Finsko se v úterý stalo 31. členskou zemí NATO. V poválečných dějinách země jde dle finského velvyslance v Česku Pasiho Tuominena o zlomový okamžik, jak uvedl v pořadu Události, komentáře. Vyhrůžky, které zní z Moskvy, nebere příliš vážně, jedná se podle něj pouze o ruskou rétoriku. „Být Ruskem, nechtěl bych pokoušet jednotu NATO a Evropské unie,“ podotkl. Strach prý nemají ani finští občané. Co se týče zahraniční politiky, v zemi vládne dle Tuominena konsensus.
Být Ruskem, jednotu NATO bych pokoušet nechtěl, říká finský velvyslanec v Česku Tuominen
Velvyslanec Pasi Tuominen hovořil o vstupu Finska do NATO (zdroj: ČT24)
„Je to velký krok, ale ještě není úplný. Zatím čekáme na Švédsko, až se připojí, a na ratifikaci švédského členství v Alianci. To je pro nás velmi důležité,“ podotkl velvyslanec.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již před lety naznačil, že vstup Finska do NATO by Moskva mohla považovat za válečný akt. Tuominen soudí, že jde jen o ruskou rétoriku. „Věděli, že Finsko je součástí Západu. (…) Vlastně od doby, co jsme se stali součástí Evropské unie, Finsko neutrální není a naše bezpečnostní politika je jasná,“ okomentoval.
Pouze za rétoriku velvyslanec označuje i vyhrůžky náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který říká, že Moskva bude reagovat na vstup Finska do Aliance v „pravou chvíli“ a současně připraví odvetná opatření.
Strach dle velvyslance nemají ani obyčejní finští občané. „Stále byli v této situaci velmi klidní. A teď už máme ujištění, že jsme členem NATO, tak jsme ještě klidnější než kdy předtím. Takže Finové strach nemají vůbec,“ sdělil.
Tuominen: Pokud jde o zahraniční politiku, ve Finsku vládne konsensus
Ve Finsku se o víkendu konaly parlamentní volby. Témata, jako je NATO či válka na Ukrajině, však roli nehrála. „Je to tím, že u nás vládne konsensus, pokud jde o zahraniční politiku,“ vysvětluje Tuominen. „To se jasně prokázalo i tím, že ze dvou set členů parlamentu hlasovalo pro členství v NATO 188,“ doplnil.
Finská premiérka Sanna Marinová a její sociální demokracie ve volbách skončila až třetí, což svět poměrně překvapilo. „Myslím, že Finové jí rozuměli, ale ve volbách byla ještě další témata, a právě to poselství sociálních demokratů nějak neprošlo, lidé ho nepřijali a chtěli alternativu,“ zhodnotil velvyslanec.
Pokud jde o zahraniční politiku, Tuominen neočekává po volbách žádné velké změny. „Když jsme nyní členy Severoatlantické aliance, tak heslem naší zahraniční politiky je kontinuita. Věřím, že ta setrvá i nadále,“ prohlásil. Společenská poptávka je ale podle něj v záležitostech ekonomických. „Uvidíme, jak to bude, jaké kompromisy nalezneme. Je ještě příliš brzy říci, jaké strany vytvoří novou vládu,“ uzavřel.