Finsko s Estonskem vyšetřují poškození plynovodu. Pokud se prokáže sabotáž, NATO zareaguje

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Plynovod Balticconnector provozovatelé odstavili v neděli brzy ráno kvůli neobvyklému poklesu tlaku plynu a obavám z úniku. Poškozen byl také podmořský telekomunikační kabel. Finský úřad pro vyšetřování naznačil, že se přiklání k verzi úmyslného poškození infrastruktury, dodal ale, že také nevyloučil verzi nehody.

Orpo zdůraznil, že vyšetřování je zatím v počáteční fázi. Také poznamenal, že z plynu pochází pět procent finské energetické spotřeby. Ani poškození datového kabelu konektivitu Finska podle premiéra neovlivní.

„Nyní je důležité zjistit, co se stalo a jak se to mohlo stát. Pokud se prokáže, že se jedná o záměrný útok na kritickou infrastrukturu NATO, bude to samozřejmě vážné a bude to znamenat jednotnou a odhodlanou reakci NATO,“ prohlásil Stoltenberg. Jak dodal, ohledně události je v kontaktu s i finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Dlouhé opravy

Estonský provozovatel přepravního systému Elering a finský provozovatel Gasrid v pondělí oznámili, že opravy zaberou nejméně pět měsíců.

Norský seismologický ústav Norsar zveřejnil informaci, že v noci ze soboty na neděli zaznamenal v Baltském moři pravděpodobnou explozi v zóně, kde z plynovodu unikal plyn. „Norsar zachytil pravděpodobný výbuch u finského pobřeží Baltského moře 8. října 2023 v 1:20 (0:20 SELČ),“ uvedl institut na webu.

Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může téct plynovodem oběma směry, a to v závislosti na tom, kde je větší poptávka.

Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled