Finsko na dva týdny zavře hranici s Ruskem

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Helsinky obviňují Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva toto obvinění popřela. Od minulého týdne je otevřený pouze nejsevernější finsko-ruský silniční přechod Raja-Jooseppi v arktické oblasti. Také ten nyní bude pro cestující uzavřen, sdělila v úterý finská vláda.

Otevřený zůstane železniční přechod Vainikkala, ovšem jen pro nákladní dopravu. O azyl bude podle finské ministryně vnitra Mari Rantanenové možné žádat jen v přístavech a na letištích.

Příliv uprchlíků

Agentura Reuters uvádí, že během listopadu přišlo z Ruska do Finska asi devět set žadatelů o azyl ze zemí, jako je Afghánistán, Keňa, Maroko, Pákistán, Somálsko, Sýrie či Jemen. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, píše Reuters s odvoláním na finské pohraničníky.

Premiér Orpo uvedl, že podle informací finské vlády přicházejí na ruské straně do blízkosti hranice stále další migranti. „Rusko tuto situaci zavinilo a může ji také ukončit,“ uvedl předseda finské vlády.

„Ruské operace u východní hranice Finska představují mezinárodní zločin a obchodování s lidmi,“ prohlásila ministryně vnitra Rantanenová.

Rusko se ohradilo

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško podle státní agentury TASS označil finské rozhodnutí za neracionální a doporučil novinářům, ať se s dotazy obracejí na finské představitele. „Můžeme komentovat nějaká racionální rozhodnutí, tehdy lze hledat logiku. Ale rozhodnutí (Finska o uzavření hraničních přechodů) je neracionální,“ řekl ruský diplomat.

Gruško podle TASS také tvrdil, že Finsko již uzavřelo nezbytné dohody pro rozmístění sil Severoatlantické aliance na svém území.

„Spuštěním železné opony na východě finské vedení trestá především vlastní občany a zbavuje zemi možností rozvoje,“ zareagoval předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin na sociální síti. „Dané rozhodnutí bude stát Finy asi tři miliardy eur (73 miliard korun),“ tvrdil Volodin, ještě před započtením vlivu uzavření posledního z dosud uzavřených přechodů.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ještě dříve v listu Izvestija tvrdila, že Finsko se izoluje před většinou světa. Uzavřením hraničních přechodů chtějí finské úřady podle mluvčí ještě více pokazit vztahy s Ruskem, ale postihnou tím i vlastní občany.

Zacharovová dříve podle TASS uvedla, že uzavření finských přechodů vytváří nové dělicí čáry v Evropě a že ruská odpověď na finské rozhodnutí bude vypracována napříč resorty. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyjádřil nad finským rozhodnutím hluboké politování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 24 mminutami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 3 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...