NATO zahájí operaci Baltská stráž, má ochránit i podmořské kabely

Události: Ochrana podmořské infrastruktury (zdroj: ČT24)

Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Řekl, že nová alianční aktivita ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).

Rutte podle agentury Reuters řekl, že Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.

„Kapitáni musí vědět, že potenciální hrozby pro naši infrastrukturu budou mít důsledky, včetně možného obsazení lodi, konfiskace a zatčení,“ uvedl Rutte.

Země se na summitu baltské části NATO a EU dohodly na posílení sledování v Baltském moři včetně inspekcí pojištění. Další opatření mají zahrnovat sledování plavidel i rozšíření sankcí namířených proti takzvané stínové flotile Ruska, tedy proti lodím, které Moskva využívá neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy.

Lídři zemí kolem Baltu se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli na tom, že mise je časově omezená na devadesát dní. „Ale všichni přítomní lídři na summitu byli pro to, aby mise byla mnohem delší,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. S Ruttem se proto státníci dohodli na jakési opci – automatickém prodloužení mise.

Studio ČT24: Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o ochraně podmořské infrastruktury zemí NATO (zdroj: ČT24)

Státy kolem Baltského moře jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022. Okolní státy hovoří o pravděpodobných sabotážích, přičemž nejčastěji z nich podezírají Rusko, které v únoru 2022 otevřeně napadlo Ukrajinu. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené země.

Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. V tomto případě finští vyšetřovatelé mají podezření na zapojení ropného tankeru Eagle S, který je součástí ruské stínové flotily. Finsko plavidlo zadrželo. Státy NATO a EU navíc Moskvu podezírají, že své stínové flotily využívá k obcházení sankcí.

Finsko také zadrželo část posádky plavidla Eagle S a celý incident vyšetřuje. Tento přístup po jednání lídrů zemí kolem Baltského moře ocenil polský premiér Donald Tusk. Prohlásil, že pokud by jakákoliv takto podezřelá loď vplula do polských výsostných vod, bude s ní prý nakládáno stejně.

„Jsou to zpravidla tankery, které míří buď z Ruska nebo do Ruska pod vlajkou exotických zemí,“ popsal zpravodaj ČT. Plují například pod vlajkou Cookových ostrovů, podle médií však mohou plout i pod vlajkou Číny.

Tyto tankery také podle Papadopulose podezřívají některé evropské země a jejich prokuratury – například Finsko, Švédsko a Německo – z toho, že jsou využívány k tomu, aby poškozovaly kritickou evropskou infrastrukturu, která je na dně Baltu. Zpravodaj ČT připomněl, že se to netýká jen podmořských kabelů, ale také některých plynovodů či ropovodů.

Scholz: Incidenty nejsou náhodné

Německý kancléř Olaf Scholz po úterní schůzce řekl, že mezi zeměmi a soukromými provozovateli infrastruktury musí fungovat výměna informací. Je zjevné, že incidenty v Baltském moři nejsou náhodné, zopakoval.

Scholz potvrdil, že na schůzce ve finské metropoli se hovořilo i o sankcích proti ruské stínové flotile. „Budeme nadále podnikat kroky proti ruské stínové flotile, včetně sankcí, které už byly zavedeny, a dalších, které by mohly následovat, a to i proti konkrétním lodím a rejdařským společnostem, které představují také hrozbu pro životní prostředí,“ řekl Scholz novinářům na okraj helsinské schůzky.

Finský prezident Alexander Stubb potvrdil, že NATO v Baltském moři posílí svou přítomnost, bude chránit kritickou infrastrukturu a rozhodně se vypořádávat s ruskou stínovou flotilou.

Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák posléze doplnil, že jednotlivé státy si v současnosti hlídají své vody, potíž je ale v tom, že podmořské kabely – ať už přepravují data či elektrický proud – jsou položeny i v mezinárodních vodách. Tam už pro ně ochrana tak jednoduchá není. „V tuto chvíli Severoatlantická aliance přebírá do jisté míry zodpovědnost za celý prostor,“ popsal Polák.

„Říká (NATO), že je to věc, která se týká ‚naší‘ bezpečnosti, a je potřeba být v Baltském moři více přítomní, mít to více pod kontrolou,“ pokračoval Polák. Systém ochrany a prevence spočívá v tom, že provozovatelé kabelů, kterými jsou soukromé firmy, by v případě jakýchkoli pochybností měly toto hlásit příslušným úřadům.

Ty následně ve spojení ať s alianční centrálou či skrze kontakty s tajnými službami prověří to, zda se v konkrétní lokalitě neplaví podezřelá loď, případně loď z takzvané stínové flotily Ruské federace.

Studio ČT24: Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák o bezpečnosti podmořských kabelů (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev, úřady hlásí mrtvé

Nejméně tři mrtvé a tři zraněné si v sobotu brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva, upřesnil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko, který dříve oznámil čtyři oběti na životech. Tamní úřady také uvádí, že okupanti zřejmě použili několik balistických raket. Na místě dopadů trosek hořela auta, poničená je i jedna stanice metra. Deset zraněných si pak vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě země.
06:33Aktualizovánopřed 55 mminutami

Příměří v Pásmu Gazy začne platit v neděli ráno

Izraelská vláda v noci na sobotu po více než šestihodinovém jednání podle očekávání schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení kabinetu. Příměří začne platit v neděli ráno, propuštěna by měla být první tři rukojmí.
00:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovenská policie obvinila podezřelého z útoku nožem ve škole

Slovenská policie obvinila z úkladné vraždy osmnáctiletého studenta, který je podezřelý ze čtvrtečního útoku nožem ve škole na východě země. Navrhla, aby byl vzat do vazby. Při útoku na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi zahynuli dva lidé, podle tisku zástupkyně ředitele a jedna studentka, další studentku zdravotníci hospitalizovali.
před 4 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
před 5 hhodinami

TikTok požaduje „jasné ujištění“ Bílého domu, jinak se v USA odmlčí

Pokud administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „neposkytne jednoznačné ujištění“, že nebude vymáhat zákon vedoucí k zákazu TikToku, síť se v USA odmlčí. Společnost to uvedla v sobotním prohlášení. Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl ponechat zákon v platnosti. Společnost ByteDance měla lhůtu do neděle TikTok odprodat, aby případnému zákazu předešla.
08:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Biden se loučí s Bílým domem. Řešit musel covid i válku na Ukrajině

Končícího amerického prezidenta Joea Bidena čekají poslední dny mandátu. Zatímco jeho administrativa dokončuje předání moci nastupujícímu šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, Biden se před pondělní inaugurací republikánského prezidenta ohlédl za svou vládou. Na setkání se starosty amerických měst připomněl třeba vysoké investice, které vyčlenil na ochranu klimatu. Bilancování Bidenových čtyř let ve funkci amerického prezidenta se věnoval pořad Horizont ČT24. Připomněl i to, že Biden dohromady v politice strávil přes padesát let.
před 6 hhodinami

Izraelci vyhlížejí unesené blízké, mezi propouštěnými může být i batole

Izraelská vláda v noci na sobotu schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy s teroristickým hnutím Hamás. Podle úřadu premiéra by příměří mělo začít platit v neděli, jak bylo původně plánováno. Ten den by se měli dostat na svobodu také první izraelští rukojmí, jejichž rodiny své blízké s napětím vyhlížejí. Mnoho z nich však pravděpodobně zajetí v Pásmu Gazy nepřežilo. Nejmladšímu odvlečenému bylo v době únosu pouhých osm měsíců.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Česká armáda čeká na dodávky moderních děl Caesar, zkoušet se mají letos

Střídání české armády v zahraničních operacích pokračuje. Z Pobaltí se vrátili dělostřelci s houfnicemi Dana, místo nich na místě začíná působit chemická jednotka. Armáda teď čeká na nová, moderní děla Caesar, která budou mít už standardní ráži NATO. To usnadní logistiku a případné nasazení. Podle ministerstva obrany jsou nyní vyrobeny dva předsériové kusy děl Caesar, potřebné vojskové zkoušky mají nové zbraně absolvovat letos ve třetím čtvrtletí, pak mohou následovat dodávky.
před 7 hhodinami
Načítání...