Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.
Rusko, Čína a Balticconnector. Plynovod poškodila kotva nákladní lodi, vyvstávají další otázky
Plynovodem Balticconnector, který vede po dně Baltského moře mezi finským okresem Inkoo a estonským městem Paldiski, nyní neprotéká zemní plyn, ale mořská voda. Do potrubí se dostala v noci na 8. října, kdy byl plynovod poškozen, hned ráno jej operátoři odstavili. Okolnosti události jsou nejasné – možný je scénář nehody i sabotáže.
Plynovod Balticconnector, který byl uveden do provozu v roce 2020, přetíná po dně Finský záliv. Zemní plyn do něj proudí z podzemního úložiště s kapacitou asi čtyř a půl miliardy kubíků, které se nachází v lotyšském regionu Inčukalns.
Jedná se o důležitou infrastrukturu, která Finsku umožňuje napojení na vnitřní trh s plynem v Evropské unii. A protože obsah může potrubím proudit oběma směry, přepravuje se jím do Estonska také zkapalněný zemní plyn, LNG.
Po incidentu se proto začaly objevovat otázky, zda bylo poškození 77kilometrového plynovodu pouhou nešťastnou událostí, nebo zda mohlo jít o sabotáž. Média spekulují zejména o tom, zda se na události nepodílelo Rusko.
Útok by vyžadoval reakci NATO, varoval Stoltenberg
Vztahy Finska a Estonska s Ruskem se totiž výrazně zhoršily po začátku plnohodnotné invaze Moskvy na Ukrajinu, kterou Helsinky i Tallinn odsoudily, a kdy se obě země začaly odklánět od ruského plynu. Kreml též jen s nelibostí sledoval, jak se v reakci na invazi rozrostly jeho hranice se zeměmi Severoatlantické aliance – po vstupu Finska o celých zhruba 1300 kilometrů.
V Baltském moři navíc nejde o jedinou nehodu plynovodu – v září 2022 byly dosud neobjasněnými explozemi poškozeny Nord Stream 1 a 2 vedoucí z Ruska do Německa. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici tato obvinění odmítli, a někteří naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu.
Událost ve Finském zálivu tak vzhledem k tomuto kontextu okomentoval i šéf NATO Jens Stoltenberg. „Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO,“ řekl Stoltenberg, který zároveň poukázal na to, že se událost musí nejprve řádně vyšetřit.
Moskva jakékoliv zapojení odmítá. „Rusko nemělo a nikdy nebude mít nic do činění s jakýmkoliv počínáním tohoto druhu,“ uvedl v souvislosti s poškozením plynovodu Balticconnector Kreml, z jehož vyjádření citovala agentura TASS.
Plynovod roztrhla šestitunová kotva
Do případu poškození Balticconnectoru přineslo trochu světla až vyšetřování finských úřadů. Podle kriminalistů u trhliny v potrubí ležel blíže neidentifikovaný velký předmět, ke kterému se potopili vojenští potápěči. „Jak se ukázalo, byla to kotva o rozměrech dva a půl krát dva krát jeden metr,“ popsal hlavní vyšetřovatel Risto Lohi na tiskové konferenci policie.
Šestitunová kotva, které chybí jedno rameno, byla zaklesnutá v třímetrové díře na mořském dnu blízko plynovodu. Z obou stran k ní vedly desítky kilometrů dlouhé rýhy, které pokračovaly až k další poškozené infrastruktuře mezi Finskem a Estonskem, datovému kabelu spojujícímu Helsinky a Tallinn.
Kotva, která roztrhla plynovod Balticconnector
Podle vyšetřovatelů kotva patří nákladní lodi NewNew Polar Bear plující pod vlajkou Hong Kongu, která patří čínské společnosti. Kotva se podle Lohiho utrhla od řetězu u plynovodu, pokračující rýhy v mořském dně ale způsobil právě těžký řetěz, který následně poškodil i datový kabel.
O něco později se dostala do médií také oznámení Stockholmu, který tvrdí, že byl poškozen i další telekomunikační kabel mezi Švédskem a estonským ostrovem Hiiumaa. I tento incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy došlo k roztržení Balticconnectoru, a to v místě, kde zřejmě proplouvala loď čínské společnosti.
Mohl mít na poškození plynovodu zájem Peking?
V době, kdy se pozornost vyšetřovatelů začala soustřeďovat na kontejnerové plavidlo NewNew Polar Bear, se však už loď nepohybovala ve finských teritoriálních vodách a byla tak mimo pravomoci tamní policie. Po zastávce v Petrohradu plula po severní námořní trase spadající pod Rusko.
Úřady se pokusily plavidlo, u nějž si všimly chybějící levé příďové kotvy, kontaktovat. Nedostalo se jim však žádné odpovědi.
Vyšetřovatelé se proto obrátili na Čínu. „Čína zůstává v úzkém kontaktu s Finskem a dalšími aktéry, vyšetřování probíhá,“ sdělila následně mluvčí čínského ministerstva zahraničí s tím, že je země připravena spolupracovat v rámci mezinárodního práva. „Doufáme, že pravda bude nalezena co nejdříve, profesionálně a nezávisle,“ dodala.
„Čína je zatím velmi nápomocná,“ potvrdila následně i finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová, která se kvůli incidentu setkala s čínským velvyslancem.
Poškozený plynovod Balticconnector
Podle finských expertů je málo pravděpodobné, že by za událostí stál Peking. „Čína takto do evropských záležitostí nikdy vojensky nezasahovala, kromě toho nemá k takové sabotáži žádný motiv,“ řekl profesor východoasijských studií univerzity v Turku Lauri Paltemaa.
„Útok v Evropě je velmi nepravděpodobný. Čína by mohla takto jednat v Jihočínském moři, ale ne ve Finském zálivu,“ souhlasil výzkumník institutu pro zahraniční politiku Jyrki Kallio. Upozornil, že se Peking naopak během posledních měsíců snaží o vylepšení vztahů se Západem.
To však podle expertů zároveň nemusí automaticky znamenat, že se jednalo o nehodu.
Tažení kotvy bez povšimnutí je podle námořního kapitána „nemožné“
O tom má pochybnosti také námořní kapitán Stig Stunberg, který finské veřejnoprávní televizi Yle popsal, jak se loď se spuštěnou kotvou chová. Vyloučil, že by se mohla na kontejnerové lodi spustit sama a následně brázdit mořské dno v délce desítek kilometrů bez povšimnutí posádky.
Kotva má proti uvolnění hned tři bezpečnostní mechanismy. I kdyby však došlo k nepravděpodobnému scénáři, kdy by všechny tyto pojistky selhaly, samotné samovolné spuštění kotvy by zcela jistě upoutalo pozornost. „Pokud se kotva dostane mimo kontrolu, vydává příšerný rámus a z můstku je to určitě slyšet,“ popsal Stunberg.
Brázda, kterou za sebou kotva zanechala na dně Baltského moře
Ještě zřetelněji je podle něj cítit okamžik, kdy kotva dopadne na mořské dno. „V pohybující se lodi to vnímáte jako silný náraz,“ přiblížil.
Upozornil také, že i když jedna kotva velkou nákladní loď zcela nezastaví, velmi ovlivní její pohyb. „Loď se začne otáčet ve směru kotvy a rychlost se sníží. Poté je třeba otáčení kompenzovat řízením lodi v opačném směru,“ řekl.
Scénář, že by plavidlo za sebou kotvu táhlo bez povšimnutí, proto označil za „nemožný“.
Několik měsíců před nehodou se okolo plynovodu pohybovala ruská loď
S ohledem na otazníky, které se objevují při vyšetřování, proto odborníci nadále spekulují o možném zapojení Kremlu. Paltemaa vyloučil možnost, že by Čína jednala na žádost Ruska, zároveň to však podle něj automaticky neznamená, že je jediným možným scénářem nehoda.
Moskva má podle něj prokazatelně sklony k různým sabotážím v sousedních regionech. Existuje i možnost, že kapitán lodi NewNew Polar Bear dostal za to, že po dně táhl kotvu, „spoustu rublů“, domnívá se expert. „Tato myšlenka je samozřejmě jen teorie. Neexistují pro ni zřejmě přímé důkazy,“ zdůraznil Paltemaa.
Možné zapojení Moskvy prověřují také finští policisté. Šéf kriminalistů Robin Lardot uvedl, že se vyšetřování soustředí také na vazby lodě na Rusko.
Podle listu Helsingin Sanomat se navíc v blízkosti Balticconnectoru v červnu pohybovala ruská loď Admiral Vladimirski. Oficiálně má plavidlo sloužit k výzkumným účelům, podle médií ji však Kreml využívá ke špionáži. O tom, že loď mapuje kritickou infrastrukturu v Baltském moři, informovala média již před nehodou.
Podle satelitních snímků se pohybovala jen asi třináct kilometrů od potrubí v oblasti mezi Inkoo a Paldiski, poté se přesunula do jižnějších částí Baltského moře. Měla přitom vypnuté vysílače, aby její pohyb nemohly zaznamenat přístroje.
List Helsingin Sanomat navíc upozornil, že Rusko má speciální vojenskou jednotku, která je schopná sabotovat podvodní infrastrukturu.
Infrastruktura v Baltském moři vyžaduje ochranu
S ohledem na události kolem plynovodů Balticconnector a Nord Stream se mluví o nedostatečném zabezpečení kritické infrastruktury v Baltském moři. Neprocházejí jím totiž jen potrubí s plynem a přenosové kabely, zranitelné jsou i přístavy a terminály nebo větrné elektrárny.
S odklonem zemí v regionu od ruského plynu lze navíc předpokládat, že už nyní hustá logistická a energetická síť bude nadále růst – a s tím i hrozba útoku.
„Nepřátelské síly mohou využít ponorky s posádkou nebo bez posádky, ale útoky by mohly přijít také z výzkumných plavidel nebo dokonce z projíždějících obchodních lodí,“ napsal server Foreign Policy v červenci.
List zároveň upozornil, že většina menších zemí v regionu má jen omezené možnosti monitorovat hrozby a chránit infrastrukturu. Klíčová proto bude jejich vzájemná spolupráce – a to nejen států, ale také firem, které v oblasti působí.
Zásadní bude také spolupráce NATO a EU, v obou institucích se již bezpečnosti ve vodách Baltu věnuje tým lidí. Analytici Foreign Policy však upozornili, že se zřejmě neobejde bez překážek – bude totiž vyžadovat sdílení citlivých informací o vlastní infrastruktuře, což může i mezi spojenci vyvolávat nevoli.
Ke zvýšení bezpečnosti by mělo dojít také v Severním moři. Velká Británie buduje nové Centrum pro mapování mořského dna a pro ochranu infrastruktury vyčlenila víceúčelovou loď. Londýn též uzavřel spojenectví s Norskem o společné ochraně. Obě země jsou významným poskytovatelem zemního plynu a spravují síť plynovodů.
Zdá se proto, že přímořské státy budou chtít dalším „incidentům s kotvou“ do budoucna předejít.