Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.
Po předání dokumentu proběhl brífink šéfa Aliance Jense Stoltenberga a finského prezidenta Sauliho Niinistö. „Je to úleva. Jsem spokojený s výsledkem,“ řekl finský prezident. Samotný proces vstupování do NATO nebyl podle něho náročný. Mezi partnery totiž existovala vzájemná důvěra.
„Máme nyní silnější bezpečnost a stabilitu,“ zdůraznil výsledek vstupu. Dodal, že jeho země bude nadále pracovat na budování společné bezpečnosti a obrany v celém severském regionu.
Doba, kdy jsme nebyli součástí žádného vojenského společenství, skončila, řekl prezident. Dodal, že každá země se snaží zvýšit svoji bezpečnost, což se nyní děje i u Finska. To už se jako partner účastnilo mnoha akcí NATO, nyní bude jeho součástí. „Členství pro nás znamená bezpečnost. Ale také Finsko poskytuje bezpečnost NATO, zavázali jsme se chránit bezpečnost všech členů Aliance.“
Niinistö také uvedl, že Finsko bude po svém vstupu do NATO pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení Švédska k Alianci. Obě severské země zažádaly o vstup do NATO společně v loňském roce v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu. Stockholm ale stále čeká na ratifikaci ze strany Turecka a Maďarska. Také britský premiér Rishi Sunak v úterý apeloval na „všechny členy“ Severoatlantické aliance, aby přijetí Švédska schválili.
Stoltenberg uvedl, že v případě Finska šlo o nejrychlejší proces rozšiřování NATO. Dodal, že Finsko se od úterý stalo plnohodnotným členem Aliance, má tak právo se účastnit všech akcí, má právo hlasovat a je pokryto i bezpečnostní zárukou podle článku 5, tedy: Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Obavy z Ruska byly důvodem vstupu Finska do NATO
Rusko již řadu let zvyšuje své vojenské kapacity na severu poblíž Finska a obavy z Moskvy byly i důvodem finského vstupu do NATO. Před slavnostním přijetím skandinávské země do Severoatlantické aliance to řekl její generální tajemník Stoltenberg.
Aliance podle něj prozatím ve Finsku nerozmístí žádné stálé mezinárodní jednotky.
Stoltenberg reagoval na pondělní vyjádření Moskvy, že Rusko kvůli vstupu Finska do NATO posílí svou vojenskou přítomnost na severu a severozápadě země. Podle šéfa Aliance se to děje již řadu let, a to i v těsném sousedství Finska či Norska na poloostrově Kola.
„Nejsme jen svědky ruského vojenského posilování, ale vidíme i to, že Rusko a prezident (Vladimir) Putin jsou připraveni použít sílu proti svým sousedům,“ řekl Stoltenberg s odkazem na válku na Ukrajině či na vpád ruských jednotek do Gruzie v roce 2008.
Jedná se o zhoršení situace, tvrdí Rusko
Rusko na vstup Finska do NATO odpoví v pravou chvíli a beze spěchu. Podle agentury TASS to v reakci na oficiální přijetí Helsinek mezi členy Severoatlantické aliance řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl Rjabkov.
Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat. „Hluboce se mýlí,“ řekl k tomu Rjabkov.
„Jedná se o další zhoršení situace. Rozšíření NATO je ohrožením naší bezpečnosti a národních zájmů,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý podle agentury TASS tvrdil, že NATO zvyšuje svou bojovou připravenost a zintenzivňuje aktivity v blízkosti hranic Ruska a Běloruska – společně s rozšířením Aliance o Finsko to podle něj „vytváří riziko rozšíření konfliktu na Ukrajině“, podle ministra to prý ale neovlivní výsledek „speciální vojenské operace“, což je oficiální termín Moskvy pro její vojenskou agresi vůči sousední zemi.
Agentura AP uvedla, že webové stránky finského parlamentu ochromil krátce před stvrzením členství země v NATO hackerský útok. K útoku známému jako odepření služby (Denial of Service), kdy jsou internetové stránky zahlcené velkým množstvím požadavků na přístup, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057.
Putin se zmýlil, uvedl Biden
Americký prezident Joe Biden v prohlášení uvítal přistoupení Finska do NATO a napsal, že se těší na přijetí Švédska. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj zmýlil, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí. „Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím,“ uvedl Biden.
Finsku ke vstupu do NATO gratuloval také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Gratuluji. Ode dneška tvoří Alianci 31 zemí. Silní partneři jsou zárukou bezpečnosti pro Polsko, náš region i celý svět,“ napsal na Twitteru.
Finsko bude v NATO silným spojencem, ocenili Fiala a Lipavský
Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil v úterý finský vstup do Severoatlantické aliance český premiér Petr Fiala (ODS). Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) novinářům v bruselské centrále Aliance řekl, že ruská agrese na Ukrajině skandinávské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese. Finsko podle něj bude silným spojencem a jeho členství v NATO může prospět jak Helsinkám, tak celé Evropě.
„Plně rozumím Finsku, které má velice silnou armádu, výdaje na obranu čtyři procenta HDP (hrubého domácího produktu), je to velmi silný spojenec,“ prohlásil Lipavský krátce před začátkem ceremoniálu završujícího finské přijetí. Většina zemí NATO včetně Česka zatím nedosahuje společného cíle vydávat na obranu dvě procenta HDP, Praha toho plánuje docílit příští rok.
Také podle Fialy bude Finsko velkou posilou pro vojenský obranný blok. „Doufám, že Maďarsko a Turecko ratifikují vstup Švédska, a to se také brzy stane členem NATO,“ napsal na Twitteru český premiér.
Převážil pragmatický přístup, uvedl Vojtěch
Podle velvyslance Česka v Helsinkách Adama Vojtěcha mají Finové k Rusku „rezervovaný vztah“. Severskou zemi během druhé světové války napadl Sovětský svaz a tento klíčový okamžik stále přetrvává v kolektivní paměti národa. Od té doby se prakticky stále připravuje na potenciální konflikt, uvedl. „Ve Finsku funguje povinná vojenská služba. Povinně dodnes musí mít všechny veřejné budovy protiatomové a protiletecké kryty,“ přiblížil velvyslanec v pořadu 90' ČT24.
Přestože je země na vysoké bezpečnostní úrovni, stala se i pro Finsko ruská invaze na Ukrajinu zlomovou událostí. „Finové si uvědomili, že 1344 kilometrů dlouhá hranice skutečně může být potenciálně prolomena ze strany Ruska a mohou být další na řadě,“ řekl Vojtěch.
Podle velvyslance převládl při vstupu do NATO ve Finsku pragmatický přístup, když Helsinky nakonec Alianci rozšířily dříve než Stockholm. „Pro Švédsko situace není tak zlá. V současné době bude v zásadě obklopeno členskými státy NATO. Pro Finsko to má v tuto chvíli zásadnější význam,“ uvedl. Vojtěch poukázal na to, že Haavisto předal Blinkenovi s přístupovým dokumentem i ratifikaci vstupu Švédska.
Optimistou ohledně vstupu Švédska do NATO je také velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. „Doufám, že se ani nestihneme naučit říkat 31 a už nás bude 32,“ uvedl. Podle Landovského je jediným, kdo z rozšíření Aliance nebude těžit, Vladimir Putin. „Je nejlepším náborářem do NATO v jeho historii. Nechtěl mít žádnou hranici, bude mít dvojnásobnou,“ řekl.
„Ruské agrese (…) měly opačný efekt. Měly zabránit rozšiřování Severoatlantické aliance, ale působily na země v ruské blízkosti jako důvod pro vstup,“ dodal. Risk přímého střetu mezi NATO a Ruskem podle něj finský přístup „jednoznačně snižuje“.
Upozornil, že následkem rozšíření také mizí neutrální nárazníkové zóny, které v severní Evropě přetrvávaly po dvě staletí. „To je veliká věc (…) Dostáváme se zpět do doby, kdy už nikdo nemá strach z toho, že bude svou bezpečnost hájit,“ uvedl Landovský.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský v Horizontu ČT24 připomněl, že NATO před začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu hledalo nový směr. Ten našlo právě v podpoře napadené země. O budoucím směřování Aliance se má jednat i na červencovém summitu NATO v litevském Vilniusu, kde bude Česko reprezentovat prezident Petr Pavel.
Tématem bude jednak obranná infrastruktura zejména východního křídla NATO, ale i „tradičně bolavé místo“ – výdaje členských států na obranu. „V loňském roce z tehdy ještě třiceti zemí bájný dvouprocentní cíl v poměru k HDP splnilo jenom sedm zemí,“ uvedl Obrovský. Finsko bude v tomto ohledu se čtyřmi procenty premiantem, dodal zpravodaj.
