Finové zvolili poslance. Volby vyhráli opoziční konzervativci, Marinová uznala porážku

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Po sečtení všech hlasů zvítězila středopravicová Národní koaliční strana s 20,8 procenta. Za nimi následovala pravicově populistická Strana Finové s 20,1 procenta, zatímco sociální demokraté získali 19,9 procenta, napsala agentura AP.

Podle veřejnoprávní televize Yle získá Národní koaliční strana 48 z 200 křesel v parlamentu. Druhá Strana Finů bude mít 46 křesel a sociální demokraté o tři méně. Zbylé mandáty si rozdělí sedm dalších politických skupin.

„Je to velké vítězství,“ zdůraznil předseda dosud opozičních konzervativců, 53letý bývalý ministr financí Orpo. Šéf nejsilnějšího uskupení v parlamentu obvykle dostává po volbách jako první šanci sestavit novou vládu. Orpo před volbami nevyloučil spolupráci se žádnou stranou.

Marinová: Demokracie promluvila

Naproti tomu premiérka Marinová odmítla, že by mohla koalici vytvořit s nacionalisty ze Strany Finů, kterou označila za „otevřeně rasistickou“. „Demokracie promluvila,“ konstatovala Marinová v okamžiku, kdy bylo jasné, že její sociální demokraté skončí až na třetím místě.

Marinová si získala respekt za to, jak severskou zemi provedla pandemií covidu-19, i za to, jak pevně stojí za Ukrajinou ve válce s Ruskem, voliče ale nyní trápí spíše vysoké životní náklady, napsala agentura AP. Ani blížící se vstup Finska do NATO se jako téma ve volební kampani téměř neobjevoval.

Sociální demokraté vyhráli – tehdy ještě pod vedením Anttiho Rinna, volby v dubnu 2019. Marinová v jeho vládě zastávala post ministryně dopravy. V prosinci 2019 se stala premiérkou poté, co se Rinneho kabinet rozpadl v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků, která se rozšířila i do letectví a dalších odvětví. Postup sociálních demokratů při řešení tohoto problému kritizoval koaliční partner, strana Finský střed s tím, že v premiéra ztratil důvěru.

Marinová se tehdy stala nejmladší premiérkou na světě, nejmladší osobou ve funkci finského premiéra a také třetí ženou v tomto úřadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 37 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled