Turecko zahájí ratifikaci vstupu Finska do NATO, potvrdil Erdogan

Nahrávám video
Události: Turecko ratifikuje vstup Finska do NATO
Zdroj: ČT24

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

„Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO,“ řekl turecký prezident Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Finský prezident turecké oznámení označil za velmi dobrou a významnou zprávu pro svou zemi. „Mám pocit, že členství Finska v NATO není kompletní bez Švédska,“ komentoval turecké rozhodnutí finský prezident Sauli Niinistö. „Není to o tom, zda se Švédsko stane členem NATO, ale kdy se tak stane,“ myslí si předseda švédské vláda Ulf Kristersson.

Erdogan: Švédsko naše podmínky zatím nesplnilo

Stockholm si však na zahájení ratifikace své žádosti v tureckém parlamentu bude muset ještě počkat. Erdogan uvedl, že se Švédskem bude pokračovat jednání ohledně potírání teroristických skupin. Za ty Ankara považuje například Stranu kurdských pracujících (PKK) či kurdské milice YPG a jejich sympatizanty. Erdogan kritizoval Stockholm za to, že Ankaře nevydal lidi, které turecké úřady považují za teroristy či jejich podporovatele, což byla jedna z tureckých podmínek případné ratifikace.

V současném tureckém parlamentu mají Erdogan a jeho spojenci většinu. Turecká hlava státu uvedla, že věří, že parlament finskou žádost schválí před prezidentskými a parlamentními volbami, které se v Turecku uskuteční 14. května. Opozice prezidenta Erdogana se dala slyšet, že její cíl je Alianci posílit, a pokud vyhraje, nebude stát Stockholmu v cestě.

Vstup severských zemí do Severoatlantické aliance musí schválit parlamenty všech členských zemí. Vedle Turecka tak stále neučinilo Maďarsko, tamní parlament bude hlasovat o ratifikaci vstupu Finů do NATO 27. března. Vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána uvedla, že akt jednomyslně podpoří, o švédské přihlášce se rozhodne později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 3 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...