Helsinky

Jeden dvanáctiletý žák zemřel a další dva utrpěli vážná zranění při střelbě ve škole ve finském městě Vantaa, které leží nedaleko metropole Helsinky. Na tiskové konferenci to uvedla finská policie, která taktéž oznámila, že podezřelého, kterému je dvanáct let, zadržela. Případ vyšetřuje jako vraždu a pokus o vraždu. Ve středu bude v zemi platit státní smutek a vlajky na vládních budovách budou spuštěny na půl žerdi.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Ostrava plánuje zavést maximální třicetikilometrovou rychlost pro řidiče na třídě Přemyslovců. Ulice by se tak měla stát příjemným a klidným městským bulvárem. Rychlost začne platit po dokončení úprav v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky, což by mohlo být za dva roky. V ulici se momentálně mění vodovod a opravuje kanalizace, poté dostane nový povrch, který doplní stromy i nové záhony.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech souviset s nižší potřebou užívání léků proti úzkosti, nespavosti, depresím nebo vysokému krevnímu tlaku a astmatu. Zjistil to výzkumný tým z Finska, podle kterého lze korelaci pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně, píše list The Guardian.

Finsko zmrazilo majetek oligarchovi Gennadiji Timčenkovi, který v Helsinkách mimo jiné spoluvlastní sportovní arénu, ale má vazby i na Česko. Blízký spojenec Vladimira Putina prostřednictvím svých firem založil v Praze pobočku společnosti Gunvor, která obchoduje se zemním plynem. Podnikal také s Romanem Popovem stíhaným kvůli krachu Česko-ruské banky.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Švédsko a Finsko nejspíš v nejbližším období nevstoupí do Severoatlantické aliance. Jejich začlenění do NATO stále zdržuje Turecko, s jehož zástupci vlády obou zemí v pátek vedly první uzavřené rozhovory. Jednání mají pokračovat minimálně ještě několik měsíců.

Finská premiérka Sanna Marinová udělala zřejmě už definitivní tečku za svou večírkovou aférou. Šestatřicetiletá politička se v slzách omluvila za další uniklé snímky z jejích oslav. Poté, co se objevila na videu, kde tančí s přáteli, pobouřila část veřejnosti fotografie dvou spoře oděných žen z premiérčina sídla. Marinová nad fotografií vyjádřila lítost, brání se ale s tím, že nic špatného nedělala a že i jako premiérka má právo na zábavu.

I když je kamenných kasin ve Finsku jen hrst, příležitostí k drobnému gamblingu je tolik, že je téměř všudypřítomná. Loterii si lze vsadit na více než šesti tisících místech po celé zemi, herní automaty lze najít i na nečekaných místech. Finové si příznivý vztah ke gamblingu vypěstovali během druhé světové války, kdy bylo vyplňování tiketů skrze státní firmu vnímáno jako finanční pomoc vlasti. I v případě prohry totiž peníze směřovaly tam, kde je bylo třeba. Státní firma, která má ve Finsku monopol na hazard, ale od té doby vyrostla v mohutnou instituci, které se nevyhýbají kontroverze a korupční skandály. A čím více peněz do ní proudí, tím palčivější se stává další problém – hráči se závislostí.

Na vrcholném setkání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v Helsinkách, se sešlo 51 šéfů států a vlád, včetně prezidenta Václava Havla. Ve svém projevu Havel zdůraznil, že dosavadní evropské mírové pořádky se hroutí. A formuloval výzvu k upevnění nového systému, jenž by odpovídal nárokům jedenadvacátého století. Jeho následná dvoustranná jednání se světovými státníky pak provázela otázka možného rozpadu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.

Politoložka z Univerzity Helsinki Emilia Palonenová a švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen v Událostech, komentářích ujistili, že obě země jsou připravené na útoky, kterými Moskva může reagovat na jejich záměr vstoupit do NATO. Očekávají, že špatné vztahy i sankce potrvají dlouho.

Blahodárná očista v horké páře následovaná rychlým zchlazením ve studené vodě si našla příznivce po celém světě. Jen ve Finsku je ale saunování tak typickým rituálem, že jej někteří se vší vážností střeží jako národní bohatství a upozorňují na jeho tisíciletou tradici. V sauně se odehrávalo vše důležité – začínal i končil v ní život nebo se rozhodovalo o směřování země. V zemi jich je tolik, že utvořily několikamiliardové odvětví. Vždyť, jak praví tamní přísloví, „sauna je lékárna pro chudé“ a „domov bez sauny není domovem“.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.