Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.
Elektrárny v Baltském moři před útoky nikdo nehlídá. Ať se činí vlády, žádají provozovatelé
Horizont ČT24: Obavy o bezpečnost větrných elektráren v Baltském moři (zdroj: ČT24)
Necelých deset kilometrů od pobřeží Dánska se v Baltském moři otáčejí lopatky sto šedesáti větrných turbín. Zemi dodávají zatím jen čtyři procenta energie. Na břeh proudí dvěma kabely. Turbíny a jejich okolí jsou přitom bez jakékoli ostrahy.
Jediné zabezpečení je zamykání vchodů do turbín na noc. „Každý může mezi turbínami proplout. Turisté, plachetnice,“ poznamenal Thomas Almegaard, vedoucí provozu větrné farmy Nysted firmy Ørsted.
Podobná situace přitom panuje po celém Baltském i Severním moři. „Je velice nákladné hlídat infrastrukturu 24 hodin denně v odlehlých končinách, případně to propojení, elektrické kabely, zvlášť když vedou pod mořem. Čím větší podíl těchto zdrojů bude na energetickém mixu, tak jejich případný výpadek může znamenat ohrožení. Je to o tom, co se vyplatí postavit a jaké případné škody by mohly nastat ve chvíli, kdy by ten zdroj vypadl,“ říká odborný asistent Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
Provozovatelé tvrdí, že klíčovou infrastrukturu by měly chránit vlády, a ne soukromé firmy. „Neexistuje žádná pravidelná ostraha větrných elektráren ze strany států, které by pátraly po zákeřných aktérech,“ upozornil Jonas Franken z Technické univerzity Darmstadt v Německu.
Záměr, či nehoda?
Bez státního dohledu funguje i obousměrný plynovod Balticconecctor propojující po dně Baltského moře Finsko a Estonsko. Podle finských vyšetřovatelů ho na začátku října poškodila šestitunová kotva čínské kontejnerové lodi nalezená na dně moře. „S Čínou jsme v kontaktu prostřednictvím diplomatických a oficiálních kanálů,“ sdělila finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová.
Helsinky se obrátily na čínské úřady až poté, co se vyšetřovatelům nepodařilo kontaktovat kapitána sto šedesát devět metrů dlouhé lodi, která nedávno vplula do přístavu v ruském Petrohradu. Fotografie na sociálních sítích ji zachycují bez levé kotvy. „Teď budeme vyhodnocovat, zda šlo o záměr a další faktory incidentu,“ konstatoval Risto Lohi z finského Národního úřadu pro vyšetřování.
Ve stejnou dobu došlo k poškození i dvou telekomunikačních kabelů mezi Estonskem a Finskem a Estonskem a Švédskem. V obou případech padá podezření opět na čínské plavidlo. „Máme informace, že se čínská loď v příslušných vodách v době incidentu plavila normálně. A nic neobvyklého jsme nezaznamenali,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Vysoké náklady
Plynovod Balticconnector za v přepočtu téměř 7,5 miliardy korun funguje od roku 2020. Opravy potrvají minimálně do dubna příštího roku. K ochraně podmořské infrastruktury jsou podle odborníků zapotřebí podvodní drony, radary, kamery nebo senzory uvnitř kabelů zachycující neobvyklý pohyb.
Vybavit takto jednu větrnou elektrárnu by vyšlo odhadem až na jeden a půl miliardy korun. Rozpočet ale nezahrnuje aktivní hlídky na moři. „Určitě se musíme bavit o tom, co víc udělat na ochranu kritické infrastruktury,“ míní estonská premiérka Kaja Kallasová.
Bez sledování je odhalení viníka téměř nemožné. Navíc, když většina podobných energetických projektů se plánuje v mezinárodních vodách.
„Nepřeceňoval bych, že bychom čelili sabotážím na denní bázi. To je přece jen logisticky a materiálně velmi nákladná záležitost. Ale samozřejmě může se to stát stejně jako výpadek v důsledku přírodních pohybů na mořském dně nebo přírodních katastrof,“ míní Jirušek. Právě nízká pravděpodobnost je podle něj důvodem, proč účinnější ochrana chybí.