Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to uvedli ve společném prohlášení po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Řekl, že nová alianční aktivita ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).
Rutte podle agentury Reuters řekl, že Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.
„Kapitáni musí vědět, že potenciální hrozby pro naši infrastrukturu budou mít důsledky, včetně možného obsazení lodi, konfiskace a zatčení,“ uvedl Rutte.
Země se na summitu baltské části NATO a EU dohodly na posílení sledování v Baltském moři včetně inspekcí pojištění. Další opatření mají zahrnovat sledování plavidel i rozšíření sankcí namířených proti takzvané stínové flotile Ruska, tedy proti lodím, které Moskva využívá neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy.
Lídři zemí kolem Baltu se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli na tom, že mise je časově omezená na devadesát dní. „Ale všichni přítomní lídři na summitu byli pro to, aby mise byla mnohem delší,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. S Ruttem se proto státníci dohodli na jakési opci – automatickém prodloužení mise.
Státy kolem Baltského moře jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022. Okolní státy hovoří o pravděpodobných sabotážích, přičemž nejčastěji z nich podezírají Rusko, které v únoru 2022 otevřeně napadlo Ukrajinu. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené země.
Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. V tomto případě finští vyšetřovatelé mají podezření na zapojení ropného tankeru Eagle S, který je součástí ruské stínové flotily. Finsko plavidlo zadrželo. Státy NATO a EU navíc Moskvu podezírají, že své stínové flotily využívá k obcházení sankcí.
Finsko také zadrželo část posádky plavidla Eagle S a celý incident vyšetřuje. Tento přístup po jednání lídrů zemí kolem Baltského moře ocenil polský premiér Donald Tusk. Prohlásil, že pokud by jakákoliv takto podezřelá loď vplula do polských výsostných vod, bude s ní prý nakládáno stejně.
„Jsou to zpravidla tankery, které míří buď z Ruska nebo do Ruska pod vlajkou exotických zemí,“ popsal zpravodaj ČT. Plují například pod vlajkou Cookových ostrovů, podle médií však mohou plout i pod vlajkou Číny.
Tyto tankery také podle Papadopulose podezřívají některé evropské země a jejich prokuratury – například Finsko, Švédsko a Německo – z toho, že jsou využívány k tomu, aby poškozovaly kritickou evropskou infrastrukturu, která je na dně Baltu. Zpravodaj ČT připomněl, že se to netýká jen podmořských kabelů, ale také některých plynovodů či ropovodů.
Scholz: Incidenty nejsou náhodné
Německý kancléř Olaf Scholz po úterní schůzce řekl, že mezi zeměmi a soukromými provozovateli infrastruktury musí fungovat výměna informací. Je zjevné, že incidenty v Baltském moři nejsou náhodné, zopakoval.
Scholz potvrdil, že na schůzce ve finské metropoli se hovořilo i o sankcích proti ruské stínové flotile. „Budeme nadále podnikat kroky proti ruské stínové flotile, včetně sankcí, které už byly zavedeny, a dalších, které by mohly následovat, a to i proti konkrétním lodím a rejdařským společnostem, které představují také hrozbu pro životní prostředí,“ řekl Scholz novinářům na okraj helsinské schůzky.
Finský prezident Alexander Stubb potvrdil, že NATO v Baltském moři posílí svou přítomnost, bude chránit kritickou infrastrukturu a rozhodně se vypořádávat s ruskou stínovou flotilou.
Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák posléze doplnil, že jednotlivé státy si v současnosti hlídají své vody, potíž je ale v tom, že podmořské kabely – ať už přepravují data či elektrický proud – jsou položeny i v mezinárodních vodách. Tam už pro ně ochrana tak jednoduchá není. „V tuto chvíli Severoatlantická aliance přebírá do jisté míry zodpovědnost za celý prostor,“ popsal Polák.
„Říká (NATO), že je to věc, která se týká ‚naší‘ bezpečnosti, a je potřeba být v Baltském moři více přítomní, mít to více pod kontrolou,“ pokračoval Polák. Systém ochrany a prevence spočívá v tom, že provozovatelé kabelů, kterými jsou soukromé firmy, by v případě jakýchkoli pochybností měly toto hlásit příslušným úřadům.
Ty následně ve spojení ať s alianční centrálou či skrze kontakty s tajnými službami prověří to, zda se v konkrétní lokalitě neplaví podezřelá loď, případně loď z takzvané stínové flotily Ruské federace.
