Švédsko a Finsko nejspíš v nejbližším období nevstoupí do Severoatlantické aliance. Jejich začlenění do NATO stále zdržuje Turecko, s jehož zástupci vlády obou zemí v pátek vedly první uzavřené rozhovory. Jednání mají pokračovat minimálně ještě několik měsíců.
Turecko zdržuje začlenění Švédska a Finska do NATO. Jednání mají pokračovat ještě měsíce
Události: Komplikované vyjednávání s Tureckem o vstupu Švédska a Finska do NATO (zdroj: ČT24)
Představitelé trojice zemí se v pátek sešli na prvním jednání, které se uskutečnilo ve městě Vantaa poblíž finského hlavního města Helsinky. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že záměrem bylo navázat kontakty a stanovit cíle spolupráce, na níž se země dohodly podpisem memoranda o porozumění na okraj červnovém summitu NATO v Madridu.
„Účastníci jednali o konkrétních krocích pro uvedení trilaterálního memoranda do praxe a dohodli se, že bude pokračovat setkávání na expertní úrovni během podzimu,“ citovala agentura Reuters z prohlášení finského ministerstva zahraničí o výsledcích nynějších rozhovorů.
Obě severské země požádaly o členství v NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z uvalení zbrojního embarga na Ankaru a z podpory skupin, které Ankara pokládá za teroristické.
Skandinávci nechtějí vydat konkrétní osoby
Úřad prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana uvedl, že strany se nyní dohodly na zintenzivnění spolupráce a boji proti terorismu. „Finsko a Švédsko projeví plnou solidaritu a spolupráci s Tureckem v boji proti všem formám a projevům terorismu… a zopakovaly svůj závazek neposkytovat podporu těmto organizacím,“ uvedla Erdoganova kancelář.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu požadoval, aby Švédsko a Finsko vydaly podezřelé osoby, na něž Turecko vydalo zatykač kvůli obviněním z terorismu. Severské země tvrdí, že s vydáním konkrétních osob nesouhlasily.
Už dříve obecně fromulované memorandum, ve kterém skandinávské země podepsaly Ankarou požadované ústupky, bylo podle zpravodaje ČT Václava Černohorského v Turecku prezentováno jako diplomatické vítězství Erdogana.
„Turecký prezident se ale dal už dříve slyšet v tom smyslu, že podpis dokumentu neznamená, že je hotovo a Ankara automaticky souhlasí se členstvím Švédska a Finska v NATO,“ vysvětluje Černohorský.
Skandinávské země se zavázaly znovu posoudit žádosti o vydání lidí, které turecká justice považuje za teroristy a ukončit zbrojní embargo vůči Ankaře. Podle zákulisních informací k průlomu v jednání významně přispěl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také americký prezident Joe Biden, který na summitu NATO v Madridu podpořil prodej stíhacích letounů F-16 tureckému letectvu.
Na summitu v Madridu se rozšíření NATO o dva nové členy zdálo na dosah. Erdogan ale podle komentátorů summit dopředu vnímal jen jako další kolo jednání a ne jeho konec. Tomu nasvědčuje i výsledek pátečního jednání.
Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko k jednání Švédska a Finska s Tureckem (zdroj: ČT24)
Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko tvrdí, že NATO si nemůže dovolit ztratit Turecko jako spojence na jihovýchodním křídle, a tak má Ankara ve vyjednávání silnou pozici.
„Za delší konec tahá Erdogan, který dosáhl ze strany NATO uznání svých bezpečnostních zájmů a důraznější pozice vůči Kurdům, a to dostává i od skandinávských zemí,“ tvrdí Macko.
„Turecko žádalo o vydání sedmdesáti tří lidí ze Švédska a dvanácti z Finska, samozřejmě to ale podléhá domácím vnitřním procedurám v těchto zemích. Je to proces, na konci kterého, jak věřím, si všichni podají ruce,“ uvedl Macko, podle kterého Turecko nakonec odsouhlasí vstup skandinávských zemí do NATO, i když možná jako poslední stát.