se podle něj pouze o ruskou rétoriku. „Být Ruskem, nechtěl bych pokoušet jednotu NATO a Evropské unie,“ podotkl. Strach prý nemají ani finští občané. Co se týče zahraniční politiky, v zemi vládne dle Tuominena konsensus.

Severní Korea v pátek vystřelila zřejmě mezikontinentální balistickou raketu, uvedly tiskové agentury s odvoláním na jihokorejské ministerstvo obrany. O startu balistické rakety v KLDR informovala rovněž japonská pobřežní stráž. Raketa, kterou v pátek otestovala Severní Korea, měla dostatečný dolet, aby zasáhla Spojené státy, uvedl později japonský ministr obrany Jasukazu Hamada. Spojené státy test střely odsoudily. Severokorejský vůdce Kim Čong-un  řekl, že na jaderné hrozby odpoví jaderným útokem a na totální konfrontaci totální konfrontací.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v CNN připustil, že Rusko nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Americký prezident Joe Biden se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití biologických a chemických zbraní na Ukrajině. Summit EU se chystá podpořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku. Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20. Ukrajinská vicepremiérka kritizuje postoj maďarského vedení k Ukrajině a ptá se, zda Budapešti jde o levný plyn či o Zakarpatí, které bývalo uherské.

Demokraté v americkém senátu zveřejnili projekt protiruských sankcí, které navrhují přijmout v případě, že ruská vojska podniknou invazi na Ukrajinu. Návrh zákona dává prostor pro sankce týkající se plynovodu Nord Stream 2 či šéfa Kremlu Vladimira Putina. Jeho mluvčí uvedl, že uvalení amerických sankcí na Putina by se rovnalo přerušení vztahů.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Rusko je zklamáno signály z Washingtonu a Bruselu před pondělním jednáním v Ženevě, které bude věnováno situaci na Ukrajině, řekl podle agentur Interfax a RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Prohlásil, že k nadcházejícím diplomatickým rozhovorům nepřistupuje s optimismem. Washington naznačil, jak by vypadaly sankce vůči Moskvě v případě agrese proti Ukrajině.

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o otevřeném nebi zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Tamní diplomacie avizovala, že bude dohodu dodržovat, dokud bude platná.

Spojené státy informovaly Rusko, že jejich rozhodnutí o odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 je definitivní. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Washington obviňuje Moskvu, že vývojem nového balistického arzenálu dohodu porušuje, Rusko ale nařčení odmítá a chce o záležitosti ještě jednat. Jádrem sporu je nová ruská střela s kódovým označením 9M729, kterou Moskva ve středu oficiálně představila.