Ruská plavidla se před výbuchy pohybovala u plynovodů Nord Stream, tvrdí severská média

Nahrávám video

V blízkosti plynovodů Nord Stream se v období před výbuchy pohybovala ruská plavidla schopná provádět podmořské operace. Podle zpravodajského serveru BBC News to na základě společného pátrání uvedla dánská, norská, švédská a finská veřejnoprávní média. Oficiální vyšetřování útoku na plynovody, které vedou země ležící v blízkosti místa výbuchů, stále pokračuje. Vyšetřovatelé se zatím shodli pouze na tom, že exploze s největší pravděpodobností nebyly nehoda, ale důsledek sabotáže.

Severská média v novém dílu svého investigativního dokumentu upozornila na „podezřelé pohyby“ několika ruských plavidel nedaleko místa, kde došlo k explozím na plynovodech. Konkrétně se jednalo o výzkumnou loď Sibirjakov ruského vojenského námořnictva, vlečný člun SB-123 a třetí loď ruské flotily, jejíž název média nedokázala zjistit.

Severská média uvedla, že ve všech případech šlo o takzvané „lodě duchů“, které se pohybovaly na moři s vypnutými vysílači, a nesdílely tak svou polohu. Média tvrdí, že je lokalizovala, když zachytila jejich rádiovou komunikaci s ruskými námořními základnami mezi červnem a zářím 2022.

Rusko a západní země se od začátku obviňují navzájem. Severští novináři teď našli bývalého důstojníka britské námořní rozvědky, který do svého odchodu do výslužby v roce 2018 pracoval na odposleších ruské Baltské flotily a tvrdí, že se v místě sabotáže pohybovala ruská výzkumná loď Sibirjakov.

„Ta loď dokáže podpořit ponorku. Má tedy neznámé podmořské schopnosti. Ale důležité je, že může provádět podmořský průzkum,“ uvedl James pod rouškou anonymity.

Podezřelé pohyby lodí potvrdily satelity

Někdejší důstojník britské námořní rozvědky řekl, že ruské plavidlo Sibirjakov v červnu loňského roku obeplulo po nezvyklé navigační trase místo, kde později plynovod vybuchl. Začalo také komunikovat v utajeném režimu. Předpokládá se přitom, že plavidlo Sibirjakov dokáže rovněž vypustit malé podmořské vozítko. Týden předtím se ve stejné oblasti pohybovalo i další ruské nejmenované plavidlo. „Jak moc je náhodné, že dvě lodě schopné provádět podmořský průzkum operují ve stejné oblasti?“ ptal se James.

Nahrávám video

Vlečný člun SB-123 dorazil do oblasti pouhých pět dní před zářijovými výbuchy. Rádiová komunikace naznačuje, že na místě setrval celý večer a noc, než se vydal na cestu zpátky do Ruska, uvedly dánská stanice DR, norská NRK, švédská SVT a finská Yle.

Tvrzení o podezřelých pohybech ruských lodí v daném období potvrzují podle severských médií i satelitní snímky. „Nalezli jsme čtrnáct snímků, které se shodují s uvedenou drahou lodi,“ konstatoval Tony Bauna z norské firmy KSAT, která patří ke světové špičce v oblasti satelitního monitorování.

Potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy. V tu dobu plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 sice byl dokončen, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu a protiruským sankcím nebyl spuštěn.

Kdo stál za poškozením plynovodů, dosud není jasné. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli, a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Minulý měsíc severská veřejnoprávní média ve svém investigativním dokumentárním seriálu uvedla, že Rusko využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodě, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. Kreml v reakci uvedl, že se severská média mýlí a Rusko obviňují ze špionáže nepodloženě.

Oslovení analytici jsou přesvědčeni o tom, že vysvětlení pohybu ruských plavidel u plynovodu Nord Stream může být pouze jedno. „Vyplývá z toho, že shromažďovali informace a sledovali přesné místo operace,“ prohlásil námořní důstojník a vojenský analytik Jens Wenzel Kristoffersen.  „Všechny tyto aktivity dohromady vytvářejí přesvědčivý obraz, podle kterého to má přímou souvislost s incidentem Nord Streamu,“ dodal britský námořní analytik H. I. Sutton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled